[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Štípnutí hmyzem bývá obvykle nevinné – jen vás to bude trošku svědit a možná vám na kůži zůstane červený flíček. Ovšem reakce na hmyzí štípnutí či kousnutí klíštětem může znamenat problém, zejména pokud jste alergičtí na štípance nebo se k vám přisálo infikované klíště. Když pak máte bohužel alergii třeba na včelí štípnutí, hrozí vám třeba i anafylaktická reakce, kdy je nutné podání adrenalinu a dalších léků, ale to je již otázka rychlé lékařské péče.
Klíště
Je nebezpečné v tom, že přenáší klíšťovou encefalitidu a lymeskou borreliózu. Infikovaná klíšťata jsou všude ve střední Evropě, takže se jim nevyhnete. Zbývá jediné – chránit se před nimi. Jak říká dětská lékařka MUDr. Jarmila Kavanová, k nákaze dochází nejčastěji v oblasti přechodu louka–les, kde mají klíšťata nejlepší podmínky k životu. Obvykle totiž klíště nevylézá výše než do jednoho metru nad zem, tedy na keře. K nákaze encefalitidou dochází po přisátí klíštěte, a to velmi rychle, na rozdíl od lymeské borreliózy, kdy je potřeba spíše delší doba přisátí, zde stačí i velmi krátká doba. „Znamená to tedy, že klíště ani nemusíte nalézt přisáté,“ říká lékařka.
Onemocnění obvykle probíhá dvoufázově, v prvních dnech se objevuje teplota, únava, bolesti hlavy, čímž se podobá normální chřipce, pak nemá nemocný člověk pár dní žádné obtíže, ale po několika dnech přijde opět horečka, zvracení, bolesti hlavy a může se objevit i světloplachost, poruchy spánku, třesavka. U jedné třetiny infikovaných lidí proběhne první fáze skrytě a nemoc se projeví až druhou fází, která je závažnější. Doba léčení je okolo tří týdnů (pokud je průběh nemoci bez komplikací).
Včely a vosy
Zhruba u 1–3 % lidí dochází po bodnutí hmyzem k alergické reakci. U dětí bývají alergické reakce na hmyz méně časté, spíše se objeví výraznější kožní reakce. Nejčastějšími původci alergie jsou včely a vosy, ale také sršni, tedy bodavý blanokřídlý hmyz. Komáři, ovádi a muchničky vyvolávají alergii jen výjimečně. Podle alergoložky MUDr. Dagmar Pohlové dojde k rozvinuté výrazné alergie jen při opakovaném setkání s daným alergenem u geneticky predisponovaného jedince.
Vždy další kontakt s hmyzím alergenem vyvolá výraznější a rychlejší rozvoj místních i celkových alergických projevů. Včely a čmeláci nejsou přirozenými agresory, takže bodají jen v případě ohrožení, vosy a sršni agresory jsou a napadají člověka sami od sebe. Obyčejně se po píchnutí objeví „jen“ svědivý a bolestivý pupínek a zarudnutí, které za pár dní zmizí – to je ale přirozená reakce na hmyzí jed. Místní alergická reakce je větší, kožní reakce výraznější – objeví se bolestivý rudý otok, který se může šířit a přetrvávat několik dní. Nejzávažnější je celková reakce, která může ohrozit na životě – do čtvrt hodiny po bodnutí se objeví nevolnost, bušení srdce, dušnost, či dokonce kolaps. Jako prevence je vhodné používat repelenty, ale také s sebou noste Fenistil gel a antihistaminika (Fenistil kapky, Dithiaden, Aerius apod.).
Maminčin odborník MUDr. Jarmila Kavanová praktická lékařka pro děti a dorost Poliklinika Prosek, Praha 9
Jedinou účinnou ochranou před klíšťovou encefalitidou je očkování. Očkovat lze celoročně, výhodnější je nechat se očkovat v chladnějších měsících. V letních měsících existuje tzv. zrychlené očkovací schéma. Kompletní očkování spočívá v podání tří dávek, třetí dávka zajišťuje ochranu na tři roky, kdy je nutné první přeočkování, druhé a další přeočkování je možné za tři až pět let. S ochranou po očkování můžete plně počítat zhruba za 14 dnů po druhé dávce. Děti lze očkovat od jednoho roku, ale doporučuji očkování zhruba od 4–5 let.
Reakce organismu na poštípání hmyzem je různá podle toho, o jaký druh hmyzu jde, zda o klíště, včelu, vosu, dále záleží na místě, kde k vpichu došlo, a v neposlední řadě i na citlivosti jedince (zda už u něj například někdy došlo k alergické reakci). Jak říká MUDr. Věra Budková, každé štípnutí hmyzem musí být dezinfikováno zředěnou matečnou tinkturou Calenduly (homeopatický přípravek volně prodejný v lékárně) či jiným antiseptickým prostředkem, a to hned po vyjmutí klíštěte nebo žihadla, pokud je v ráně. Klíšťata můžete potkat od jara do podzimu, běžně pak od dubna do října – záleží na počasí. Omylem mnoha lidí je domnívat se, že klíště na vás odněkud spadne. Kdepak, tahle nemilá a nebezpečná zvířátka jsou v trávě či v keřích, takže k nim můžete přijít skutečně velmi snadno. Co se hmyzu týká (vosy, včely), ty můžete potkat téměř všude.
Základními homeopatickými léky jsou: APIS MELLIFICA 15CH a 30CH – vhodný zvláště při bodnutí včelou, vosou, ovádem a používá se u jedinců, kteří po vpichu cítí pálivou, bodavou bolest, která se zmírní studenou vodou nebo studeným obkladem. Kůže je napuchlá, oteklá, narůžovělá otokem v podkoží. Důležité je podávat tento lék ihned po píchnutí, a to 5 granulí třeba každých pět minut, aby zabezpečil nerozvinutí alergické reakce, třeba i pocity dušení v případě bodnutí včelou do jazyka. Je potřeba chladit ledem a obkladem.
BELLADONA 9CH – používá se také velmi často po vpichu včelou při akutním řešení. Lék zajistí nerozvinutí alergické reakce. Je to lék vhodný při napuchnutí, začervenání, bolesti, kdy je kůže na dotyk teplá. Pacientův stav se zlepší pitím studené vody a přikládáním ledových obkladů. Podáváme společně s APISEM v opakovaných častých dávkách až do vymizení příznaků.
PYROGENIUM 9CH – podáváme s efektem k zamezení vzniku infekce v bodě vpichu. Většinou je dávkování 2x 5 granulí denně.
RANA BUFO 5C – vhodný při postižení celé oblasti otokem lymfatických žláz, kdy je místo zduřelé, a to po celém povrchu, například celého předloktí, nohy či chodidla. Podáváme s efektem 4x 5 granulí denně.
Klíšťata a komáři
Použít lze následující homeopatické léky: LEDUM PALUSTRAE 5CH, 9CH – lze použít i při píchnutí jehlou, špendlíkem či střepem, při zadřené třísce nebo odřenině po pádu na kůži či při poranění mořským ježkem. Podává se také s úspěchem při poranění palce nohy nebo ruky. Kůže je bledá, chladná s mramorovou kresbou, kdy má pacient pocit místního znecitlivění. Tento lék lze podávat i preventivně v oblastech zamořených komáry – velmi dobře je odpuzuje. Odpuzuje také klíšťata, především u dětí, které na sebe doslova přitahují hmyz. Použít jej lze i u zvířat. Dávkování je 5 granulí každých 15 minut, než přijde úleva, preventivně třeba celé prázdniny podávat dětem v táborech – 5 granulí ráno a 5 granulí večer.
CANTHARIS 9CH – při poštípání hmyzem, včelou či klíštětem. Poštípané místo je poseto svědivými, pálivými puchýři. Přikládáme zároveň studený obklad, který přinese úlevu. Dávkování je 5 granulí každých 15 minut do úlevy.
Poštípání pavoukem
I takové štípnutí v létě hrozí, vhodným homeopatikem je: TARENTULA CUBENSIS 5CH – místo štípnutí je zarudlé, oteklé a natvrdlé, dítě má pocity nepříjemného pálení a musí se často škrábat. Dávkování je nejčastěji 4x 5 granulí denně, při velké reakci a bolestivosti můžeme každých 15 minut podávat 5 granulí.
Maminčin odborník MUDr. Věra Budková praktická lékařka pro děti a dorost s dlouholetou praxí ve standardní medicíně, rozšířenou o alternativní možnosti léčby
Při poštípání mravencem a jiným hmyzem je vhodný také lék TRACHINUS VIPERA 5CH, kdy pacient cítí velmi ostrou bolest, jakoby „píchnutí do živého“. Tento lék lze podávat společně s TARENTULOU CUBENSIS, dávkování je stejné. V létě je také možné, že se setkáte s medúzou. Požahnutí tímto mořským živočichem není vůbec příjemné, jde o velmi svědivou bolest s bílými zatvrdlinami uprostřed, vypadá to podobně jako při popálení kopřivou. Jako lék můžete podat URTICA URENS 5CH a dávkujeme jej 4x 5 granulí denně.