[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kroužky jsou samozřejmě fajn, protože dítě kultivují a učí se v nich spoustu nových věcí. Někdy ale chodí někam, kam by vůbec chodit nechtěly, jen proto, že rodičům připadá nevhodné, aby jen tak nečinně seděly v družině. Nezřídka tak dítě chodí každý den na nějaký kroužek. Kolik je tak akorát a na co by měli rodiče myslet především?
Nadměrná stimulace je reakce těla na nadměrnou aktivitu nebo podněty. Malé děti mohou být snáze stimulované než starší děti, ale některé děti mají nižší prahové hodnoty v jakémkoli věku. Jak říká psycholožka Kristina Zemánková, žijeme ve světě, který je specifický obrovským množstvím stimulů a podnětů. „V podstatě žijeme ve stavu trvalého přetížení. Což je absolutně nepřirozené a v důsledku nezdravé. Prakticky to znamená, že naše mysl je neustále ve stavu ohrožení. Nemáme šanci si odpočinout, uvolnit se, zregenerovat. A to se týká i dětí,“ říká psycholožka.
Příznaky nadměrné stimulace se liší podle věku a temperamentu. „Děti mohou reagovat na nadměrnou stimulaci pláčem, škubáním končetin, odvracením hlavy. Batolata a předškoláci mohou vykazovat chování podobné záchvatům vzteku. Starší školní děti mohou mít také záchvaty vzteku, ale můžou být taky extrémně unavené, podrážděné nebo agresivní,“ říká dětská lékařka Pierrette Mimi Poinsett.
Na dnešní rodiče jsou kladeny vysoké nároky. „Všude slyší, že by měli své děti rozvíjet. Nabídka kroužků a aktivit je u dětí nekonečná. Až se úzkostlivě bojíme, abychom něco nezanedbali, abychom jako rodiče neselhali. Jenže nám chybí rovnováha. Každý extrém, byť dobře myšlený, bude ve výsledku škodlivý,“ varuje psycholožka Kristina Zemánková. Aby se dětský mozek optimálně vyvíjel, potřebuje střídat fáze aktivity a odpočinku.
„Dítě má vrozenou touhu objevovat, dozvídat se a je skvělé, když to může dělat ve svém tempu a svým způsobem, aniž by mu do toho někdo mluvil. Příliš organizované aktivity tuhle vnitřní touhu oslabují. Dítě pak navenek vypadá, že ho nic nebaví a nezajímá, a tak rodiče přidávají víc a víc. Jenže klíč je naopak ubrat, dát dítěti prostor a netlačit,“ dodává psycholožka.
„Ty už zase lenošíš? Neměl bys jít třeba s tátou ven na hřiště? Přece tady nemůžeš jen tak polehávat a nedělat nic,“ říká určitě nejedna maminka. Děti už bohužel téměř nemají možnost se nudit. „Nuda nás děsí, jenže abychom byli zdraví, potřebujeme občas vypnout. Potřebujeme podněty, které byly pro naši mysl a naše smysly běžné po tisíce let. Výhled do koruny stromů, šumění listí, zpěv ptáků a podobně,“ říká psycholožka. Dítě potřebuje i určitý čas samo pro sebe. „Jenže z přehnaného strachu, aby bylo o děti dobře postaráno, vychováváme generaci dětí, které nebudou vědět, co se sebou, protože nikdy nedostaly možnost naučit se být samy se sebou, organizovat si svůj čas, hledat, co je baví a kým vlastně jsou,“ říká Kristina Zemánková.
Co dítě, to osobnost. Některé dítě zvládne díky svému temperamentu a nastavení více kroužků, jiné dítě nikoli. Někteří odborníci doporučují tři mimoškolní aktivity týdně, jiní tvrdí, že není rozhodující počet kroužků, ale zájem dítěte. Psycholožka Kristina Zemánková se domnívá, že pro šestileté dítě je jeden kroužek týdně až až. „A měl by to být takový, který si samo vybere. To, co ho opravdu láká. Každý den by mělo dítě mít taky možnost nedělat nic. Tohle zdánlivé nicnedělání je totiž pro dětský mozek stejně důležité jako stimulující aktivita. Aby se dětský mozek správně vyvíjel, potřebuje rovnováhu vnějších podnětů a prostoru pro vnitřní podněty a taky láskyplný vztah. Žádný kroužek nenahradí vaši plnou pozornost a společně strávený čas,“ radí.