[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kdo se jednou neplánovaně prošel po kostičkách lega či podobné stavebnice anebo se jeho chodidla bolestivě dotkla bezcitná ruka, popřípadě titěrný střevíček přísné Barbie, má naprosto legitimní důvod vyžadovat po dětech pořádek. I když by se pochopitelně našla i řada méně bolestivých důvodů… Bohužel se zdá, že jen málokteré dítko má k udržování pořádku kladný vztah – co je vlastně pro děti na úklidu tak nevábného, tak těžkého?
Uklízet se prostě děti musí naučit, potřebují v tom, podobně jako v jiných věcech, naše vedení i příklad. Z počátku je tedy na místě uklízet věci společně a pochopitelně všechny činnosti náležitě komentovat, vysvětlovat. Vhodné též je dávat dětem během uklízení vybrat, jakou činnost chtějí dělat a zda ji hodlají vykonávat úplně samostatně, anebo potřebují naši pomoc. Partnerský přístup uvolňuje atmosféru a může z úklidu udělat vcelku příjemně společně strávený čas. Navíc postupem času nepůjde o to, aby děti „pomáhaly“, ale aby se na úklidu úplně přirozeně podílely. Tento přístup je dobrou cestou – odrostlého puberťáka už hrozbami a tresty k „akci“ donutit jen tak snadno nelze.