Pro zdravé bříško

Řeč je o takzvaných hodných bakteriích, které se usidlují v našem trávicím traktu a znesnadňují jiným střevním patogenním mikroorganismům jejich pomnožení. Tyto bakterie jsou navíc vybaveny mechanismy, kterými odstraňují škodlivé až toxické složky ze střevního obsahu. Probiotika jsou kultury živých bakterií, které se přidávají do potravin nebo do potravinových doplňků.

Příznivě ovlivňují zdraví zlepšením rovnováhy střevní mikroflóry. Jsou vybírána především mezi druhy bifidobakterií a mezi druhy mléčných laktobacilů (často používané jsou například Bifidobacterium bifidum a Lactobacillus acidophilus). Zvyšují odolnost proti průjmovým onemocněním, podílejí se na posílení obranyschopnosti celého organismu a upravují narušenou střevní flóru po nasazení antibiotik. Prebiotika patří mezi nízkomolekulární cukry - je to pro člověka nestravitelná vláknina, která ale v tlustém střevě vytváří vhodné prostředí pro existenci lidskému zdraví prospěšných bakterií.

Tato vláknina je totiž zdrojem energie pro jejich růst i aktivitu, jinými slovy podporou hodné flóry brání nadměrnému pomnožení škodlivých bakterií. Probiotika tvoří přes 1 % mateřského mléka, zatímco v mléce kravském prakticky chybí (trávení skotu pracuje na zcela jiném principu než trávení lidské). Kromě mateřského mléka se hojně vyskytují v celozrnných obilovinách, ovoci a zelenině a ani ve vyšším věku se naše trávení bez nich neobejde, zvláště pro fyziologickou funkci tlustého střeva.

Pod názvem synbiotika najdete takové potravinářské produkty, které obsahují probiotické i prebiotické složky současně. Ukázalo se totiž, že je účelnější vyrábět přípravky dětské výživy tak, aby obsahovaly současně probiotika i prebiotika. Spojení probiotik a prebiotik zlepšuje přežití a usídlení probiotických mikroorganismů ve střevě, a tím se účinně potlačuje množení a aktivita škodlivých bakterií, což následně přispívá k posílení imunity dítěte.

Vývoj střevní mikroflóry u dětí

Zažívací ústrojí každého člověka je osídleno různými mikroorganismy, tedy bakteriemi, jejichž složení ovlivňuje genetická výbava, jakož i způsob výživy a prostředí, ve kterém člověk žije.

V těle každého člověka tedy žijí jeho vlastní bakterie. Novorozenec má zažívací ústrojí sterilní a to, které mikroorganismy jeho tělo bezprostředně po narození osídlí, záleží na životosprávě matky, na způsobu příchodu na svět a na charakteru následného krmení.

Pochopitelně pro nejzdravější vývoj střevní flóry je nejpostradatelné kojení. Měli byste se proto snažit ovlivnit složení střevní mikroflóry svých dětí tak, aby měla příznivý účinek na jejich organismus.

Osidlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná už při porodu. Děti narozené císařským řezem mají menší počet zdraví prospěšných bakterií. Z toho důvodu jsou přirozený porod, přiložení dítěte k prsu a následné dlouhodobé kojení důležité pro správný rozvoj jeho zažívání i imunity.

V kojenecké mikroflóře převládají bifidobakterie, které mají velký ochranný význam před střevními infekcemi. Převaha bifidobakterií je podporována látkami, které jsou obsaženy v mateřském mléce a příznivě působí na jejich růst. Později se jejich podíl snižuje a mikroflóra se mění. Jejího stabilního složení srovnatelného s dospělostí je dosaženo asi po dvou až třech letech.

Jak nám pomáhají?

Probiotika příznivě ovlivňují ustavení nebo obnovení zdravé střevní mikroflóry, která mohla být narušena užíváním antibiotik či jiných chemoterapeutik, ale i nevhodnou stravou s převahou jednoduchých cukrů, které snadno podléhají kvašení. Probiotika přispívají ke zvýšení odolnosti střeva proti choroboplodným mikroorganismům, dále příznivě ovlivňují hladiny celkového a škodlivého LDL cholesterolu, snižují i přítomnost nebezpečných bakteriálních endotoxinů. Zdá se, že mohou pozitivně ovlivnit trávení lidí s mléčnou intolerancí (nedostatečným trávením mléčného cukru), zvyšují též vstřebávání vápníku i některých vitaminů, dokonce některé vitaminy pomáhají i vyrábět.

A posilování střevní i celkové obranyschopnosti prokazují mnohé studie posledního desetiletí. Pro podporu růstu vlastních hodných střevních bakterií je vhodné užívat nestravitelné oligosacharidy, které vytvářejí v tlustém střevě vhodný substrát pro jejich zdravý růst. Tyto oligosacharidy se nazývají prebiotika a mezi nejvýznamnější přírodní oligosacharidy patří inulin a laktulóza.

Na inulin jsou bohaté především kořeny čekanky, topinambury, česnek, pórek a cibule.

Kdy je potřebujeme?

Když je „střevní mikroflóra“ v rovnováze, je vše v pořádku. Pokud je ale narušena, přicházejí zdravotní potíže v podobě břišního dyskomfortu. Kdy tedy bříšku pomohou probiotika?

• Při problémech se zažíváním Když miminko trpí bolestivým zažíváním, tedy kolikami, při krmení umělou výživou, při odstavení od kojení a přechodu na pevnou stravu. Jak dítě roste a přechází na pevnou stravu, dostávají se do jeho střev i další mikroorganismy získané z jiných zdrojů potravy, které - jsou-li potencionálně patogenní - mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry.

• Při alergiích a ekzémech Právě změny ve střevní mikroflóře mohou mít mimo jiné vliv na rozvoj atopického onemocnění (alergická rýma, astma a ekzém). Stále více se objevují nejrůznější potravinové alergie. Probiotika příznivě působí na snížení příznaků potravinových alergií u dětí s atopickým ekzémem a alergií na kravské mléko.

• K posílení imunity Krátce po odstavení nebývá obranyschopnost dětí ještě plně vyvinuta, je velmi zranitelná, a děti jsou proto mnohem náchylnější k různým onemocněním. Probiotika a prebiotika stimulují imunitu jejich organismu tak, že udržují optimální propustnost střev -do dětského těla se pak nedostává větší množství látek vnějšího prostředí, než je žádoucí, včetně látek vysloveně nebezpečných. Pozitivně působí na zvyšování obranyschopnosti jak u zdravých dětí, tak u dětí s imunitními poruchami.

• Při nemocích a rekonvalescenci Příznivě působí při nadýmání, zácpě a nepravidelném vyprazdňování. Při a po léčbě antibiotiky může dojít k oslabení obranné funkce střev a k následným průjmům z nerovnováhy mikroflóry. Podávání probiotik s prebiotiky významně pomáhá v rekonvalescenci a rychle obnovuje počet přátelských bakterií ve střevech.

--------------------------------------------------------------------------------

Nízkomolekulární cukry- prebiotika (a snad i živé bakterie - probiotika) jsou nedílnou součástí nejpřirozenější dětské stravy, mateřského mléka. Příroda to takto zařídila a příroda to takto i chce. Umělé zařazení probiotik a prebiotik do stravy dítěte by se tedy mělo řídit některými pravidly. Musíme si především uvědomit, že prebiotika i probiotika jsou pouze potravinovými doplňky, nikoli léky primární linie.

Takže například přechodná (sekundární) porucha imunity se jimi neléčí, jen se jimi příznivě pravá léčba doplňuje. Pokud je dítě kojeno, pak není třeba žádných pre- či probiotických doplňků. Pokud není dítě dostatečně kojeno či není kojeno vůbec, pak by se do 6 měsíců věku měla volit mléčná strava s prebiotiky (resp. s prebiotickými oligocukernými směsmi) a pokud možno i s probiotiky. Dnešní kojenecká strava je k tomuto účelu víc než dobře připravena. Nicméně postupným zaváděním zeleniny, ovoce a nakonec i obilovin se dětem dostává dostatečného množství vlákniny i v přirozené stravě.

Podávání živých bakterií - probiotik farmaceutického průmyslu - by se mělo rezervovat na případy trávicích obtíží, u kterých je předpoklad dysbalance střevní flóry. Tento předpoklad by měl vždy potvrdit lékař. Jedná se o stavy po průjmech, po antibiotikách, po infekční nemoci, stavy diskomfortů bříška, neklidů, kojeneckých kolik a stavy provázené patologickou stoličkou (průjem, zácpa), u kterých se nepodařilo objektivizovat jinou (především tu vážnější) příčinu. Synbiotika se rovněž zkoušejí u nejmenších dětí s alergologickou problematikou - zvláště u potravinových alergií (na bílkovinu kravského mléka) a u atopických ekzémů. V rámci prevence stačí obvykle jedna dávka probiotika denně, nicméně častější dávkování rozhodně neuškodí (2-3x denně), pozor na výběr preparátu - jen některá probitika jsou povolena pro nejmenší děti.