[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Z vrbového proutí se už za dob našich prapraprapra…dědů vyráběly různé věcičky, ale hlavně koše. Hodily se k trhání ovoce nebo ke sbírání brambor, ale i ke skladování peří, na převoz vajíček, nebo pro zvířátka. Používaly se zkrátka, kde se dalo. Z proutí se dělaly i včelí úly nebo nádoby na chytání ryb. Možná ještě i tvoje babička používala proutěný koš na vyprané prádlo. Časem proutí nahradily moderní materiály, ale díky šikovným košíkářům se košíky ale pletou dodnes.
Košíkář ke své práci potřebuju spoustu věcí. Třeba nůž, zahradní nůžky, metr, stloukací železo, špici, kladívko, kleště, košíkářskou točnu. A hlavně vrbové proutí. Než je připravené k pletení, vezme ho proutkař několikrát do ruky. Nejprve ho musí ustřihnout, svázat do snopů, roztřídit, postavit do panáků, uvařit ve vodě, zchladit, drapovat, loupat, usušit, znovu svázat, namáčet a nakonec přebrat.
"Můj dědeček byl košíkář a tak jsem se rozhodl pokračovat v rodinné tradici. Řemeslu jsem se učil tři roky, ale vlastně se pořád učím něco nového. Protože možností, co vytvořit z proutí je spousta. A lidi mají občas i bláznivé nápady. Takže vyrábím jak klasické koše na houby nebo seno, hranaté zásuvky, nůše, křesla, truhly, ale třeba i koš do horkovzdušného balónu nebo netradiční výrobky Například proutěné kolo nebo různá zvířátka. Já sám toužím si jednou vyrobit proutěný betlém," svěřil se nám košíkář Petr.
Pro gorilku Tatu z pražské zoologické zahrady upletl Petr k 5. narozeninám proutěné kolo. Dáreček Tatu ale moc dlouho nevydržel. Otec Richard jí kolo nakonec sežral.
Foto: Archiv košíkáře Krále
Zákulisí povolání: Naše máma je meteoroložka