[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Málokteré zvíře vzbuzuje tolik emocí. Od strachu a nenávisti až po obdiv a uctívání. Vlk vystupuje v pohádkách, bájích a legendách. Někdy jako zlá bytost (chce sežrat Karkulku nebo kůzlátka), jindy jako kladný hrdina. Mnohé původní asijské národy považují vlky za předky lidí, severoameričtí indiáni je uctívají jako své bratry.
Vlci jsou skvělí lovci. Na kořist vyrážejí ve smečkách a při lovu spolupracují. Jsou rychlí, vytrvalí, silní a mají pěkně ostré zuby. Uloví proto mnohem větší kořist, než jsou oni sami. Toho si všimli už pravěcí lidé a začali s vlky spolupracovat. Po mnoha a mnoha letech se z toho vyvinulo přátelství a z vlků se stali domácí psi.
Problém je v tom, že vlci loví stejnou zvěř jako člověk: divoká prasata, jeleny, soby, srnce. Navíc, když vlci zjistili, že mnohem snazší je ulovit si domácí ovci nebo kozu, začali je lidé pronásledovat. Leckde byli vlci zcela vyhubeni, naštěstí ale ne všude. Jsou totiž jednou z nejrozšířenějších šelem vůbec – jejich původní domov zahrnuje prakticky celou Evropu, Asii i Severní Ameriku.
42! Tolik zubů má vlk. Vlčí špičák může být dlouhý dokonce až 6,5 centimetru. To už je pěkná zbraň.
Vlci jsou pro přírodu důležití, pečují o zdraví ostatních zvířat. I tak skvělí lovci šetří silami a loví zvířata stará a nemocná, klidně sežerou i mršinu. Není divu, že naši přírodovědci zajásali, když se k nám vlci začali zase vracet. Prozradily je hlavně fotopasti – fotoaparáty, které dělají snímky v okamžiku, kdy zaregistrují pohyb. Vlci jsou totiž nesmírně plaší a spatřit je v přírodě se podaří málokomu. Takže strach z vlků u nás není namístě, člověku se zdaleka vyhnou.
Vůdčí pár vlků si je po celou dobu svého života věrný. Další členové smečky pomáhají při výchově jejich potomků.
Foto: Shutterstock.cz
Poznáváme zvířátka: Jeleni