[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
„O svátcích obecně platí zákaz výkonu práce. Zaměstnavatel však může zaměstnanci nařídit výkon nutných prací, které nemohou být provedeny až v klasický pracovní den,“ uvádí Ondřej Wysoglad, ředitel personální agentury Adecco ČR.
Práci o svátcích se tak tradičně nevyhnou například lékaři, hasiči, policisté, pracovníci ostrahy nebo řidiči městské, vlakové i letecké dopravy.
„Kromě profesí, jejichž výkon je nutný z hlediska uspokojování životních, bezpečnostních a dalších základních potřeb obyvatelstva, však do kategorie neodkladných prací mohou spadat třeba i nakládací a vykládací práce nebo inventurní a závěrkové práce,“ doplňuje Ondřej Wysoglad.
Mezi pracovníky, kteří museli do práce i ve svátek, řadu let patřili i zaměstnanci supermarketů. Od října 2016 je však účinný nový zákon, který o vybraných státních svátcích, na Vánoce a Velikonoční pondělí zakázal prodej v obchodech, jejichž plocha přesahuje 200 m2.
Zákonodárci totiž zajištění prodeje v těchto obchodech vyhodnotili jako činnost, kterou je možné odložit na běžný pracovní den. Stejně jako většina ostatních zaměstnanců tak budou mít prodavači i pokladní z velkých prodejen zítra volno.
O tom, zda se zaměstnance vykonávajícího neodkladnou činnost dotkne povinnost jít do práce ve sváteční den, se zaměstnanec musí včas předem dozvědět z rozpisu směn. V případě brigád a nárazových prací pak podmínky práce o svátcích musí být upraveny v dohodě o pracovní činnosti či dohodě o provedení práce.
„Je na rozhodnutí každého zaměstnance a uchazeče o práci, zda chce a bude chtít pracovat v takovém provozu a vykonávat takový typ činnosti, u kterého je pracovní nasazení o svátcích nevyhnutelné.
Pokud na takovou pozici nastoupí, je jeho povinností plnit pracovní docházku stanovenou v rozpisu směn. V opačném případě bude mít neomluvenou absenci, kvůli které mu zaměstnavatel může krátit nárok na dovolenou až o 3 dny za každou absenci,“ upozorňuje ředitel Adecco ČR.
Zaměstnanci by tak při opakovaných neomluvených absencích mohly zůstat jen dva týdny dovolené. Nad tento limit již dovolenou nelze krátit, zaměstnavatel však při dlouhodobé či časté absenci může se zaměstnancem rozvázat pracovní poměr pro hrubé porušení kázně.
Zaměstnanci za dobu práce ve svátek ze zákona přísluší kompenzace ve formě placeného náhradního volna v rozsahu práce, kterou konal ve svátek.
Náhradní volno musí zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek, pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel dobrovolně nedohodnou jinak.
Za dobu, kdy zaměstnanec čerpá náhradního volno, mu vždy přísluší náhrada ve výši jeho průměrného výdělku.
Místo poskytnutí náhradního volna se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou dohodnout také na poskytnutí příplatku za práci ve svátek.
„Zaměstnavatel je v tomto případě povinen zaměstnanci vyplatit příplatek ve výši jeho průměrného výdělku. To znamená, že pokud si zaměstnanec v průměru vydělá 150 Kč za hodinu a ve svátek odpracoval 8 hodin, zaměstnavatel mu vyplatí odměnu ve výši 2 400 Kč namísto standardních 1 200 Kč, které by získal za stejnou práci odvedenou v běžný pracovní den,“ vysvětluje na příkladu princip odměny Ondřej Wysoglad.
Na zvláštní příplatek mají nárok i zaměstnanci, kteří musí do práce v sobotu nebo v neděli.
„Za práci o víkendu náleží zaměstnanci dle zákoníku práce příplatek nejméně ve výši 10 % jeho průměrného výdělku. Vezmeme-li opět v úvahu průměrnou hodinovou mzdu 150 Kč, pak zaměstnanec za 8 hodin práce o víkendu obdrží alespoň 1320 Kč, místo standardních 1200 Kč za běžný pracovní den,“ uvádí ředitel personální agentury.
Nárok na příplatek přitom mají nejen zaměstnanci, kteří musí do práce nárazově, ale i pracovníci, kteří pracují na směny v pravidelném režimu tzv. dlouhého a krátkého týdne.
Místo příplatku se zaměstnanec a zaměstnavatel mohou za práci o víkendu dohodnout také na kompenzaci v podobě náhradního volna. I v tomto případě musí zaměstnanec volno vyčerpat nejpozději do 3 měsíců ode dne, kdy práci o víkendu vykonal, nedohodne-li se se zaměstnavatelem jinak.
V případě, kdy se zaměstnanec musí o víkendu z pokynu zaměstnavatele dostavit k výkonu práce na pracoviště, a to ať už v souladu s pravidelným rozpisem směn, či jednorázově z důvodu neodkladné činnosti, je jeho nárok na příplatek nebo náhradní volno nesporný. Jinak to ale může být u práce z domova.
„Předně je nutné rozlišit, co máme na mysli prací přes víkend. Pokud si doma o víkendu doděláváme věci, které jsme za uplynulý týden nestihli, anebo si připravujeme podklady pro týden nastávající, nelze tuto práci z domova označit za regulérní pracovní dobu,“ uvádí ředitel personální agentury Adecco.
Při práci z domova by zaměstnanci příplatek náležel pouze v případě zaměstnavatelem nařízeného přesčasu, nikoli za dobrovolnou přípravu či dohánění úkolů, které měl zaměstnanec zvládnout v řádné pracovní době.