[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Čím vám dělá Natálka největší radost?
Největší radostí je, když se Natálka směje, je zdravá a spokojená. Krásně na svůj věk mluví, takže už je to parťák. Užijeme si s ní spoustu legrace.
Zažili jste už i období vzdoru, kdy se dítko takzvaně šprajcne a není s ním pořízení?
S nástupem do školky jsme se období vzdoru nevyhnuli ani my. Díky silnému hlasu, který Natálka zdědila asi po mně, je to někdy náročné. Já na ni ale hlas zvednout neumím. Její špatné nálady se snažím uklidnit „láskyplnou“ cestou, i když vím, že to není nejlepší řešení. Mnohdy tedy musí nastoupit manželka, která je v těchto situacích ráznější a přísnější, ale asi to funguje lépe...
Takže víc než táta přísňák jste rozmazlovací typ?
Přísňák být bohužel neumím a Lucie se za to na mě zlobí. Vím, že někdy zbytečně Natálku rozmazluju, ale v tu chvíli si myslím, že dělám to nejlepší. Na tom budu muset ještě zapracovat. Jelikož to Natálce neskutečně pálí, ví, jak na mě. Několikrát situaci využila a takzvaně „vyhrála“.
Do rozhovoru vstupuje manželka Lucie...
Obdivuju, že Bohuš zachovává klid, když už já pomalu ztrácím nervy. Není vzteklý, nekřičí. Jsem šťastná, že je schopný třeba během mé nemoci strávit s Natálkou odpoledne na hřišti a věnovat se jí. Opravdu hlavním a zásadním problémem je ale jeho občasné rozmazlování. Natálka to s ním umí a ví, jak na něj.
Jinak se ve výchově shodnete? Nebo máte ještě nějaké třecí plochy? Ve většině věcí naštěstí ano. Vrátím se k té mojí tendenci rozmazlovat. Někdy nakoupím kolikrát zbytečnosti s dobrým úmyslem, že Natálku potěším, ale přiznávám, že občas to přeháním, a to Lucii hrozně zlobí. Nechce z Natálky rozmazlenou holčičku, která dostane, co si umane. To je asi jediné, o čem se dokážeme občas pohádat.
Instagram இல் இந்த இடுகையைக் காண்க Bohuš Matuš இடுகையைப் பகிர்ந்துள்ளார் (@bohus_matus_oficialni)
Bohuš Matuš இடுகையைப் பகிர்ந்துள்ளார் (@bohus_matus_oficialni)
Co fyzické tresty, velké téma diskusních fór na sociálních sítích? Jste jejich příznivci, nebo odpůrci?
Nám se rozhodně fyzické tresty a jakékoli násilí příčí, touto cestou opravdu nejdeme. Tím ale nemyslím, že když jde o situaci, která by mohla být pro Natálku nebezpečná, neproběhne třeba lehké plácnutí přes ruku. Potatila se Natálka, baví ji zpívat nebo vystupovat na veřejnosti? Natálka má teď období, kdy se na veřejnosti stydí. Pokud nemám koncert a jsem večer doma, máme své „koncerty“, kdy Natálka bere do ruky mikrofon a je k nezastavení. Největší úspěch mají písničky Karla Gotta a v posledních týdnech písničky z muzikálu Ostrov pokladů, který viděla už několikrát a který miluje. Co dalšího ji kromě domácího koncertování baví? Ze všeho nejraději je venku. Často jezdíme na výlety, do dětských parků, zoo, na různá hřiště. Doma ji baví hlavně ta hudba a tanec. Miluje modelování, kreslení, s tím se umí zabavit na delší dobu. Z hraček má nejraději asi panenky Barbie. Má pro ně domeček a vytváří si své příběhy, převléká je, přestavuje nábytek. Vyhraje si hodně také s legem. Když si nechce hrát, moc ji baví pomáhat mamince v kuchyni. Ze všeho nejraději peče. Odmala jsme ji moc nezvykali na televizi, u pohádek nevydrží. Pokud ji chceme třeba v průběhu nemoci udržet déle v postýlce u televize, tak to zatím nefunguje.
Kdy o ni máte největší strach? Strach máme pořád, jelikož je hodně živá. Stačí chvilka nepozornosti a už někde leze po výškách. Jelikož máme u domu zahradu i hřiště, a stejně tak i u prarodičů na chatě, je každou volnou chvilku venku. A my se „učíme“, abychom jí nechali trochu té volnosti a neběhali za ní neustále ustrašeně v panice, že se něco může stát. Rozhodně neděláme žádné drama z odřenin a malých úrazů. Ty k dětem patří. Z čeho máme jako každý rodič ohromný strach, je nemoc. Jsme šťastní, že zatím jsme nic vážného nemuseli řešit a doufáme, že to tak zůstane. To samé bychom přáli všem rodičům.
Manželka s dcerou mi úplně změnily život. zaplnil se láskou a mnohem větším klidem...
Je u vás doma, co se výchovy a mateřství týče, znát věkový rozdíl? Nejste v něčem oproti manželce „stará škola“? Stará škola rozhodně nejsem! (směje se) Naopak mám někdy ten pocit u Lucie. Jak už jsem říkal v mnoha rozhovorech, sám jsem velké dítě. Určitě bych ale nechtěl jít cestou úplné benevolence. Od Lucie se učím nastavovat Natálce mantinely. Přáli byste si pro ni sourozence? Rozhodně ano, ale ne v tuto chvíli. Je potřeba, aby se Lucie dala zdravotně do kupy, pak se větší rodině bránit nebudeme. Naštěstí je mladá a má čas. A já doufám také. (směje se)
Jak byste se charakterizoval coby táta?
Trpělivý, milující, ochranitelský, nedůsledný… Možná by si Lucie přisadila, že coby manžel jsem i někdy nepořádný, a tím ji zlobím a jdu špatným příkladem Natálce. Lucie vás ale chválila, že umíte být trpělivý. Kdy vám trpělivost dochází?
U Natálky trpělivost neztrácím. Nevím, čím to je. Bohužel ve své profesi to tak nemám. Když mi něco vadí a nefunguje tak, jak má, umím to dát patřičně najevo. Rodinu jste si pořídil na prahu padesátky. Jak moc vám to změnilo život?
Manželka s dcerou mi život změnily úplně. Často přemýšlím, jak jsem žil předtím. Můj život se zaplnil láskou a mnohem větším klidem. Počkal jsem si na tu pravou a že to ta pravá je, jsem dokázal i tím, že jsem ji nikde neschovával, ač se kvůli nám strhl bulvární lynč a hodně lidí nám ublížilo. Ale stálo to za to. Máme nádhernou dceru, spokojenou rodinu. Já se cítím skvěle a i profesně mi vše hodně pomohlo. K věcem přistupuju mnohem klidněji a s pokorou a vážím si věcí, které jsem dříve považoval za samozřejmé.