[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Také vaše děti milují, když doma „hostíte“ jejich kamarády a mají dovoleno si v dětském pokojíku vybudovat provizorní hernu či hřiště a podělit se s kamarády o hračky, zábavu a částečně i pozornost rodičů v domácím prostředí?
Nebo jsou vaše ratolesti navíc i cestovatelé, kteří si nadšeně sbalí batůžek a velmi rádi stráví odpoledne a občas i noc v domácnosti svých kamarádů? Jsou takové návštěvy pro vývoj dítěte nějak důležité či prospěšné?
V menších městech a vesnicích, kde děti mají šanci běhat a hrát si společně venku – jednoduše chodit ven, a to třeba i samy, bývá pochopitelně větší prostor k budování mimoškolních vztahů a upevňování přátelství.
Naopak ve velkých městech, kde tato možnost není a „ulici“ suplují zájmové kroužky, mají děti velmi omezenou možnost rozvíjet a upevňovat první skutečná přátelství. V takových případech by možná měli rodiče svým potomkům umožňovat, aby mohli s kamarády strávit více času, než poskytují různé zájmové kroužky a sportovní oddíly.
Pokud se dítě naučí pěstovat přátelství v dětství, přenáší si tuto schopnost i do dospělosti. „Umí se potom dělit a sdílet, bude rádo dávat i brát. Bude solidární, ale bude umět snášet i napětí. Bude tolerantní v tom smyslu, že bude mít radost z toho, že druhý je jiný, a bude ho to obohacovat,“ tvrdí například populární psycholožka Jiřina Prekopová.
Měla by v těchto souvislostech existovat nějaká „návštěvní etiketa“, kterou budou malí návštěvníci dodržovat, nebo je dobré přizpůsobit se zvyklostem hosta, aby se na návštěvě cítil dobře?
Psycholožka Prekopová radí: „Rodiče by neměli zasahovat do vztahu dítěte, ale měli by se snažit, aby kamarád jejich dítěte zachovával stejná pravidla, když je u nich doma.“ Je-li tedy v dané domácnosti zvykem jíst výhradně u stolu, křičet jen na zahradě a neběhat kvůli sousedům po bytě, bude se muset dětská návštěva jednoduše přizpůsobit.
Máte-li doma velmi plaché dítě, které kvůli své plachosti hůře navazuje přátelství, mohou být pro něj návštěvy kamarádů nebo dokonce společné nocování skutečným požehnáním:
„Především plaché děti potřebují zažít přátelství ve vlastním hnízdě. Aby takové dítě mohlo být rovnocenným přítelem, potřebuje důvěrně známé prostředí, věci, kterým lépe rozumí a se kterými umí lépe zacházet než kamarád. Potřebuje mít jistotu, že v pozadí jsou rodiče,“ radí rodičům Jiřina Prekopová. Je-li plaché dítko naopak hozeno do vody s tím, že se takříkajíc naučí plavat, obvykle se uzavře ještě víc nebo se začne „topit“.
„Plašánek“ potřebuje čas a podporu dospělých, potřebuje budovat sebedůvěru, aby se nakonec sám odhodlával k prvním krokům.
Je samozřejmostí, že pokud své dítě necháváte hrát si či přespat v cizí rodině, je víc než vhodné danou rodinu alespoň trochu znát. Například si dát společně kávu a popovídat si, vymezit pravidla a hranice, domluvit se, v jakých případech byste chtěli, aby vás rodiče kamaráda kontaktovali a podobně.
I lehce rozpačitá návštěva či rozhovor je lepší volbou než výčitky v případě, že se při „přespávačce“ přihodí něco, s čím absolutně nesouzníte. Což se může týkat vlastně čehokoliv – výchovy, hygieny, stravy, ale třeba i náboženství.
Jaké je vaše zkušenost? Přespávají u vás doma kamarádi vašeho potomka?
Video: Všední den očima mámy a jak to vidí děti