[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Když jsem před pěti lety přivedla na svět Tinu, byla v tom spousta krásných okamžiků. Porod proběhl vlastně hladce, došlo na bonding, první přisátí… Ale nemohla jsem porodit placentu. Po operaci jsem se probudila a Tina nikde. I přesto, že ji můj muž chtěl opatrovat, odvezli ji a první den vozili jen na krmení. Taky ji dokrmili bez mého vědomí.
Že se vám stalo něco podobného a mávla jste nad tím rukou? Vidíte, a z pohledu práva to je – věřte nebo ne – nezákonné jednání. „Než se miminko narodí, je součástí těla matky. Matka rozhoduje o zdravotních výkonech během těhotenství a porodu. Když se miminko narodí, vzniká k němu oběma rodičům rodičovská odpovědnost,“ konstatuje právnička. Hned po porodu máte tedy vy jako matka nebo váš muž jako otec právo být se svým dítětem.
„Právo dítěte a rodičů na bezprostřední nepřetržitý kontakt je zakotveno v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, a dále např. v Listině základních práv a svobod a rodiče je možné oddělit od dítěte jen na základě rozhodnutí soudu. Nikoli na základě rozhodnutí personálu porodnice, nebo dokonce jen se zdůvodněním, že tak se to dělá a umožňuje to vnitřní řád. Vnitřní řád nemocnice totiž nesmí být v rozporu s právy pacienta,“ říká k tomu Kateřina Vítová s tím, že jsou samozřejmě okamžiky, kdy je třeba řešit zásadní zdravotní komplikace a není čas na dohady.
Lékaři mají od chvíle, kdy se dítě narodí, povinnost informovat o stavu dítěte, navrhovat řešení a čekat na vaše rozhodnutí. „Pouze pokud by bylo nutné dítěti neodkladně provést vyšetřovací nebo léčebný výkon, který je nezbytný k záchraně jeho života nebo zdraví, měli by lékaři možnost takový zákrok dítěti provést bez ohledu na názor a rozhodnutí rodičů.
Ohrožení zdraví a života však musí být aktuální a konkrétní, nesmí vás odbýt obecným konstatováním. Zvlášť ne tehdy, když je v případě matčiny indispozice k dispozici otec dítěte.“ Protože pokud zdravotníci tatínkovi nedovolí být s dítětem, které je v pořádku, zasahují tím do soukromého a rodinného života, který je chráněný Listinou základních práv a svobod, a znemožňují mu vykonávání rodičovské zodpovědnosti.
Sem spadají všechny ty případy odnášení na vyhřívané lůžko, odnášení novorozence během prvních nocí, aby si maminka odpočinula atd. „A pokud to personál udělá, musí být připravený obhájit u soudního sporu, že to nebo ono udělal proto, že život dítěte byl bezprostředně ohrožen, že šlo o neodkladnou či akutní péči,“ dodává právnička.
To platí i v případě takzvaného ambulantního porodu, kdy se rozhodnete opustit porodnici před doporučenými 48 hodinami pobytu. Pokud toužíte odejít pár hodin po porodu, nikdo vám v tom nesmí zabránit – pokud je dítě prokazatelně v pořádku. Přestože se lékaři budou možná ohánět tím, že po dobu přítomnosti v porodnici zodpovídají za vás i dítě, není to tak – viz výše. Zodpovědnost je jen na vás či otci dítěte.
„Zjednodušeně řečeno, zdravotníci mají právo volat policii nebo sociálku jen ve zvlášť závažných případech, kdy je dítě evidentně ohroženo, například rodiče by dítěti nějak ubližovali, byli pod vlivem návykových látek atp. A musí takové věci také prokázat. Nelze bezdůvodně informovat sociálku o každé rodičce, která něco odmítá nebo chce odejít z porodnice dřív.
To opravdu lékaři dělat nemohou, dopustili by se tím mimo jiné porušení povinné mlčenlivosti. Lékař má povinnost informovat pacienta o všech alternativách navrhovaného léčebného postupu a respektovat názory pacienta,“ konstatuje Kateřina Vítová s tím, že pokud nesouhlasíte s poporodní péčí praktikovanou v konkrétní porodnici, měl by být personál schopen s vámi hledat jiné možnosti, tedy přistoupit i na ambulantní porod.
Lékaři po vás mohou chtít podepsání tzv. negativního reverzu. Ale pokud vám podepsat negativní reverz neumožní, ani to není překážka dřívějšího odchodu z porodnice.
A teď se ještě jednou vrátím ke svému porodu. V rámci rutiny mi preventivně, i přes mé protesty, napíchli kanylu. Prý jim to v případě krize šetří čas. Jenže: „Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, upravuje i práva pacienta a jiných osob a v (167] 28 říká, že zdravotní služby lze poskytnout jen se svobodným a informovaným souhlasem pacienta. Nikdo vás nesmí do ničeho nutit jen proto, že je to rutinní postup.
Dle občanského zákoníku je člověk nedotknutelný. Nikdo nesmí zasáhnout do integrity jiného člověka bez jeho souhlasu uděleného s vědomím o povaze zásahu a o jeho možných následcích. Vy rozhodujete o svém těle. A je to vaše tělo, o kterém i v případě preventivního napíchnutí kanyly, preventivního nastřižení hráze a podobných zákroků máte právo rozhodnout jen vy.
Výjimky stanoví pouze zákon a preventivní nástřih či napíchnutí čehokoli mezi ně nepatří,“ upozorňuje právnička. A nejde-li o naléhavou situaci, mají lékaři povinnost držet se i vašeho porodního plánu, který je vlastně dříve vyslovené přání!
Proč rodíme vleže?