Maminka.czKoronavirus

Přestaňte nám říkat, ať jsme vděční, že můžeme být s dětmi doma!

17. 4. 2020
Přestaňte nám říkat, ať jsme vděční, že můžeme být s dětmi doma!
Upřímně, cítíte se spokojeni a šťastni, když už déle než měsíc trávíte čas v „domácím vězení“ s omezením pohybu a vycházení? Skáčete radostí nad tím, že musíte denně honit ratolesti do učení a vymýšlet, co s nimi, aby nezbouraly dům? Proč jsou poznámky typu „aspoň jste konečně hodně spolu a máte na sebe čas“ lehce absurdní? A měli byste se cítit provinile, když se už nemůžete dočkat, až zase pošlete „zvěř“ do školy, a potichu se modlíte, ať se váš svět vrátí k normálu co možná nejdříve? Ne!

Čím déle trvají veškerá bezpečnostní opatření a s tím spojené zákazy, příkazy a výrazná omezení v našem zaběhnutém „všedním“ životě, tím častěji slýcháme poznámku, že bychom měli být vděčni za možnost, ten obrovský dar, který s sebou přinesla celosvětová koronavirová pandemie, a to trávit s našimi dětmi mnohem více času než obvykle a umět ho smysluplně využít. Jistě je to dobře míněná rada od kamarádů, případně psychologů či jiných odborníků na vztahy a rodinu, ale upřímně: Nemáte už trochu po krk fotek na Instagramu s popiskem "upekli jsme kváskový chleba", případně "tančíme celá rodina"?

Rady a doporučení, valící se na nás z různých stran, hovoří neustále o posilování vzájemných vazeb a rodinných pout, užívání si nečekaně volného času, uvolnění rutiny a o dosud nepoznaných výzvách. Máme zpomalit, užívat si „lehkost bytí“, chovat se spontánně a přemýšlet o svém životě, poznávat sami sebe a zaměřit se na to, na čem skutečně záleží, tedy na potřeby a emoce svých milovaných. Zní to rozhodně hodně vznešeně, že? Pravda je ale taková, že zřejmě dosud nikdy jsme nemuseli čelit takové smršti, která nám doslova obrátila život naruby během několika málo týdnů. Čemu věnovat pozornost a co házet za hlavu? Jak se zorientovat a zbavit se přirozeného strachu, nejistoty a úzkosti? Na tyto otázky přeci dnes nedokáže jednoznačně odpovědět vůbec nikdo.

Škola doma: Konkrétní tipy, jak se s dětmi učit on-line kvůli zavření škol

Vytržení z reality jako šance?

„Připadá mi to úplně nesmyslné. Už tak žijeme pod obrovským tlakem, nevíme, co bude s námi, naší prací i ekonomikou, strachujeme se o zdraví svých blízkých… A k tomu bychom měli ještě propadat pocitu, že je NUTNÉ  vážit si toho, že místo ve škole a v zaměstnání můžeme trávit celé dny společně všichni doma, věnovat se sobě navzájem a tvářit se, že je všechno úžasné a dokonalé. Není! Ano, pokud to tak cítíte a jste spokojeni, vyhovuje vám aktuální stav, pak si to určitě vychutnáte. Nikdo mi ale nebude říkat, jak se mám cítit, za co mám být vděčná. A že bych měla skákat nadšením, jelikož nemusím ráno do kanceláře. Protože já nadšená nejsem,“ přiznává Marcela (39) a lehce rozčarovaně pokračuje: „Ano, samozřejmě jsem vděčná za svoji rodinu, za to, že jsme všichni zdraví, v bezpečí a spolu. Neumím si představit, že bych byla nucena trávit tuto náročnou dobu úplně sama, někde v izolaci. I když je náš dům trochu přeplněný a vládne v něm hluk a chaos. Velmi si považuji toho privilegia, že já i můj manžel můžeme pracovat z domova. Se dvěma malými dětmi to ale není zrovna snadné. Takže skutečně nejsem vděčná, že abychom si udrželi svou práci, musíme improvizovat a neustále něco nestíháme. Učit se se starším dítětem, hrát si a starat se o to mladší, teprve tříleté. Ne, nejsem ani trochu nadšená, že musím vstávat kolem půl šesté ráno, abych stihla připravit důležité zprávy a analýzy pro nadřízeného a nemusela mu pak vysvětlovat, že kolem deváté už nebude čas, protože se budu věnovat svým klukům. A držet je potichu a mimo obývák, kde má manžel každé ráno videokonferenci s obchodními partnery. Nejsem šťastná, ani když musím vyřizovat důležité pracovní hovory během odpolední procházky do nedalekého parku, kde si děti aspoň trochu užívají přírody a čerstvého vzduchu. A nejsem vděčná ani za to, že statistiky a zápisy z jednání „na dálku“ tahám i ke stolu a snažím se jim porozumět během společné rodinné večeře.“

Roušky nestačí. Mnohem víc vytírejte, přezouvejte se a perte!

Úkol z matiky, přečíst pohádku, zprávu na poradu a padnout!

Velmi podobně to vidí i trojnásobná máma Věra (42). „Jen ať mi nikdo neradí, co mám dělat, když trávím celé dny se třemi dětmi. Ano, je mi dopřán „luxus“, že mohu aktuálně pracovat z domu. Moje firma je velmi moderní a flexibilní pracovní úvazky nejsou ničím neobvyklým, vyzkoušela jsem si to již dříve. To jsem ovšem neměla od rána do večera v závěsu hned tři ratolesti, z nichž nejmladší jsou teprve čtyři roky. Starší dva jsou školáci, takže „jedeme“ domácí výuku. A je to hodně vyčerpávající boj. Nesnáším se za vlastní netrpělivost, výbušnost a nervozitu. Musím uznat, že naše dopolední vyučování je většinou plné napětí a stresu. Jsem si víc než jistá, že už se oba nemůžou dočkat začátku školní docházky a těší se neskonale na své paní učitelky. A já taky. Odtrhnout je od tabletů nebo donutit, aby přestali hrát ping pong a zasedli k angličtině nebo biologii, je téměř nadlidský výkon a spolehlivě se to neobejde bez křiku a výhrůžek. Čas na vlastní práci mám jen brzy ráno nebo později večer, kdy už ale omdlévám únavou. Když si potřebuji ukrást hodinku během dne, zachrání mě jen online hry, seriál Simpsonovi nebo velká krabice nového Lega. Kde je čas a prostor pro mě samotnou nebo chvilku klidu s partnerem? V nedohlednu, to si buďte jisti. Výkony po vás požadují vlastní děti, jejich učitelé, vaši kolegové a nadřízení, samozřejmě prarodiče… pravda je taková, že jsem po těch pár týdnech „nouzového“ režimu vyšťavená jako citron.“

Jak to máte vy? Zvládáte karanténu, nebo už cítíte, že je to nad lidské schopnosti? Napište nám do diskuze, na Facebook nebo Instagram. Případně na mail: maminka@cncenter.cz.

Školy se plně do prázdnin neotevřou. Žáci se budou vracet postupně
Díky nucené karanténě si uvědomuji, co mám doma a jak vypadá štěstí!

Speciál o koronaviru

Koronavirus se objevil poprvé na začátku prosince 2019 v  čínském městě  Wu-chan. Onemocnění, které tento koronavirus způsobuje, dostalo označení COVID-19.  Koronaviry vyvolávají nemoci od běžného nachlazení po syndrom akutního těžkého onemocnění dýchacích cest. Onemocnění se přenáší vzduchem  kapénkovou infekcí a nejčastěji zasahuje sliznice horních a dolních dýchacích cest a spojivky. Inkubační doba je 7 - 14 dní. Mezi příznaky koronaviru patří zvýšená teplota, dušnost, kašel, únava a bolesti svalů.

Uzavření škol|Nárok na ošetřovné|Testování na koronavirus|Léčba koronaviru|Rouška bez šití
 
Nákupy - Maminka CZ
Témata: Koronavirus, Děti, Rodina a vy, Rodina, Péče o dítě a jeho výchova, Rodina a vztahy, Instagram, Rodiče, Poznámka, Simpson, Zvěř, Poznámka typu, Facebook, Ratolest, Lego, Omezení pohybu, Vycházení

Mohlo by vás zajímat
Marie Doležalová: Celé léto jsem tajila, že znovu čekáme zázrak
Módní ikoně Harper Beckham je devět. Chodí na nehty, hraje fotbal, rodiče ji líbají na rty
Pozor! 7 věcí, kterými rodiče škodí pohybovému vývoji nejmenších dětí
Japonská maminka zachycuje život s dvojčaty a trojčaty. To prostě musíte vidět!
Narážky na tělo po porodu ignorujte, radí. Jak vypadá po třech dětech?
Víte, kolik má vypít kojenec, batole a školák? Pozor na minerálky a džusy
Poznáte moluska? Podívejte se, jak vypadají a jak se jich zbavit
Po letech: Nafotili znovu oblíbené fotky z rodinného alba. To musíte vidět!
Nástup do školky s dítětem zamává. Proč chodí domů tak unavené?

Horoskopy

Panna Hrdě si jdete za svým cílem a nic pro vás není náročné. Každá nevšední povinnost je pro vás výzva a…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Darina, Davide, Moris





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné