Dula Jitka Čejková provází k porodům už sedmnáct let. Viděla spoustu krásných přirozených porodů. Viděla ale i takové, které nedopadly podle původní představy. A všem ženám, které se chystají na přirozený porod, přejí si ho a chtějí pro to udělat co nejvíc, vzkazuje: „K porodu je třeba domluva s miminkem a pružné tělo i mysl. A pak už si to společně nádherně užít.“
Termín přirozený porod se posledních pár let skloňuje ve všech pádech a vymezují se mu různé definice. Je to ale vlastně jednoduché: přirozený = normální. Normální je ten, který řídí tělo ženy a miminko. Není tu třeba analgetických prostředků, oxytocinu a dalších zásahů zvenčí. Většina z nás, zdravých žen, je schopná ho prožít a užít si vše přirozené, co k němu patří – jako je záplava hormony štěstí, bonding, instinkty, to vše nezastřené chemií. „I když to tak všude nevypadá, jsme na dobré cestě a v porodnicích jsem svědkem velkého pokroku v otázce přirozeného porodu za těch sedmnáct roků, co doprovázím,“ říká Jitka Čejková.
„Chodí sem víc vědomých žen, které se na porod připravují. A mění se i přístup personálu. Často už ženy rodí v jiné než klasické pozici, nedělají se rutinně nástřihy, dítě mají u sebe v plném bondingu.“ Své dělá v osvětě podle duly i internet – dříve jen strašidelné historky z porodů jsou najednou zředěné mnoha pozitivními porodními příběhy a zprávami o tom, že se nám, ženám 21. století, zase daří rodit NORMÁLNĚ.
„Přírodně“ a „instinktivně“ by na první pohled mohlo znamenat, že se stačí oddat okamžiku a ono to nějak půjde. Ale není to tak úplně pravda. Přirozený porod je totiž třeba začít chtít. Přemýšlet o něm, shánět informace, vybavit se předem. „Často stačí začít si o všem povídat. Třeba když těhotná přijde na masáž,“ objasňuje Jitka Čejková. „Povídáme si u toho o tom, co porod obnáší, že to může být hezký zážitek. Důležité je taky vnímat celkovou situaci konkrétní ženy.“ Jinak na tom jsou prvorodičky, jinak zkušené maminky. Jiný je náš přístup k bolesti, sebevědomí, opatrnost, třeba i stud nebo předsudky. Rozplést klubko každé z nás je často úkol duly nebo porodní asistentky. Přirozený porod není o tom, že musíte rodit do vody a pak sníst kousek placenty. Je o tom nalézt vlastní cestu. A kdyby to měla být cesta dlážděná medicínou, i ta bude pro vás v pořádku, pokud to bude vaše rozhodnutí.
Co řešíme ohledně porodu nejčastěji? Jednoznačně strach z bolesti. Její míra a intenzita totiž mohou ženu zaskočit. Vědět, co vás asi čeká, a taky si „přiznat“ a probrat fakt, že během porodu třeba nastane krize, je důležité. „Pocit strachu se objevuje a je to normální,“ potvrzuje Jitka Čejková. „Mluvíme o tom, čeho se ženy bojí a jak se to dá řešit. A také o tom, co se dá dělat, když bude u porodu opravdu ouvej. Podpora ženy v procesu normálního porodu je hlavně o důvěře v ni a ve vytvoření dobrých podmínek. Že je skvělá a dokáže to. Zároveň se ale nebudeme hroutit, když bude potřeba pomoc zvnějšku. Je potřeba se naladit a přijmout „porodní práci“.
Ano, může se stát, že nakonec budete opravdu chtít léky proti bolesti. A že porod, slovy duly, „uhne jinam, než jste čekala“. Chystání cestičky znamená zahrnout sem možnosti zatáček a odboček, o kterých víte. NEMUSÍTE všechno vydržet. Ale často už tohle přijetí může stačit k tomu, že to nakonec zvládnete bez vnějších zásahů a medicínských pomocníků.
„Často má porod jakousi přechodovou fázi,“ zdůrazňuje Jitka Čejková. „Žena toho má jednoduše dost a třeba ji na chvíli ovládne pocit, že už nemůže dál. Když ale předem ví, že to může nastat, může s touto fází dobře pracovat. A řekne si: „Ano, to je ono, ale jdu dál.“ Když ale porod nejde úplně dobře, je důležité dělat maximum. A bude-li to opravdu třeba oproti původním předpokladům, není žádnou ostudou využít v pravý čas možnosti moderní medicíny. Přiznat si, že tuhle překážku už nedokážu zdolat. Nebušit do ní hlavou, ale chytře ji obejít.
1 / PEČLIVĚ VYBERTE porodnici, zjistěte, jaké tu panují zvyklosti, navštivte ji a ptejte se. 2 / POČÍTEJTE S TÍM, že si o spoustu věcí budete muset říci sama. 3 / NASTUDUJTE předem, jak probíhá celý proces porodu – pomůže vám to najít nějakou míru jistoty. 4 / ZAPOJTE PARTNERA, jeho informovanost by měla být stejná jako vaše, pak vám pomůže. 5 / ABSOLVUJTE kvalitní předporodní kurz, najděte svou dulu či porodní asistentku – naučte se, jak pracovat se svým tělem, dechem… 6 / BUĎTE V SOULADU s miminkem – stačí vám vědomí, že dítěti vytváříte cestu, aby se dobře narodilo.
Přirozený porod je nejlepší možná cesta vašeho dítěte na svět. A ideální start pro vaše vzájemné zamilování. To vše ale neznamená, že je jediná možná. Podle Jitky Čejkové totiž ruku v ruce s tím, že stále více ženám se podaří porodit hezky, stoupá i počet žen, které to považují za jedinou možnost. Ale ani příroda není vždy stoprocentní.
Tohle už je extrém: Žena rodila na zahradě před zraky dětí:
„Roste třeba strach, že jeden medicínský zásah odstartuje kaskádu dalších. Žena pak odmítá naprosto všechno i v situaci, kdy je pomoc už namístě,“ popisuje nepříjemný fenomén Jitka Čejková. „Podle mého názoru se paradoxně může dospět i tímto způsobem ke zbytečnému císařskému řezu. Třeba v situacích, kdy žena už rodí velmi dlouho, je vyčerpaná, děloha začíná být unavená. Víme, že se udělalo maximum a byly vytvořené vstřícné podmínky. Opravdu ale může někdy nastat situace, že například podání tolik proklínaného oxytocinu bude zcela namístě a ženě pomůže,“ uzavírá odbornice. Udělat maximum pro přirozený porod totiž také znamená uvědomit si v pravý okamžik, že malý krůček stranou neznamená prohru. Protože se vám tak jako tak právě otevírá nejkrásnější životní etapa.
Náš tip:
Důvěryhodné zdroje informací o porodu: maminka.cz, duly.cz, aperio.cz, unipa.cz, jsemtehulka.cz