[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Zvlášť když vaše ratolest ještě nechodí do školky, potřebuje kolem sebe děti, od kterých by mohla odkoukávat další dovednosti či získávat zkušenosti, jako jsou třeba půjčování a sdílení hraček nebo naopak chránění těch svých. Dokonce jedna německá studie dokazuje, že už jednoroční děti pro svůj zdravý vývoj i učení se sociálnímu chování potřebují kolektiv podobně starých či starších dětí.
Samozřejmě to neznamená hned nechat automaticky svoje roční miminko v jeslích. A jaká místa jsou tedy nejlepší, když vaše dítko ještě většinu času tráví doma? Venkovní i vnitřní hřiště nebo kluby, kde se setkávají děti nejrůznějšího věku. Výbornou variantou jsou také sportovní kluby a kurzy, na kterých se nejen dítě seznámí s vedeným pohybem či aktivitou, ale díky velké zábavě se sníží stres způsobený novým prostředím. Také se zde pravidelně potkávají stále stejné děti, a postupně se tak mohou vzájemně „otrkat“ a lépe navázat přátelství. Pro vás je to také příležitost se seznámit a pobavit s dalšími rodiči, se kterými vás budou spojovat radosti i starosti o vaše potomky.
Pro vysoce plaché děti existuje další chytré řešení: pozvat spřátelené rodiny s podobně starými dětmi domů. Vašeho potomka uklidní známé prostředí. A počáteční pohledy a chladné chování dětí se tak stihnou určitě setřást ještě před koncem návštěvy. Vzhledem k tomu, že se váš potomek bude muset potýkat s rozhodnutím, jak zareagovat v případě půjčování vlastních hraček, promluvte si s ním krátce o tom ještě předtím, než návštěva dorazí. A že nechce některé konkrétní hračky nikomu půjčovat? Nevadí! Společně je schovejte na bezpečné místo, které se odhalí, jakmile už bude vyklizené pole.
Další možností, jak své dítě navyknout na ostatní děti a vytvořit si s nimi osobní pouto, je pravidelněji se setkávat s vašimi přáteli. Ideálně s takovými, kteří mají podobně staré potomky. Jakmile i váš potomek uvidí na vlastní oči, jak se staráte o vlastní přátelství, které plyne naprosto přirozeně, bude se snažit si podobný vzorec vytvořit i ve vlastním světě. Třeba my s manželem a dvěma dalšími páry s dětmi pořádáme pověstné pikniky v berlínských parcích. Od dubna až do slunného října vyrážíme minimálně jeden víkend v měsíci do přírody s dekou a dostatečnými zásobami dobrot a užíváme si volných chvil, které prokládáme diskusemi o politice, počasí, zajímavých knihách a výchovných praktikách. Nechybí ani společenské hry. Naše děti se na taková setkání pokaždé těší a už vědí, jak navázat první kontakty s novými kamarády.
Musím se přiznat, že třeba s tímto bodem jsem měla osobně trochu problém: Náš pětiletý syn se ve školce intenzivně skamarádil s nově příchozím o rok a půl starším chlapečkem. Jmenuje se Zinar a před časem přicestoval se svou maminkou a devíti sourozenci z Kurdistánu. Na tom by nebylo nic podivného. Kdyby malý Zinar nebyl ovšem jak z divokých vajec: Umí střílet z luku, postavit si vlastní prak, dělat přemety a křičet jako pavián. A nejlepší řešení? Naučit se přijmout vybrané kamarády svého potomka. Klidně se ho taky zeptejte na to, proč si vybral zrovna jeho a ne třeba poklidného Honzíka. Co se mu na něm líbí a co mu na něm imponuje? Dětští psychologové totiž tvrdí, že se děti takto vzájemně obohacují, učí se od sebe, a to i v pozitivním smyslu. Konkrétně to znamená, že třeba můj syn začal být odvážnější a už si dokáže prosadit svůj názor. A naopak malý Zinar se od mého syna naučil s velkou trpělivostí skládat vlaštovky z papíru. A to je ve výsledku vlastně nádherné, ne?
Dumáte nad tím, proč vaše dítě nemá žádné tendence se družit, když vy jste třeba naopak velmi společenská? To, že si vaše ratolest hraje ráda sama, je naprosto v pořádku. A pokud chodí už do školky, poptejte se učitelek, jak se integruje do skupiny. Často se totiž stává, že doma se děti chovají trochu jinak než „ve světě“. A pokud je i ve školce bez přátel, nejde o žádnou abnormalitu. Plaché děti totiž potřebují delší čas na vytvoření si pevného přátelství, které s věkem určitě přijde.
Ne každé dítě je zapálené do týmových her. Jděte na to chytře: Jakmile jste někde společně s dalšími dětmi, nabídněte svému dítěti i těm okolo pár kreativních možností: postavit věž, hrát divadélko s panenkami nebo si zazpívat. Ostýchavější děti naopak přivítají méně expresivnější aktivity. Co třeba dát na společný stůl barevné papíry, nůžky a pastelky a vytvořit společně nějaký malý projekt, u kterého se děti i neverbálně seznámí a osmělí k dalším krokům?
Pokud vás organizované akce s větším množstvím dětí moc nelákají, zvolte třeba soukromý výlet k jezeru nebo na hrad s další spřátelenou rodinou s podobně starými dětmi. Nebo jen společně vyrazte do cukrárny nebo nejbližšího lesa či parku, kde budou mít všechny děti možnost se vzájemně seznámit. Dobrou variantou jsou také pravidelné srazy s dalšími matkami na rodičovské z okolí, se kterými si dobře popovídáte a vzájemně si poradíte či se podpoříte. Vaše ratolest si při častém setkávání s konkrétními dětmi rychleji zvykne a zboří bariéry rozpačitosti.
Díky kamarádům děti získají nejrůznější náhledy na svět i možnosti zvládání konfliktů. Sociální interakce by měla patřit mezi první dovednosti, které by se měly děti učit. A rodiče by měli dělat jednu hlavní věc: Co nejméně do toho zasahovat. Potřebujete znát ještě další výhody dětského přátelství? Mladší děti se budou snažit své starší kolegy napodobovat. Což s sebou nese i velké klady. Z hlediska dětského vývoje přátelství se staršími dětmi s sebou nese důležité poselství do života.
V čem bude pravděpodobně potřebovat vaši podporu a radu, jsou konflikty. Přestože i tady platí, že byste měli jako rodiče zasahovat co nejméně, v případě, že se jedná už o agresivní nebo fyzicky nebezpečnou hádku, vložte se do ní. Intuitivně možná budete chránit své dítě, ale lépe uděláte, když oběma nabídnete bezpečný prostor, uklidníte je tím, že si vyslechnete obě varianty. Pak jim buď nabídnete konkrétní možnosti řešení, nebo je postavíte před velkou výzvu, jak mají situaci vyřešit sami: „Máme tu tedy dva kluky, kteří si chtějí hrát s bagrem. Ale ten bagr máme jen jeden. Dalo by se to vymyslet tak, abyste byli spokojení oba dva?“ Pak nechte na nich, zda se na něčem shodnou. Není také nic neobvyklého, že velkou hádkou takové přátelství definitivně skončí.
Zdrženlivější děti mají také bohatý vnitřní život. A tak to, že nemají ve školkovém období příliš mnoho přátel nebo vůbec žádného, neznamená, že jsou nějaké divné. A pokud si raději hrají a povídají se svými neviditelnými kamarády, tím lépe pro ně. Právě s nimi si můžou sehrávat situace, často stresující i emocionálně náročné, které jsou pro vývoj dítěte důležité. Respektujte i je, pokud výrazně nezasahují do zdravého vývoje nebo návyků dítěte.
Najít si přátele není složité. Proč jsou tedy dospělí osamělí?