[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Protože jim přece nechcete vysvětlovat, proč vy ano a proč ony ne? Protože myslíte, že před nimi nemůžete jíst vůbec nic „nezdravého“? Jenže, co čert nechce, sotva ulomíte kostičku, dítě se vedle vás objeví a ptá se: „Co to máš?“ A začne kolotoč trapných pocitů, znásobených ještě faktem, že ta čokoláda byla od babičky. Ne pro vás, ale pro vaše děti, které tomu teď nerozumí: Přece jste říkala, že čokoládu si dát nesmí, ne? A když se na něj ještě rozzlobíte, že vás nenechá ani chvíli v klidu, může z toho být celkem problém.
Dítěti tak předáte informaci, že mu lžete. A spojíte mu mlsání s tím, že je to třeba tajit. Což je v kombinaci s protichůdným reklamním tlakem strašná kombinace. Něco, co vy zakazujete, je v reklamě a jíte to tajně. Co udělá jednou vaše dítě? To samé! „Nejrizikovější je podle mého právě ten pocit, že sladké je zakázané a jí se na tajňačku. Dětem jsou sladkosti podsouvány všude. Dovolovat je pořád je jeden extrém, zakazovat a potají uzobávat z igelitky ještě horký koláč z pekárny tak, aby mě dítě nevidělo, je ale druhý,“ konstatuje výživová poradkyně Mgr. Adela Skoupá z týmu Petra Havlíčka, která jako máma dvouleté Natálky sladké vyřešila snadno: „Zdravé dorty neuznávám, uznávám kvalitní suroviny a tradiční umění pekařů a cukrářů. A to si můžu dovolit, protože to jím občas, když na to dostanu fakt chuť a spojím to s nějakou příležitostí. Vymyslím procházku do cukrárny nebo udělám palačinky, klidně i s nutellou, kterou miluju. Jsem přesvědčená, že věci, které máme rádi, si nemusíme vždy odpírat. Ale musíme dětem ukázat, že co je zdravé, se jí denně, a co není úplně zdravé, se jí občas.“
Šestiletá holčička vypráví o tom, jak je těžké být matkou
Když už vás tedy dítě načapá u nějakého toho mlsání, je vlastně nejjednodušší se zeptat: „Chceš ochutnat?“ Vidí, že se z toho „nic nedělá“, možná ochutná, možná ne. A v některých případech (pití Coly, mlsání pálivých chipsů…) řekněte pravdu: „Tohle mohou jen dospělí.“ Je přece spousta věcí, které děti nedělají a dospělí ano. A jídlo a pití k tomu přirozeně patří. Můžete si o tom s dětmi také popovídat, říct jim, co Cola je, že ji pijete jen občas, ale že pro děti vhodná není vůbec. Tím přiznáte chybu, ale zůstáváte upřímní. Jakmile jim z něčeho uděláme tabu, může z toho být v budoucnu mnohem větší problém,“ dodává Mgr. Adela Skoupá.