[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Janu Vítovou začaly trápit psychické problémy ve 13 letech. Nejdřív si nic nepřipouštěla, když ale začala uvažovat o tom, že chce skončit se životem, pomohla jí nejlepší kamarádka, která jí dala jasně najevo, že Janino uvažování rozhodně normální není.
VIDEO: POČET SEBEVRAŽD DĚTÍ ROSTE, PŘIBÝVÁ I PŘÍPADŮ SEBEPOŠKOZOVÁNÍ. CO ZA TÍM STOJÍ?
"Byla jsem přesvědčená, že to dělají všichni, což zní absurdně. Své problémy jsem zlehčovala, jak jen to šlo. Ve společnosti je stále zakořeněno zpochybňování prožitků mladých lidí. Časté věty typu ‚vy nemáte žádné potíže, jste jenom líní‘ nebo ,za nás tohle nebylo a taky jsme přežili‘ bohužel vedou právě k oddalování vyhledání pomoci. Mně naštěstí pomohla má kamarádka, která mě dovedla až do krizového centra, kde jsem dostala svou první medikaci a psychologickou léčbu,“ vzpomíná Jana, jejíž potíže v dospělosti vyústily v emočně nestabilní poruchu osobnosti.
Na středí škole se její stav zhoršil. Hledala cestu, kterou by se chtěla v životě ubírat a čemu by se chtěla věnovat, netušila však, kde a jak začít.
"V mém duševním rozpoložení mě tehdy zachránil rozvojový program Tvoje šance #futureskills. Získala jsem směr a tipy na vzdělávání v oboru, který mě zajímal, vybudovala jsem si profesní i přátelské zázemí, ze kterého těžím doteď. Nejdůležitější byla ale ta důvěra a podpora v programu. Představte si, že máte najednou za zády tým lidí, kteří věří, že můžete dosáhnout svých snů, a aktivně vám v tom pomáhají,“ říká Jana.
Organizace UNICEF odhaduje, že úzkostmi a depresemi trpí bezmála 55 % evropských dětí ve věku 10 až 19 let. "Mladí lidé jsou v digitální době často ztracení a vyčerpaní. Doléhá na ně přemíra informací a zodpovědnost za správnou volbu. Mnoho jich cítí neskutečný tlak a očekávání, které je deptají. Cílem rozvojových programů není nahradit školní výuku nebo terapeuta, ale pomoci mladému člověku zjistit, v čem je dobrý a kde by se mohl realizovat. A to v rozsahu, který školy nemohou obsáhnout. My máme čas být zaměřeni na individuality. V programech studenti získávají praktické zkušenosti, poznají lidi z praxe, objevují své schopnosti a ujasňují si své priority do budoucna. To je téma, které většinu dospívajících trápí, a role mentorů, ať už jde o učitele, lektora v kurzu, nebo člověka z oboru, je v tom zásadní,“ říká Zuzana Mravík Zelenická, CSR manažerka společnosti Samsung, která už sedmým rokem iniciuje několikaměsíční programy pro středoškoláky - již zmíněný projekt "Tvoje šance #futureskills", od roku 2021 pak program pro mladé inovátory "Solve for Tomorrow".
Jana využila obou programů. Ten první jí pomohl se startem do samostatného života, ve druhém už působila coby mentorka mladších studentů. Mezitím hodně cestovala, delší dobu bydlela v Nizozemsku, založila vlastní projekt s názvem Ataka, který se věnuje lidem s psychickými problémy, a jako propagátorka duševního zdraví přes tři roky sdílí své zkušenosti na instagramu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Jana Vítová (@vitova_jana)
Příspěvek sdílený Jana Vítová (@vitova_jana)
I když kamarádi Janu popisují jako pozitivní, energickou a sebevědomou, ona sama se často cítí osamělá. To ostatně označuje za velký problém současné mladé generace. Proto chce prolomit společenské tabu, mluvit o duševních potížích a nabízet ve svých projektech mladým lidem prostor ke sdílení.
„Nerada prožívám věci sama. Přijde mi, že sdílením se stávají méně strašidelné, i když chápu, že někdo to může mít naopak. Zároveň chci sdílením dobrého i špatného přispět k destigmatizaci psychických stavů, které řadu dospívajících ubíjí. Všichni kolem sebe hledáme reprezentaci svých problémů a osudů. Vím to, protože i já jsem hledala, a to v prostředí extrémně přehlceném podněty, zaručenými návody, co a jak bych měla dělat. Sociální sítě ale umí být poměrně falešné, tak se snažím jít proti proudu a ukazovat věci tak, jak jsou,“ uzavírá.