[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Do porodnice v Nemocnici Šumperk, kterou si volí budoucí maminky nejčastěji ze šumperského, zábřežského a částečně z orlickoústeckého regionu, jsme přijeli na prohlídku začátkem června. Zapůsobil na nás především vstřícný přístup zdravotníků. Od roku 2012 tu ročně proběhne okolo 860 porodů. Vedoucí lékař zdejšího porodnického oddělení MUDr. Karel Huml vysvětluje:
„Obecně zaznamenáváme celorepublikový trend klesající porodnosti. V naší porodnici máme v současné době okolo 75 porodů za měsíc. Umíme ale nabídnout něco navíc. Aby se zde maminky cítily jako doma, máme na oddělení koncept hotelového typu, včetně speciálního jídelníčku.“ K dispozici je i svačinový bar. „To je novinka našeho oddělení. Všechno, co v něm maminky naleznou, mají zdarma v rámci bonusu v průběhu hospitalizace,“ říká vedoucí porodní asistentka Mgr. Anna Holinková. V nabídce je pečivo, horká čokoláda, bílá káva, med, džem, cereálie, čaj pro kojící maminky, ovoce. Navíc jsou na pokojích ledničky, ve kterých každá žena nalezne svůj box, v němž má jogurt, šunku, acidofilní mléko, sýry, žervé, skyr atd.
Zdejší porodnické oddělení disponuje 22 lůžky a 5 nadstandardními pokoji s bezplatným připojením k internetu. Nadstandardní pokoj je k dispozici za 600 Kč/den. „Každý nadstandardní pokoj má svoji vlastní koupelnu a pohodlnou postel pro tatínka, případně jinou osobu blízkou novopečené mamince. Také ti pak mají po celou dobu doprovázení pobyt zdarma, objednat si mohou za mírný poplatek i zdejší stravu,“ vysvětluje Anna Holinková.
Následuje prohlídka porodního sálu. „Máme dva plně vybavené porodní boxy pro jakýkoli typ porodu, kromě císařského řezu. A jeden záložní porodní sál, kde probíhá porod v případě, že jsou boxy obsazené. Akutní i plánované císařské řezy se provádějí na centrálních operačních sálech. Do budoucna chceme mít vlastní operační sál. Myslím si, že by ho dnes měla mít každá porodnice,“ říká lékař Karel Huml. Během porodu mají maminky k dispozici balon, žebřiny, masážní sprchu, bylinnou vaginální napářku, ale i relaxační vanu. Porod si mohou zpříjemnit poslechem relaxační hudby a aromaterapií s vonnými esencemi. Mezi speciality patří i porod na porodním vaku.
Porodnice Šumperk umožňuje moderní přístup k porodům, kdy se o nízkorizikové maminky během porodu stará jen porodní asistentka. „Každou maminku před porodem samozřejmě vidí lékař, který zhodnotí, zda se jedná o fyziologický průběh těhotenství. Když přichází žena s nějakým onemocněním, tak ji nelze svěřit pouze do péče porodní asistentky, musíme se řídit pravidly lékařsky vedeného porodu.
Ale pokud je žena takzvaně nízkoriziková, vede v podstatě celý porod jedna porodní asistentka. Lékař pak případně šije porodní poranění,“ vysvětluje MUDr. Karel Huml. Samozřejmostí je i nepřetržitý kontakt matky s dítětem a poporodní bonding. Porodnice nabízí také možnost odběru pupečníkové krve ve spolupráci s Cord Blood Centrem. Součástí služeb je také laktační poradenství, včetně nepřetržité telefonní linky, na kterou mohou maminky v případě potíží s kojením kdykoli zavolat.
„Ještě před samotným porodem během společného vyplňování předporodní dokumentace s maminkou vždy hovoříme o jejích představách: zda bude mít u porodu partnera, jestli chce navštívit předporodní kurz a podobně. Některé ženy si přejí porod rychlý a chtějí využít všechny možnosti analgezie – farmakologickou, hydroanalgezii, aromaterapii, tlumení bolesti inhalační analgezií. Jiné chtějí úplně přirozený porod, nezasahovat do něj, nepouštět plodovou vodu… nechat to zkrátka plynout tak, jak si to tělo a miminko samy určí,“ popisuje s úsměvem své mnohaleté zkušenosti Anna Holinková.
Nejpozději v 41. týdnu těhotenství by měla být žena předána do péče porodnice.
Na rozdíl od pražských porodnic, kde je nutná registrace ve 14+0 týdnu těhotenství, je to v Šumperku o poznání jednodušší. „Optimální je, aby k nám maminka v 36. týdnu těhotenství přišla, my s ní sepíšeme všechny potřebné dokumenty a proběhne prenatální poradna. Výstupem by mělo být zařazení do kategorie ‚low risk‘, tedy nízkorizikové, nebo ‚high risk‘, s nějakým rizikem pro těhotenství a porod. Nízkorizikové těhotné předáváme zpět do péče registrujícího gynekologa, ovšem nejpozději v 41. týdnu by měla být žena předána do péče porodnice. Podmínkou sledování u registrujícího gynekologa však je, aby byl schopen provádět ultrazvuková vyšetření a nejpozději od 40. týdne CTG vyšetření. A pak jsou maminky tzv. high risk, to znamená s nějakým vyšším rizikem, u kterých je potřeba vyřešit strategii způsobu vedení porodu. Takové si necháváme v naší péči,“ objasňuje vedoucí lékař Karel Huml.
Nemocnice Šumperk připravuje pro budoucí maminky každoročně také sérii předporodních kurzů, které jim mají pomoct nejen načerpat nové informace, ale mohou pomoct i odbourat strach z porodu.
„Ženy mi na konci kurzu často říkají, jak jim to strašně moc pomohlo a že z nich spadla tíseň. Že se v podstatě na porod těší, protože se seznámily s větší částí personálu, porodních asistentek a prostředím, do kterého jdou, což je uklidnilo,“ říká porodní asistentka Anna Holinková a dodává: „Cílem našich přednášek je odbourat strach a stres, protože to jsou psychické stavy, které plynou z nevědomosti. Porod je vlastně přirozený děj a ženy chodí rodit do porodnice, protože důvěřují jejímu personálu.“ Po prohlídce bazénu a ukázce cvičení pro těhotné odjíždíme z porodnice s pocitem, že na první pohled nenápadná nemocnice jednoznačně získala naše sympatie a nabízí maminkám moderní přístup k porodnictví a řadu nadstandardních bonusových služeb.
Jak probíhá péče o miminko po porodu?
Na porodním sále miminko ošetříme, zvážíme a označíme, takže dostane identifikační náramek. Následně ho hned předáváme mamince, popřípadě tatínkovi na pochování. Maminka s miminkem zůstávají zpravidla dvě hodiny na porodním sále, potom se přesouvají na oddělení šestinedělí, kde miminku aplikujeme vitamin K. To probíhá buď injekční formou, nebo formou kapek. Maminky si mohou samozřejmě vybrat. Pak přijde miminko ještě jednou prohlédnout pediatr. A když je vše v pořádku, je děťátko s maminkou už po celou dobu pobytu na pokoji v systému rooming-in.
Musejí se miminka vážit po každém kojení?
Pokud není potřeba, tak ne. Jen vyloženě z lékařské indikace. Jestliže miminko klesne s váhou o více než deset procent ze své porodní hmotnosti a lékař to vyžaduje, protože hrozí vysoká dehydratace, tak ano. Ale v naší porodnici to rozhodně není standardní postup. Když je miminko spokojené, maminka plně kojí, vůbec není potřeba dokrmovat a vážit.
O jak staré novorozence se na oddělení staráte?
Standardně jsme schopni postarat se o děti narozené od 34. týdne těhotenství a od porodní váhy 1,2 kg, když je miminko v pořádku a jsme schopni zajistit dechovou podporu. Pokud je potřeba, překládáme ho na vyšší pracoviště.
Jak se pečuje o dítě s novorozeneckou žloutenkou?
Novorozeneckou žloutenku způsobuje zvýšený rozpad bilirubinu. Miminku se odebere krev, a když zjistíme, že má zvýšenou hladinu bilirubinu v krvi, musí být monitorováno na observačních boxech. Sledujeme tělesnou teplotu a příjem stravy, protože hrozí dehydratace. Musí se na ně svítit lampou, je to takové „solárko“. Svítí se zpravidla 24 hodin, pak se zkontroluje. Když je vše v pořádku a hodnoty klesnou do normy, dítě odchází s matkou domů.
Co když se mamince nedaří kojení?
Máme tu řadu laktačních poradkyň, které se maminkám věnují. Mohou 24 hodin denně přijít za námi pro radu, máme i nepřetržitou telefonní linku, a to včetně dětského lékaře. Maminky s nimi mohou potíže prodiskutovat, zkontrolovat kojení, přiložení, přisátí atd.
Jak často je nutné měřit miminkům teplotu?
Když je vše v pořádku, měříme jen jednou denně, většinou ráno, abychom co nejmíň zasahovali do jejich komfortu.
Jaká vyšetření u miminka provádíte?
Vyšetřujeme systém kritické srdeční vady, ouška, děláme ultrazvuk pánvičky ledvin, novorozenecký screening a třetí den odběr z patičky. Kyčle vyšetřujeme nejpozději týden po narození miminka.
Jak moc se v posledních letech změnilo české porodnictví?
Změnilo se hodně. Je to dané tím, že řada maminek je informovaná, za což jsme rádi. Na druhou stranu je potřeba shánět informace z důvěryhodných zdrojů. Velký důraz se klade i na individuální přístup, alespoň v těch zařízeních, kde jsem měl možnost pracovat – od velkých fakultních nemocnic až právě po nemocnici v Šumperku. Samozřejmě že porodnictví je svázané řadou doporučených postupů, ale vždy je potřeba ušít je ženám na míru, protože každá maminka je originál.
Hodně se používá termín alternativní porodnictví, ale když se na to podíváte, tak skoro každá porodnice je „alternativní“. Dnes není žádnou výjimkou aromaterapie, porody do vody, přítomnost rodinných příslušníků, ale třeba i dul a komunitních porodních asistentek. Navíc v dnešní době jsou porody u nízkorizikových rodiček vedeny pouze porodními asistentkami bez přítomnosti lékaře, což je i náš případ. Řada nemocnic to nazývá centrem porodní asistence. Ale je úplně jedno, jak se to nazve, hlavní je koncept. Já vždy říkám, že porodník musí být trpělivý. Když se respektuje tempo porodu, dá se zvládnout plno věcí.
Čím je vaše porodnice jedinečná?
Je to provázaností gynekologicko-porodnické péče. V současné době se pod vedením našeho primáře bude akreditovat centrum pro léčbu endometriózy. Ženy s endometriózou kromě toho, že trpí bolestmi, často nemůžou otěhotnět a jsou téměř radikálně operovány. My jim nabízíme nejen gynekologicko-operační péči, ale i prenatální léčbu. Specializujeme se na prenatální sledování žen po operacích těžkých forem endometriózy, řada těhotných je pak indikována k císařskému řezu. My ženy provázíme od základní diagnostiky endometriózy přes operačně-gynekologickou léčbu až po porod.
Je ještě něco, co děláte jinak než porodnice v okolí?
Nabízíme maminkám vaginální porody koncem pánevním. Tuto erudici jsem si odnesl z fakultní porodnice. Důležitá je správná komunikace a vysvětlování. To, že žena chce rodit spontánně koncem pánevním, je dobrý základ, ale musí taky splnit řadu podmínek, aby byl porod bezpečný. Například odhadovaná hmotnost plodu se musí pohybovat v rozmezí 2,5 až 3,5 kilogramu u prvorodičky. Také jsme zavedli možnost zevních obratů, to znamená, že se ženám zhruba v 36. týdnu těhotenství, po vzájemné domluvě a při splnění všech podmínek, snažíme obrátit miminko z polohy koncem pánevním na hlavičku a umožnit jim spontánní vaginální porod plodu v poloze podélné hlavičkou.
Od jakého týdne u vás mohou maminky rodit?
Jsme do určité míry limitováni tím, že nejsme perinatologické centrum intenzivní péče. Ve spolupráci s neonatology se staráme o maminky od 34. týdne těhotenství. Výběrově, po vzájemné domluvě a jestliže jsou maminka a miminko zdravé, tak od 32. týdne. Také jsme schopni se konzervativním způsobem starat o maminky s předčasným odtokem plodové vody. Za přísného sledování oddalujeme porod o několik dní i týdnů, což je velká výhoda pro dozrání miminka. Nitroděložní život totiž sebelepší inkubátor nenahradí.
Jaký je u vás podíl císařských řezů?
Posledních 12 let je to okolo 28 procent a v tom vidím potenciál pro snížení. Myslím, že nemocnice tohoto typu by se měla pohybovat okolo 22 až 25 procent. Tím, že jsme porodnici přebrali nedávno (MUDr. Karel Huml nastoupil s primářem MUDr. Martinem Trhlíkem v srpnu loňského roku, pozn. red.), jsou tu zajeté určité standardy. Snažíme se ženám vycházet vstříc. Plno maminek chce rodit císařským řezem. Vše jim vysvětlujeme, řadu z nich se podaří přesvědčit ke spontánnímu porodu, ale některé z nich ne. A pak je to na vzájemné individuální dohodě. Samozřejmě to nesmí ohrozit maminku, miminko ani personál.
Co se týče domácích porodů, zažili jste už, že vám přivezli miminko ve špatném stavu?
Mockrát. Domácí porod je řádově mnohem rizikovější. Skupina lidí, která propaguje domácí porody, mluví o tom, že jsou to maminky fyziologické, mají fyziologický průběh porodu, mnohdy jsou to vícerodičky. A stejně je stále desetinásobně vyšší časná novorozenecká úmrtnost u domácích porodů než u ústavních. Myslím si, že řada důvodů, proč ženy rodí doma a nechtějí rodit v porodnicích, už dávno pominula. Asi nejsme schopni vytvořit iluzi obývacího pokoje, ale prostředí je mnohem domáčtější a přístup lidštější. Může se rodit v různých polohách, řada postupů, na které si maminky stěžovaly, se už vůbec neděje, byť zastánkyně domácích porodů jimi stále argumentují.
Jaký máte názor na sílící trend ambulantních porodů?
Oproti domácím porodům je jednoznačně preferujeme. Nemáme s tím nejmenší problém, naopak je to trend. Myslím si, že není daleko doba, kdy to bude téměř standard a řada poporodní péče se přenese do ambulantní. Tohle je vize budoucnosti. Když se ohlédnu zpět, není to tak dávno, 10–15 let, kdy na oddělení rizikového těhotenství ležela jedna žena vedle druhé. To už je pryč. Dnešní péče o rizikové těhotné se přesouvá do ambulantní sféry a myslím si, že nastane doba, kdy se tam přenese i péče o maminky po porodu a novorozence.
Za jak dlouho může žena po ambulantním porodu odejít domů?
Existuje takzvaná čtvrtá doba porodní – dvě hodiny strávené na porodním sále, kdy se po porodu u maminky kontroluje tlak, krvácení, zavinování dělohy. Pokud rodí v klasickém režimu, odchází pak na oddělení šestinedělí. A jsou ženy, které po těch dvou hodinách odcházejí domů, samozřejmě však musejí být poučené.
Od kolikátého týdne těhotenství se porod vyvolává?
Záleží na tom, v jaké skupině rizikovosti žena je. V nejpočetnější skupině nízkorizikových těhotných je to tak, že maminka může přenášet, je-li vše v pořádku, 10 dní. Takže od 40+0 ještě 10 dní může přenášet, aniž bychom s tím cokoli museli dělat ve smyslu indukce porodu. Musí se ale monitorovat miminko. Maminka chodí na kontrolu již dvakrát týdně, abychom věděli, jak se mu daří. Potom záleží na tom, jak se s ženou domluvíme. Může se udělat tzv. Hamiltonův hmat, nebo neudělat vůbec nic, jen ženu psychicky povzbudíme a trpělive čekáme na spontánní nástup porodní činnosti. Ale u prvorodiček je standardem, že v 41+3 nebo 41+4 se porod vyvolává, aby porodily do konce 42. týdne (42+0). Pak si je zveme do porodnice a podle vaginálního nálezu se domlouváme na způsobu indukce porodu.
Porodnice nabízí obsáhlé předporodní kurzy, součástí je i cvičení a plavání v bazénu.
O čem jsou předporodní přednášky?
Jde o teoretickou přípravu. Přednášejí zainteresovaní odborníci, ať už ze strany lékařů, pediatrů nebo anesteziologů, porodních asistentek, novorozeneckých sestřiček či sociálních pracovnic. V jednotlivých blocích, které se po půl roce opakují, probíráme předporodní přípravu, analgezii u porodu, kojení, bonding, aromaterapii, onemocnění dítěte v prvním roce života i sociální témata. Bloky běží ve čtrnáctidenních intervalech a součástí každé přednášky je i prohlídka porodních sálů. Jedna přednáška stojí 50 korun a žena si může vybrat jen ty, které ji zajímají.
Děláte tu i tejpování, je to tak?
Ano, tejpujeme jednak maminky před porodem při bolesti v bedrech nebo křížové oblasti, ale i jako podporu bříška, když vzniká diastáza. Tejpujeme taky po porodu operační jizvu. A v přípravné fázi nabízíme možnost tejpování miminek.
Máte tu i bazén. Využívají ho těhotné?
Plavání a cvičení je součástí předporodních kurzů, také za jednotný poplatek 50 korun. Není to plavání v pravém slova smyslu, je to víceméně cvičení v rehabilitačním bazénu. Voda má příjemných 34 stupňů. Posilují se svaly pánevního dna a uvolňují se klouby. Cvičební lekce trvá zhruba 45 minut a jsou v ní prvky pilates, gravidjógy, kalanetiky a na konci proběhne relaxace.
Jaké polohy ženy při porodu využívají, aby si ulevily od bolesti?
Úlevových poloh na porodním sále je spousta. Žena není schopná dopředu odhadnout, co bude chtít, protože neví, co jí bude dělat dobře, zvláště když rodí poprvé. Ale máme tady gymnastický míč nebo speciální vanu, ve které může rodička trávit s nějakými přestávkami celou první dobu porodní. Může jít do sprchy a teplou vodou masírovat podbřišek a záda, což vede k významnému uvolnění křížových bolestí. Máme tu ribstoly, kde může jít do pokleku. Vždycky je to o tom, co jí dělá dobře. A určitě jakákoli úlevová poloha, která je vertikální, je vždy lepší než poloha vleže. Pomáhá totiž gravitace. Vleže porod naopak stagnuje a moc se neposouvá.
A jak moc je důležité dýchání u porodu?
Dýchání nacvičujeme s ženami na předporodních kurzech. Spíše se bavíme o tom, že ze začátku je potřeba volné, klidné dýchání jenom nosem. Když žena dýchá „jako lokomotiva“, točí se jí hlava a brní ruce, může z toho i zvracet. Dýchání ale stačí nacvičit, až když maminka přijde na porodní box, kde má k dispozici porodní asistentku. Ta ji postupně přivede až k porodu, naučí se spolu dýchat, vyberou úlevovou polohu, doprovází ji do sprchy a edukuje tatínka jako doprovod.
Dělá se ještě klystýr před porodem?
Víceméně je to na rozhodnutí maminky. Během porodu před sebou hlavička dítěte samozřejmě hrne obsah střeva a stolice je infekční, takže se může stát, že i porodní poranění se může hůře hojit. Naším úkolem je vysvětlit, proč je klystýr důležitý, a rozhodnutí je už pak na ženě.
Dojímá vás ještě narození dítěte, nebo už je to rutina?
Dojímá. I za těch třicet let mě to dojímá, protože proces porodu je děj, který mě nepřestává bavit. A šťastné oči maminek, tatínků a zdravé miminko jsou tím, o co nám jde.
„Mně se tady líbí, už jsem tu rodila podruhé. První porod byl přirozený, druhý císařským řezem, protože malá nebyla otočená. Oba porody proběhly v pohodě. Ostatním maminkám bych šumperskou porodnici doporučila.“
Do porodnice jsme vyrazili i s kamerou
Podívejte se na reportáž o předporodní péči. Na webu maminka.cz jsme pro vás nachystali sekci Maminka v porodnici, kde najdete videa a bonusové rozhovory – třeba o odtoku plodové vody. A ukážeme vám, jak probíhá první koupel miminka.
Vydáváme se za vás do porodnic celé České republiky, natáčíme tu videa, abyste viděli realitu, ptáme se na všechno, co vás zajímá. S námi si vyberete tu nejlepší porodnici.