[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nejčastějším typem onemocnění způsobeného předčasným srůstem lebečních švů (kraniostenózou) je skafocefalie (anglicky scaphocephaly). Při skafocefalii dochází k předčasnému srůstu šípového švu, který vede zepředu dozadu na vrchu hlavy a odděluje od sebe temenní kosti. Tím, že předčasně sroste, zabrání hlavičce dítěte v růstu do stran. Hlavička se zvětšuje nerovnoměrně, pouze dopředu a dozadu a to má za následek typický šišatý tvar (někde se uvádí jako loďkovitý) s nápadně vypouklým čelíčkem a protažením do týlu.
Skafocefalie bývá dětem nejčastěji diagnostikována v prvním půlroce jejich života. Indikací může být nápadně malá či úplně srostlá fontanela nebo výše zmíněný šišatý tvar hlavičky. Při podezření na srůst šípového švu vás pediatr nejdříve pošle na neurologii a sono.
Pokud se podezření potvrdí, vedou další kroky na oddělení antropologie na kraniometrické vyšetření (například v Praze v Motole). Tam se pomocí speciálního 3D CT vyšetření zjistí, kde přesně se které švy nachází a zda jsou, či nejsou srostlé.
Pokud se potvrdí srůst šípového švu, je operace jediné řešení. Neschopnost lebky růst rovnoměrně by totiž v budoucnu vedla k utlačování mozku a k jeho nevratnému poškození.
Při operaci se lebka nařízne tak, aby „povolila“ i do stran. Samotná operace je sice náročnější a trvá kolem tří hodin, ale děti se z ní poměrně dobře a rychle zotavují. V nemocnici stráví přibližně 10 až 12 dní (samozřejmě i s maminkou), ale to hlavně kvůli stehům. Čilé jako před operací by měly být již zhruba po týdnu.
Důvody výskytu skafocefalie nejsou zatím nijak vědecky vysvětleny. Uvádí se, že je častější u chlapců než u dívek a může být dědičná, ale většinu tvoří případy, v jejichž rodinné anamnéze se dosud skafocefalie nevyskytla. Některé studie poukazují na vyšší výskyt skafocefalie u dětí, jejichž matky v těhotenství kouřily.