[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Víte, co je trivio? Čtení, psaní a počítání. Ale když na ně děti připravujeme, sedíme u psacího stolu. Přitom nejvíce je třeba posílit hrubomotorické dovednosti! „Proto je dobré děti vést ke sportu. Výborné je třeba plavání, které přirozeně připraví velké klouby horní končetiny na jemnomotorické aktivity, tedy například kresbu a psaní. Házení šipek na vzdálený terč výborně rozvíjí souhru ruky a oka. A stejně tak jsou na tom míčové hry, tenis, ping-pong a jiné aktivity potřebné pro čtení,“ vysvětluje Mgr. Ivana Vlková a ještě pokračuje: „Posilování rovnováhy, točení se kolem své osy jsou totiž zásadní aktivity, které iniciují spojování velkého množství neuronů. Učí děti prostorovému vnímání, pravolevé orientaci, a to jsou opět dovednosti důležité pro snazší učení se číst a psát.“
Stejně tak si s dětmi povídejte o vnímání ročních období, času, věnujte se plánování dne – naučíte je umění všímat si posloupností a řazení dějů za sebou, což podle odbornice ovlivňuje kvalitu vzdělávacího procesu, hlavně prvního stupně. Vnímání sama sebe v prostoru pak mívá vliv na úroveň předmatematických dovedností a vnímání jednotek míry. A v neposlední řadě se děti při sportu učí i sociálním dovednostem a práci s emocemi, umění upozadit se, hrát férově a smířit se s porážkou.
20 minut klidných aktivit denně
3 hodiny motorických aktivit týdně (aneb buďte spolu venku v pohybu)
Aby se dítěti dobře psalo a četlo, potřebuje, aby dobře fungovala spolupráce ruka–oko. Proto jsou vhodná senzomotorická cvičení, díky nimž bude ve škole lépe zvládat i výtvarné činnosti. Jaká cvičení to jsou? Překvapivě ty úplně nejobyčejnější každodenní rutiny! „Jemnou motoriku svého dítěte trénujete jeho zapojením do každodenních činností od sebeobsluhy v oblékání přes umývání, používání toalety po pravidla stolování, jako jsou třeba příprava na večeři, pomoc s naléváním nápojů, uklízením nádobí či krájením zeleniny!“ vzkazuje speciální pedagožka, podle níž přesně tyto činnosti dětem pomohou zpřesňovat pohyby, učit se samostatnosti, plánování, organizování činností a časových úseků dne.
„Děti by dále měly mít možnost experimentovat, tvořit, zkoušet a zanechávat po sobě vědomou stopu. My dospělí bychom jim měli dát možnost vyzkoušet si různé techniky, formáty, materiály při kresbě, malbě, modelování, ale i nechat je v dílně něco uříznout, zatlouct hřebík. Nebo můžeme společně vytvořit nějaké dílo – budku pro ptáky, s tavnou pistolí vyrobit velikonoční ozdoby… Čím víc děti přibereme jako parťáky do běžného dne, tím snazší pro ně bude zapojení se do společenského školního života,“ upozorňuje Ivana Vlková.
Mluvíme tady o rozvoji zrakového a sluchového vnímání a rozlišování. „Protože svět vnímáme z osmdesáti procent zrakem, je na tomto rozvoji opravdu třeba pracovat. Ale správně. Nabízejte dětem aktivity na vnímání rozdílů, třídění, všímání si detailů, ale i na rozvoj krátkodobé zrakové paměti. Stejně tak se zaměřte na rozvoj sluchové percepce, která úzce souvisí s rozvojem řeči. Dejte dětem svůj čas, vyprávějte si s nimi rodinné příběhy, svěřte se jim s tím, jak jste se přes den měli, naučte je sdílet s vámi jejich zážitky, věnujte se často společné četbě, veďte je k lásce ke knihám, ukazujte jim, že je třeba jim dát přednost před častým trávením času u televize, mobilu či tabletu,“ doporučuje speciální pedagožka Ivana Vlková a má pro vás další nápady na rozvoj percepčních a kognitivních dovedností!
Kupte jim flétnu, rytmizujte, tančete a zpívejte společně. „Kromě jiného tak podpoříte jejich přirozený jazykocit, a jednou tak budou dobré v gramatice a bude je bavit mateřský jazyk a třeba i cizí jazyky,“ popisuje odbornice. Podle ní v podpoře kognitivních dovedností nesmí chybět ani společné hraní deskových her, luštění křížovek, objevování řešení hlavolamů, hádanek, rébusů a vaše otázky. Prostě se svých dětí hodně ptejte!
IVANA VLKOVÁ a její tipy ověřené 30 lety speciálněpedagogické praxe: