[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S velkým nárůstem počtu nakažených dětí samozřejmě rostou i počty dětí s vážným průběhem onemocnění. Do nemocnic se sice stále dostává jen zlomek z těch, které se covidem nakazily, hospitalizací malých pacientů ale přibývá. Dlouhou dobu jsme přitom z médií i úst lékařů slyšeli uklidňující zprávy, že děti tento rychle se šířící virus šetří a že onemocnění covid-19 bylo prokázáno jen u malého počtu jedinců ve věkové skupině do 18 let.
To už ale bohužel neplatí, s výskytem nových mutací viru již nejsou v bezpečí ani ti nejmenší. A podle praktické dětské lékařky a předsedkyně Odborné společnosti praktických dětských lékařů MUDr. Aleny Šebkové již ani není možné tvrdit, že malé děti nejsou ohroženy těžkou formou covidu.
Od začátku epidemie v Česku na důsledky onemocnění covid-19 zemřelo sedm dětí ve věku do 14 let. Posledním, kdo podlehl nákaze, je podle informací Ministerstva zdravotnictví ČR ani ne roční chlapec.
Podle dat z nemocnic překročil počet hospitalizovaných dětí ve věku do 4 let od listopadu loňského roku hranici 100 případů, podobný vzrůstající trend sledují lékaři také u dětí od 5 do 9 let. Nárůsty souvisejí s nakažlivější variantou omikron. I tak jde ale naštěstí v drtivé většině o méně závažné průběhy nemoci nevyžadující intenzivní péči na JIP nebo ARO.
Kromě samotné nemoci navíc děti – stejně tak jako dospělé – ve stále větší míře postihuje po prodělání covidu (a to i v případech mírného nebo téměř bezpříznakového průběhu nákazy) nevyzpytatelný postcovidový multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS-TS nebo také MIS-C). Prodělávají ho již stovky dětí v Česku.
"Jedná se o závažné, život ohrožující onemocnění postihující různé orgány. Závažnost stavu souvisí zejména s postižením srdce a krevního oběhu. Jak již vyplývá z názvu, jde o zánět různých orgánů v těle, často srdce, oběhového systému, plic, ledvin a dalších. Pozánětlivé změny pak mohou způsobovat různé potíže a budou vyžadovat sledování těchto dětí po delší dobu. U nerozpoznaného onemocnění je uváděna poměrně vysoká smrtnost," uvádí MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost.
Projevy tohoto onemocnění jsou často kombinací příznaků typických pro vzácný Kawasakiho syndrom a pro syndrom toxického šoku, které jsou charakterizovány kromě jiného horečkou, zarudnutím a otokem jazyka, bolestmi břicha a hlavy a postižením srdce. U většiny z těchto dětí byl testováním zjištěn pozitivní nález (buď PCR testem, nebo sérologickým krevním testem) na virus SARS-CoV-2. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) vydalo oficiální varování před záhadnou nemocí, která postihuje výhradně děti a mladé lidi do 21 let a o níž se odborníci domnívají, že má vazbu na onemocnění covid-19.
Choroba byla nazvána multisystémový zánětlivý syndrom a je již známo rovněž několik desítek případů, kdy děti tomuto onemocnění podlehly. Z prozatímních výzkumů vyplývá, že nejnáchylnější jsou děti, které prodělaly onemocnění covid-19 bezpříznakově, obézní děti, ty s chronickým onemocněním a jinými zdravotními problémy a také puberťáci.
Onemocnění se rozvine obvykle tři až šest týdnů po nákaze covid-19. Podle dostupných dat je příčinou rozvoje nemoci opožděná přehnaná imunitní reakce organismu, která může přerůst až v multiorgánové selhání. Nemoc se projevuje širokou škálou příznaků, z nichž některé jsou podobné jako při nákaze covidem. Respirační potíže, dušnost a silný kašel se objevují jen u méně než poloviny malých pacientů, stejně tak bolesti hlavy. Mezi typickými symptomy, které se objevují u vyšetřených a hospitalizovaných dětí, převažují zvýšená teplota nebo horečka, kožní vyrážka, zduřelé uzliny, zarudnutí kůže, bolest břicha, žaludeční a střevní problémy, zvracení nebo průjem. Ani samotní lékaři nemohou s jistotou určit přesnou diagnózu, pokud není dítěti proveden test na koronavirus (případně zjištěna hladina protilátek v krvi).
Nemoc se obvykle léčí nitrožilním podáním imunoglobulinů a kortikoidů, což má za cíl upravit imunitní reakce organismu a chránit před poškozením orgány, zejména srdce. Lékaři podávají rovněž antibiotika nebo také léky proti srážení krve. "Dítě s podezřením na postcovidový zánětlivý syndrom je potřeba odeslat do nemocnice, podrobně vyšetřit a léčit na příslušně vybaveném dětském oddělení. Léčba není jednotná a jednoduchá, odpovídá klinickým projevům a jejich závažnosti. Je také potřeba děti léčit na dětské jednotce intenzivní a resuscitační péče, péče je multioborová. Po prodělání onemocnění mohou zůstat i trvalé zdravotní následky," popisuje MUDr. Hülleová.
Pokud se dítě necítí dobře, má zvýšenou teplotu, je unavené nebo nemá chuť k jídlu, není to automaticky důvod k přehnaným obavám. Co byste ale měli hlídat a kdy zpozornět? Pokud se multisystémový zánětlivý syndrom u dítěte prokáže, léčba probíhá zpravidla v nemocnici a trvá až několik týdnů.
křeče, bolesti kloubů a svalů
kašel a potíže s dýcháním (dušnost)
oteklé, bolestivé nebo svědivé hrbolky červené nebo až fialové barvy, tzv. covidové prsty bývají mnohdy jediným příznakem, který upozorní na nákazu covidem u dětí
Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v čínském městě Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19. Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.