Maminka.czŠkolák

Příběhy z cest: Trapasy, na které se nezapomíná

Shutterstock.com 16.  8.  2011
Příběhy z cest: Trapasy, na které se nezapomíná
Rodinná dovolená snů? S dětmi zapomeňte. I když... Klidu si asi moc neužijete, ale právě vaši potomci budou tím správným kořením, díky kterému budete na výpravu vzpomínat i za dvacet let.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Marco Polo

Naše děti rády jezdí autem, mají to vlastně od doby, kdy v něm jako v jediném prostředku bez problémů usínaly. Zatímco v kočárku ječely, jako by je něco bolelo, postýlku nemohly ani vidět, aby se nezačaly vzpouzet, začaly zívat a mnout si oči. Jednou jsme se s nimi vydali na výlet k Proboštským jezerům, abychom se v letních měsících vykoupali. Jenže na přeplněném parkovišti jsme v pozdním odpoledni nemohli náš vůz najít. Najednou si ho starší Kačenka všimla, rozběhla se k němu, začala ho hladit po kapotě a na všechny strany vykřikovat: „Tebe já miluju, ty miláčku můj, už jsem se bála, že ses mi ztratil, to bych asi plakala a byla smutná. Už nikdy mi nic podobného nesmíš udělat...“ Kolemjdoucí koukali a já v jejím divadelním představení přesně poznala, že používá moje slova, když se mi nedávno zatoulala v obchodním centru. Nakonec se ke mně přitočil pán, který Kačku celou dobu sledoval, a povídá mi: „Tak jí aspoň kupte zvířátko...“ Elena, 36

Biodítě

Třídíme odpad. Já se ale rozhodla, že budeme totéž dělat i na dovolené v šumavském penzionu. Pečlivě jsme schraňovali PET láhve, a když se náš pobyt chýlil ke konci, vydali jsme se na druhou stranu vesnice ke kontejnerům, abychom vše vyhodili tak, jak se patří. Míša trvala na tom, že nám pomůže a že si láhve dá do kočárku pro panenky. Její pracovitost mě dojala a ráda jsem jej naplnila.

Cestou ke kontejnerům nás zastavila paní, která se dcerky ptala, copak to veze ve svém kočárku. Míša jí bezelstně odpověděla, že láhve. Paní koukla dovnitř a nevěřícně se zeptala, proč tam nemá panenku. Naše dcera jí odvětila: „My jsme chudí, víš, skoro bezdomovci, tak si musím hrát s láhvemi, na panenku moje maminka nemá korunky...“ Málem jsem se hanbou propadla, pak mi ale došlo, že milou paní už nikdy neuvidím, takže mi to bylo trochu jedno. Jenže jsem se spletla. Cestou k penzionu nás paní doběhla a dala Míše úplně hnusnou a starou panenku. Dcera po ní skočila, jako by doma neměla svoje miminko, ani jednu barbínu a dojetím se skoro rozplakala. Já také – to, když jsem doma zjistila, že si v panence udělaly hnízdo nejen blechy, ale i vši, kterým se u naší Míši náramně zalíbilo. Následky, které jsme si tehdy z dovolené přivezli, jsem likvidovala týden a jedno vím jistě. I když to bude nevhodné a možná vůči jiným lidem bezohledné, moje dítě už nikdy do rukou žádnou „cizí hračku“ nevezme ani náhodou.
Kamila, 33

Do pedálů

Poprvé jsme se vydali na rodinný výlet na kolech. Můj pětiletý syn, roční dcera, manžel a já. Dceru jsem měla ve vozíku, syn se s manželem předváděli vepředu a já se modlila, aby se jim nic nestalo. Dojeli jsme do vesnice, ve které jsme měli naplánovaný oběd, já se vydala Janičku přebalit a občerstvit. Ke klukům jsem se chtěla připojit později. Pomalu jsem se blížila a slyšela, jak se můj rozumbrada (myslím syn) baví s párem vedle. A kdybyste slyšeli, co jim vykládal, asi byste spadli pod nejbližší stůl stejně jako se to málem stalo mně s dcerou v náručí. Dozvěděla jsem se totiž, že maminka „pravidelně šlape, jen to zatím ještě moc neumí, takže to nemá žádný výsledek“. Obličeje páru byly neuvěřitelně kamenné a mě dodnes mrzí, že jsem je nezachytila na snímek. Hanka, 35

Drobíš? Drobíme

Moje děti jsou v autě v klidu, jedině když jedí. Manžel proto mému vozu přezdívá prasečák a odmítá si dát sedačky do toho svého, který má nablýskaný. Jednou jsem nutně potřebovala, aby odvezl děti na víkend k babičce a nějak mi nedošlo, že chystat je stejně, jako když vyrážíme my, se může stát fatálním. Přendala a vyklepala jsem sedačky, vedle každé umístila držátko se sušenkami, posadila děti, zamávala jim a odešla mýt okna. Když se můj muž vrátil, řval, že s nimi už nikam nepojede, že si je od babičky přivezu sama... Nejdřív jsem jeh rozhořčení nechápala, ale při bližším ohledání mi bylo vše jasné. Nevím, jak se drobky ze sušenek dostaly na jeho brýle, do vlasů a podobně, ale byly tam. Stejně jako stopy od limonády a džusu na tričku. A jeho vymazlené auto? Podívat jsem se nešla a pro kluky raději jela sama. Když jsem se jich ptala, co to vlastně v autě dělali, bezelstně mi odpověděli, že je tatínek učil pískat. Má, co chtěl. Pískat s plnou pusou... tak takový nesmysl může napadnout opravdu jen chlapa. Vlaďka, 33

====SLEVÍN.CZ - Každý den nové slevy na jednom místě!====

Témata: Těhotenství, Děti, Porod, Časopis Maminka, Příběhy, Předškolák, Novorozenec, Školák, Batole, Kojenec, Roční dcera, Čest, Rodinný výlet, Příběh, Rozhořčení, Trapas, Pětiletý syn, Marc Pol