Přežijte těhotenské nevolnosti

I tak se to dá brát. Jenže dnes, když nám graviditu potvrdí pozitivní těhotenský test již několik týdnů po početí, bychom nevolnosti nejradši vymazaly z těhotenského slovníčku. Zhruba třetině nastávajících maminek se to dokonce podaří. Potom je tu stále šťastná, ač o něco více potrápená skupina těhotných, které několik týdnů trápí „jen“ citlivost na pachy, popřípadě nechuť k jídlu.

„Vlastně jsem nezvracela za celé těhotenství ani jednou, jen jsem prostě nemohla jíst,“ svěřila se nám maminka Lucie. „Vadily mi pachy jídla, zato veškeré. První tři měsíce jsem byla na rohlících a piškotech, zhubla jsem osm kilo. Pak se to trošku uklidnilo, ale čich jsem měla zesílený až do konce těhotenství.“ Takový začátek gravidity se stále ještě dá považovat za příjemný, přituhuje pak u zbytku, tj. zhruba 70 % těhotných, které nevolnosti trápí celý den několik týdnů či dokonce měsíců.

Nejčastější těhotenská „kocovina“ nedbá ani denní doby, ani stáří gravidity a mnohdy zahrnuje i další nepříjemné pocity, a stavy. „Mezi těhotenské nevolnosti se  řadí pálení žáhy, pocity na zvracení, zvracení, zvýšené slinění, sklony k zácpě,“ vysvětluje Josef Pulkert, primář Gynekologicko-porodnického oddělení Nemocnice Ivančice.

„Ve většině případů postihují ženy v prvních dvou až třech měsících těhotenství, pak postupně odeznívají a objevují se zase ke konci těhotenství. To je dáno právě rychlým nástupem hladiny ženských hormonů, zejména progesteronu, jejichž hodnoty se v dalším průběhu gravidity zase postupně stabilizují.“ 

Poslové dobrých zpráv i nevolností

I přes nejrůznější studie a testy se dosud neprokázal jednoznačný genetický vliv ani další příčiny, které by nevolnosti u všech těhotných vyvolávaly. Lékaři se však přiklánějí k nejlogičtějšímu vysvětlení, a tím je přítomnost těhotenských hormonů, které kromě zajišťování samotné gravidity plní i funkci ochrany. „Když jsem začala pravidelně zvracet, věděla jsem, že těžkou práci mám nechat na dědu a že nemám pít alkohol,“ vyprávěla mi babička. A měla pravdu.

Příroda se totiž snaží upozornit matku na to, aby o sebe více dbala a vyhnula se všem potenciálním nebezpečím. Nejvýznamnější podíl na nevolnostech má zcela jistě hormon hCG, který podporuje graviditu a jehož hladina v těle ženy vrcholí právě v „obávaném“ období, tedy mezi 8.–12. týdnem těhotenství. „Teorií, proč začátek těhotenství doprovázejí nevolnosti, je mnoho, žádná z nich však není vědecky jasně prokázaná,“ uvádějí odborníci v čele s doktorem Pavlem Caldou na serveru www.abctehotenstvi.cz.

„V prvních týdnech těhotenství dochází k prudkému nárůstu hormonu produkovaného placentou, zvaného choriový gonadotropin. Tento hormon je důležitý pro budoucí miminko a jeho správné uhnízdění v děloze. Není však jen ‚poslem dobrých zpráv‘ přinášejícím potvrzení o těhotenství, ale je i tím, který v začátku těhotenství může způsobovat nevolnosti. Také hormon štěstí, serotonin, se podílí na větší dráždivosti žaludku. Svou roli může sehrát i štítná žláza, také ona je těhotenstvím zatížená a může se spolupodílet jak na vzniku pocitu na zvracení, tak na bušení srdce či návalech,“ vysvětlují na webu lékaři a dodávají, že na vině může být i zpomalené trávení, a v neposlední řadě záleží také na psychickém rozpoložení maminky. 

Stejně jako minule? 

Ať je již příčina jakákoli, postiženou maminku zajímá jediné: jak dlouho bude nevolnostmi trpět a jak si od nich může pomoct. Ani na jednu z otázek však neexistuje jednoznačná odpověď. Nevolnosti vás můžou potrápit týden dva, stejně jako několik dlouhých měsíců. Indicie, jak na tom maminka bude, neexistuje ani v případě, že je těhotná poněkolikáté a v minulých těhotenstvích nevolnostmi (ne)trpěla. „Nějakou formou těhotenských nevolností trpí téměř každá žena. Některé ženy trpí nevolnostmi v každé své graviditě, některé mají v první graviditě obtíže a v dalších už ne, některé nemají žádné obtíže a cítí se dobře během celého průběhu těhotenství. Víme však o psychogenních příčinách některých těhotenských nevolností, takže je možné, že některé psychicky labilnější ženy budou s větší pravděpodobností zvracet,“ říká doktor Pulkert a jeho slova potvrzuje i příběh naší čtenářky Jiřiny. 

„U první dcerky jsem měla pohodové těhotenství a nevěděla jsem, co jsou těhu nevolnosti. Měla jsem jen neukojitelný hlad a chutě na jídlo. Nikdo přede mnou nemohl ani žvýkat žvýkačku, protože jsem ihned dostala hlad. Taky jsem podle toho vypadala a přibrala jsem pětatřicet kilo. Druhé těhotenství bylo ale absolutně jiné. Zhruba od pátého týdne silné a celodenní nevolnosti. Teď jsem v pětadvacátém týdnu a stále mi je ráno špatně od žaludku, naštěstí je to ale jen nevolnost, která po snídani vleže přestane.“

Jak již bylo řečeno, jednoznačný není ani genetický vliv. „Moje maminka prozvracela celých devět měsíců a mě tím celý život strašila. Otěhotnění jsem se pak bála jako čert kříže. A když to pak přišlo, tak nic! Měla jsem sice pár týdnů žaludek na vodě, ale v podstatě jsem byla celou dobu v pohodě,“ vypráví maminka Eliška. 

Když už je to příliš... 

Pokud už nevolnosti udeří, většinou se těhotné drží po celý první trimestr. „Pokud nedochází k váhovému úbytku, doporučovala bych nedráždivou dietu, kdy jíte často, ale malé porce. Vynechte těžká, kořeněná a tučná jídla. Snídejte ještě v posteli, než vstanete. Pijte chladné nápoje a jezte chladné ovoce, často zabírá zmrzlina. Noste s sebou stále něco k jídlu, stačí sušenka nebo müsli tyčinka. Dobrá je také změna prostředí, a tím i změna denního režimu,“ radí zkušená porodní asistentka Magdalena Mikulandová ze Studia pro ženy.

Některé maminky jsou však úporností těhotenských nevolností natolik limitované, že musí první měsíce gravidity proležet v posteli s neschopenkou. „Zvracení, které postihuje ženy dvakrát až třikrát za den, je stále bráno v rámci normy. O patologickém stavu mluvíme tehdy, když jsou obtíže velmi časté a silné,“ říká Josef Pulkert. „Ženy v těchto vzácnějších případech zvrací mnohokrát v průběhu celého dne. Postupně nejsou schopny přijímat žádnou stravu a zvracejí i po příjmu tekutin. V takovém případě by těhotná žena měla navštívit svého gynekologa, který ji po vyšetření většinou odesílá k hospitalizaci na gynekologicko-porodnické oddělení.

Úporné zvracení totiž ohrožuje nejen plod, ale ve velmi vzácných případech může dojít i k selhání jater a ledvin a následnému ohrožení života pacientky. Úporné zvracení neboli hyperemesis gravidarum vyžaduje hospitalizaci již proto, že je třeba vyloučit další závažná onemocnění zažívacího traktu, například zánětlivá onemocnění žlučníku, slinivky, jater.“ Hospitalizace v nemocnici může maminku předem velmi vyděsit, proto ivančický primář Josef Pulkert uklidňuje: „Po příjmu k hospitalizaci žena podstoupí kromě gynekologického vyšetření a ultrazvukového vyšetření stavu plodu také krevní odběry, které lékaře informují o celkovém stavu pacientky a nutnosti podání další, většinou nitrožilní léčby. Pacientka je po určité (většinou krátké) období vyživována nitrožilně a jsou jí podávány léky tlumící zvracení a pocity na zvracení. Ve velmi vzácných případech, kdy je stav ženy opravdu závažný, je nutné těhotenství přerušit. Žena se během hospitalizace postupně vrací k normální stravě a při ústupu zvracení je brzy propuštěna.“ 

Celodenní zobání

Nevolnosti se však mohou objevit znovu a v podstatě přetrvávat až do samotného porodu. „Já jsem zvracela celých devět měsíců!“ vypráví Veronika. „Doktor mi nejdříve tvrdil, že to není možné, protože se zvrací do tří měsíců. Pak najednou do pěti… Dostala jsem od něj tablety proti nevolnosti, ale po třech měsících užívání mi již další předepsat nechtěl. Váha šla samozřejmě dolů a doktor mi hrozil kapačkami. Mohla jsem jíst jen přesnídávky, pak jsem zvládla i banán. Ale od pátého měsíce jsem byla v podstatě jen na mléku, ulevilo se mi až po porodu. 
Od té doby jsem alergická na různá moudra, že ženská zvrací tři měsíce a jen dopoledne. Já zvracela ve dne i v noci třeba třicetkrát a vyzvracela jsem i ty léky proti nevolnosti,“ uzavírá Veronika.

Nebojte se ale, drtivá většina těhotenských nevolností končí současně s prvním trimestrem a relativně velké procento z nich se dá ustát změnou režimu a dodržováním určitých pravidel. Mezi ty nejspolehlivější patří naplnit žaludek ještě dřív, než ráno vstanete z postele. Mějte na nočním stolku sušenky či piškoty a trochu jich hned po probuzení snězte.

V průběhu dne jezte často, ale malé porce. Nezapomeňte pravidelně pít, avšak pozor na jednorázové vypití přílišného množství tekutin, váš žaludek by takový nápor nemusel udržet. Popíjejte spíše po doušcích v průběhu celého dne, zkuste i kolové nápoje či zázvorový čaj.

Můžete-li, přes den hojně odpočívejte a vyhněte se námaze, nikoli však krátkým procházkám na čerstvém vzduchu. Snažte se také vyhnout výparům z jídla a pohledu na syrové maso. Odpočíváte-li, neležte na rovném, ale podepřete si hlavu a často větrejte.

Dobře vám také udělá vše, co je chladné, funguje rovněž vitamin C a zázvor v podobě lízátek či bonbonů. Pozor, pokud užíváte těhotenské vitaminy, zkuste je vysadit, jejich povrch totiž často obsahuje látky, které mohou dráždit žaludek.

Jste-li nakloněna alternativnějším způsobům, vyzkoušejte akupresurní náramek, který stlačováním určitého bodu ulevuje od nevolností (prověřený je nejen těhotnými ženami, ale i námořníky trpícími mořskou nemocí či dětmi s nevolností při cestování). Až budete zkoušet, co konkrétně zabere vám, pamatujte, že nic netrvá věčně a i vaše nevolnosti jednoho dne skončí.