[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Trvalo jen pár dní, než nám s partnerem došlo, že pokud se alespoň on má po narození Tiny trochu vyspat, bude to chtít „náhradní místo na spaní“. Pomohlo to jemu, protože má náročnou práci a potřeboval být fresh. Pomohlo to mně, protože jsem se nestresovala, jestli při nočním kojení a přebalování tatínka nevzbudíme. A myslím, že to pomohlo i Tině, protože jsem s ní díky tomu měla víc trpělivosti. A že jí bylo při čtyřech i pěti každonočních epizodách kojení třeba!
Takové řešení pak – pokud jim to prostorové uspořádání domácnosti umožní – volí poměrně hodně párů. Kolem mě jich byla určitě nadpoloviční většina. A je to v pořádku. „Přechodně, na období několika měsíců, kdy se v noci miminko často budí, může být rozdělení ložnice skutečně funkční,“ potvrzuje také Denisa Říha Palečková, lektorka vztahů a sexuality. Jenže… zatímco u nás se po půlroce všechno vrátilo do starých kolejí, může se stát, že pobyt táty mimo ložnici se prodlužuje. A vztah může upadat. Co s tím?
Jako první by měla být na místě prevence: Pokud máte miminko v ložnici, potažmo v posteli, evidentně to nefunguje a tatínek je na odchodu, měl by se takový odchod odehrát v klidu, po domluvě. Nikoli emotivně, uprostřed hádky. „Zatímco z pohledu muže je v případě hádky dobré odejít – aby se nečeřila voda a každý se po svém uklidnil – tak pro ženu odchod ve chvíli dusna úlevu znamenat nemusí. Velká část žen vnímá vzniklý konflikt i poté, a v případě naštvaného nočního odchodu se jim možná nebude dobře spát a s pocitem hořkosti se i probudí. Proto je dobré, i když dusno vznikne, uchopit celou situaci v lásce, jako muž ženu třeba obejmout, říct jí něco hezkého – například, že ví, jak je to náročné, a že to spolu zvládnou – a odchází pak, v dobrém,“ vysvětluje lektorka.
Trvá to obvykle jen pár měsíců, ale i tak se tátovi může zdát odloučení dlouhé. A pomalu, ale jistě se začne prát s pocitem, že je na druhé koleji. Jak dlouho asi trvá, než mu to začne vrtat hlavou? Důležité určitě je, jak pevný byl vztah před miminkem. „Ale roli v tomto můžou hrát i okolnosti starší, než je vztah sám: vzpomínky, atmosféra a výchova v původní rodině. Stopy vlastního dětství. V krizových momentech se nám totiž aktivují pocity zraněného dítěte. Když se ozve, začneme se obhajovat, útočit, uděláme cokoli, abychom dětskou bolest nemuseli prožívat znovu. Pokud jsme se jako na druhé koleji cítili v dětství, je pravděpodobné, že se tak budeme dříve či později cítit i ve vztahu s partnerem – byť tomu okolnosti ani nenapovídají,“ říká Denisa Říha Palečková. A vlastně ukazuje, že nezáleží na tom, jak dlouho ložnicové odloučení trvá, ale na osobnosti partnera (i vaší). Doporučit se dá jediné: Mluvte o tom.
Stejně tak by bylo kontraproduktivní mlčet o vašich vlastních pocitech. Totiž: co když se vám zalíbí, že místo dvoumetrového medvěda s hlasem motorové pily vedle vás jen něžně dudlá malý uzlíček, potažmo se vám odloučení líbí, protože tím vlastně odsouváte obnovení sexuální části vašeho vztahu? Co když vám najednou stačí fyzický kontakt s miminkem a přistihnete sama sebe při myšlenkách, že ani nevíte, jestli svého muže chcete zpátky? „Pravda, mnoho žen si skutečně vystačí s mazlením s dítětem. Naplní se jejich potřeba fyzické blízkosti a lásky, vyjádřené skrze dotek. Ale muže láskyplný dětský dotek nenasytí. Zatímco ženská sexualita se otevírá díky otevření srdce, tak mužské srdce se otevírá skrze sexualitu,“ vysvětluje lektorka. A věřte, naprosto chápe, že po porodu se sexem nespěcháte. Viděla to u stovek svých klientek. Ztrátu chuti, ztrátu ženského sebevědomí. Ale třeba i porodní traumata, jizvy na duši i na těle (po nástřihu, císařském řezu…).
„V mnoha případech se nevyplatí čekat, až se chuť na sex vrátí sama. Protože doba únavy, vyčerpání, ztráty chuti na sex může trvat nejen měsíce, ale i roky. A spolu s tím roste i odstup. Chybějící sexuální propojení se často přecvakne do napětí, vzteku, frustrace a hádek. Proto je důležité změnit perspektivu a vědět, že chvíle intimity a lásky můžeme vytvářet, i když jsme vyčerpaní a ve stresu, třeba i po hádce. Zkrátka v určitou chvíli je třeba se zastavit a začít ‚dělat‘ lásku. Skrze objetí, dotek... Protože to nemusí být hned sex,“ říká Denisa Říha Palečková.
Stačí zpočátku i hlazení, tulení, masáže. A postupné ladění se na to, že vám po porodu možná bude sedět mnohem pomalejší milování než předtím, že muže musíte instruovat, co vás (nově) vzrušuje a těší. „Pokud je táta evidentně upozaďovaný, dítě si velmi jasně uvědomuje, že ono je ten, kdo to doma řídí. Bude ale později často zklamané, protože v jeho vztazích to bude fungovat jinak, přestane být středobodem a nebude vědět, co s tím,“ připomíná Iva Kyselá z Akademie rodičovství. A zároveň upozorňuje ještě na jeden velký strašák. To, co děti vidí doma, berou dlouho jako normu. Pro ně vůbec nemusí být zarážející, že táta se třeba i celé roky v ložnici ani neukázal.
Nejpozději s nástupem do školy si dítě uvědomí, že v jiných rodinách to funguje jinak, a může ho to znepokojit. Dokonce tak moc, že není vůbec vyloučené, že si takové dítě bude klást odloučení rodičů nebo evidentní nefunkčnost vztahu za vinu. „Až do nástupu puberty si totiž děti obecně konflikty mezi rodiči berou často osobně a bojí se, že za ně mohou ony,“ upřesňuje odbornice.
Podle Ivy Kyselé se dá navíc předpokládat, že dětí spících v ložnicích bude přibývat. Přibývá jich už teď, protože se mění i tradiční model rodiny. Někde spí s rodiči, jindy „vystěhují“ tatínka. Každé dítě z principu vyhledává blízkost rodičů a chce se i v noci přitulit. Děti jsou stále více v popředí zájmu, už často nejde o to, že se máma nebo máma s tátou blbě vyspí: Prostě děti u nich chtějí být, tak jsou.
Necháváte miminko vyplakat? Nedělejte to! Škodí to jeho vývoji
Tátové už také nejsou automaticky autoritativní, o úkony jednotlivých rolí se rodiče dělí. „A dokud to funguje a jsou spokojení oba, je to úplně v pořádku. Pokud je u jednoho zachovaná otcovská autorita a u druhého mateřská něha, role jsou jasně dané, je to v pořádku i pro dítě,“ vysvětluje Iva Kyselá. A ještě pokračuje: „Dokonce tak mohou fungovat i dlouhodobě oddělené ložnice. Pokud to rodiče udělali vědomě, na základě dohody, protože jim to tak vyhovuje. Tady ovšem dítě potřebuje vidět projevy lásky mimo manželskou postel, dotyky, úsměvy, vzájemnou komunikaci, aby si mohlo být jisté, že vztah jeho rodičů funguje bez ohledu na to, kde který z nich spí,“ upozorňuje odbornice s tím, že dítě takové projevy vzájemných důvěrností naznačující fungující intimitu potřebuje i proto, aby samo pro sebe vstřebalo, že je to ve vztazích důležité. A samo pak v dospělosti intimitu umělo ve vztazích sdílet.