[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Historie naší krásné země je podobně jako česká a moravská krajina neobyčejně bohatá a pestrá. A není tedy divu, že takové jsou i staré lidové zvyky a tradice, které naše předky provázely celým rokem. Zatímco některé zvyky milovaly zejména děti, na jiné se těšívali svobodné dívky a mládenci. Jindy se zase radovala celá rodina.
I přestože se v dnešní době mají naše děti v mnoha ohledech mnohem lépe, než drobotina našich předků, jsou z určitého úhlu chudší o půvabné lidové tradice, které se zvláště ve velkých městech již vytratily, nebo z nich zůstalo jen blýskavé pozlátko. Celá řada lidových slavností a zvyků spojovala naše předky nejen s jejich kořeny a přírodou, ale upevňovala i mezilidské vztahy – se sousedy i s širší rodinou.
Nemáte v dnešní hektické době občas neodolatelnou chuť některé tradice společně s dětmi oprášit? Jako první se s Maminkou „koukneme na zoubek“ veselému masopustu. Nebo se masopust koukne svou vyhlášenou hojností a kobližkovou tučností na zoubek nám?
Pozor, masopust není půst! Jak by mohl název naznačovat, masopust je naopak obdobím hojnosti, tradičních zabíjaček a veselí mezi dvěma postními obdobími. Masopust začíná v pondělí po Třech králích a končí na Masopustní úterý. Následující středa, tzv. Popeleční středa, je začátkem 40 dní trvajícího postního období, které vrcholí na Velikonoce. (Je zajímavé, že jarní očistné půsty v tomto období doporučuje i alternativní medicína).
V období předvelikonočního půstu naši předkové nejedli maso, zdrželi se alkoholu, tancovaček a některých dalších činností. Půst měl být dle církevní tradice obdobím dobrých skutků a almužen a také dobou, kdy se postící soustředí na duchovní život. Ale zpět k rozpustilému masopustnímu veselí – které mělo ostatně kořeny v místy nestydatých starořímských slavnostech boha Dionýsa (bakchanáliích).
Zima je ve střední Evropě dlouhá a rozptýlení a dobré nálady v mrazivém a pošmourném období roku není nikdy dost – dalo by se říct, že v tomto ohledu masopust zafungoval jako perfektní terapeutický prostředek proti zimním chmurám (podobně, ale na jiné neduhy, zase působil navazující jarní půst).
V období masopustu se konaly a vlastně stále konají zábavy, plesy, karnevalové (masopustní) průvody. Sousedé se družili, obdarovávali se výslužkami ze zabíjaček, jedlo se, pilo – zkrátka bylo veselo. Přála tomu nejen církevní tradice, ale i roční doba, na zahradě i polích totiž nebylo až do jara mnoho práce. Dlužno podotknout, že masopust je svátkem, který se pro svou rozpustilost a živočišnost i přes snahu církve tak trochu vymykal dalším tradičním svátkům.
Vyvrcholením veselého období byly poslední tři dny masopustu. První den, Masopustní neděle, se vyznačovala bohatým obědem. Odpoledne, večer i noc se tančilo u muziky. V pondělí se konával tzv. mužovský bál pro manželské páry. Poslední den masopustu, úterý, se neslo ve znamení průvodu masek, divadelních představení, tancovaček a oblíbených koblih.
Aby se vyrovnala tučnost a mastnost zabijačkových dobrot, smažily se v tu dobu i masopustní šišky a koblihy. Na smažení se používalo přepuštěné máslo či na sádlo (tyto tuky se nepřepalují a je zajímavé, že ke smažení se často doporučují i v současnosti). Šišky se stáčely do vrtulek, koblihy se plnily povidly a marmeládou.
Koblihami se obdarovávaly „maškary“ při masopustním reji a hospodáři je vynášeli jako oběť na svá pole, aby si zajistili dobrou úrodu. Mezi nejoblíbenějšími maskami průvodu vždy dominovaly zvířecí masky, zvláště kobyla a medvěd. V jednotlivých krajích se zvyky více či méně lišily, ale medvěd a kobylka nesměli v průvodu chybět nikdy!
Masopustní zábava končívala v úterý přesně o půlnoci, protože pokud by se tancovalo na Popeleční středu, přišel by pro tanečníky sám ďábel. Ponocný tedy v půlnoci zatroubil na roh a rychtář tanečníky vyzval, aby se rozešli domů, neboť nastala Popeleční středa a půst. V mnoha krajích bylo obyčejem, že tanečníci a hudebníci pochovali basu, během půstu se totiž nesmělo muzicírovat.
A jaké tradice si připomeneme příští měsíc? Pochopitelně jarní půst a Velikonoce!