[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
S nápadem přihlásit Ninu do soutěže v kategorii Maminka hrdinka přišel její manžel. Hlavním impulzem bylo rozšířit povědomí o nemoci, kterou si jeho žena prošla. Jak manželé Otáhalovi říkají, tehdy by ocenili, kdyby měli více informací.
„Všechno začalo na konci roku 2020, kdy jsem otěhotněla. Doma jsem měla malé miminko a byla v jednom kole. Najednou jsem se necítila moc dobře. Původně jsem čekala dvojčátka, ale o jedno miminko jsem přišla. Během Vánoc jsem začala pociťovat, že něco není v pořádku. Začala mi tuhnout krční páteř, bolela mě záda, ale pořád jsem si myslela, že si zajdu na těhotenskou masáž a vše bude v pořádku. Po Novém roce jsem šla poprvé do nemocnice, kde se mnou ale nikdo nechtěl moc dělat, protože jsem byla těhotná, a navíc se nevědělo, zda to není reakce na to, že jedno miminko odešlo,“ vypráví Nina Otáhalová.
Diagnózu určila až lumbální punkce: vzácné onemocnění, a to akutní zánětlivá demyelinizační polyneuropatie. V tu dobu už Nina neměla v nohou reflexy a trpěla velkými bolestmi. Během hospitalizace se její stav zhoršoval, až ochrnula na nohy, trup, částečně na ruce i půlku obličeje. Nejenže se nemohla posadit, zvednout hlavu a špatně polykala, ale ze dne na den navíc zůstala bez své holčičky, kterou v té době kojila. Péči o dceru musel převzít tatínek. Celá situace byla o to horší, že v nemocnici kvůli epidemii covidu zákazali návštěvy.
Paradoxně pak právě covid, jenž se rozmohl v rehabilitačním centru, rozhodl o jejím propuštění do domácího ošetřování. Doma Nině museli stále pomáhat se sebeobsluhou manžel a bratr, pohybovala se na vozíčku. Příběh má však happy end. Po pár týdnech se Nina dostala do nemocnice, kde se „rozchodila“ a ve které si s partnerem slíbili, že se vezmou.
„Během dvou týdnů jsme v nemocnici naplánovali svatbu. Víkend po návratu jsem si došla k oltáři po svých. Spojení ‚dojít si k oltáři‘ pro mě získalo opravdový význam,“ dodává Nina, která porodila holčičku měsíc po svatbě přirozeně, přestože kvůli její diagnóze jí doporučovali císařský řez. „Nad vodou mě po celou dobu držela myšlenka na starší dceru a nenarozené miminko,“ říká na závěr Nina.