Proč děti žalují? Kromě jiného i ze strachu. Takhle na to můžete vyzrát

„Žalobníček žaluje, pod nosem si maluje, namaloval husu, potom jí dal pusu…“ Kdo by tuhle nestárnoucí rýmovačku neznal? Každý rodič je v podstatě denně atakován stížnostmi typu „Ale on na mě vypláznul jazyk,“ „Sebrala mi můj světelný meč a já ho zrovna potřebuju,“ „Mami, ségra mi snědla čokoládu,“ případně „Brácha si půjčil moji knížku a ani se mě nezeptal.“

VIDEO: 10 věcí, které je dobré vědět, když máte holčičku

Žalování ze své podstaty má i kladné stránky. Je totiž důkazem toho, že vaše ratolest dokáže rozlišovat mezi dobrým a špatným, povoleným a nepovoleným. Jenže bývá dost otravné a děti tuto strategii většinou používají ze zcela nevhodných důvodů. Například aby něco získaly ve svůj prospěch nebo prosadily vlastní cíle.

Proč děti tak rády žalují?

Největšími žalobníčky jsou zejména děti v předškolním věku. Žalování je mezi nimi relativně běžné, jak vám jistě potvrdí každá paní učitelka z mateřské školy. Proč vlastně děti tak často žalují? Vedou je k tomu jen vlastní zájmy? A co dělat, jak správně reagovat?

„Existuje spousta důvodů, proč malé děti žalují. Nejčastěji mají potřebu sdělit dospělému nějaké příkoří, které se jim právě děje. Může to být ale také třeba strach a úzkost,“ říká dětský psycholog Dr. Lawrence Balter. Tady jsou další důvody, které patří k těm nejběžnějším.

Učí se chápat pravidla

Malé děti jsou upřímné, žijí v duchu hesla „co na srdci, to na jazyku“, nedokážou ještě uvažovat abstraktně a logicky přemýšlet. Když si kolem pátého nebo šestého roku vytvoří silnější smysl pro spravedlnost, začnou lépe chápat význam různých sociálních konvencí a pravidel. Co je povoleno a co zakázáno, co se smí a co by se naopak nemělo. A berou si velmi osobně, když ostatní děti vyznávají svá vlastní pravidla hry a nechovají se podle těch jejich.

Péče o dítě a jeho výchova

Děti přísných rodičů mají větší sklony k obezitě, tvrdí vědci. Proč to tak je?

Touží po pozornosti

Dítě, které v jednom kuse upozorňuje na špatné nebo z jeho pohledu zakázané chování ostatních, svých sourozenců nebo spolužáků ve školce či škole, může jednoduše hledat větší pozornost. Touží po pochvale a uznání za své vlastní činy. Malý žalobníček se může cítit opomíjený, stranou zájmu kolektivu a chce vyniknout, upozornit na sebe.

Zkouší svou moc

V předškolním a nejmladším školním věku začínají děti prosazovat vlastní vůli a osobu tím, že zkouší experimentovat. Zjišťují, do jaké míry mohou ovlivňovat své vrstevníky, jak mají sociální vztahy „pod kontrolou“. A právě žalování je pro ně způsob, jakým zjistit, jak výrazně mohou být dominantní. Zvládnu z mámy vymámit povolení televize, i když to táta zakázal? Můžu zavařit starší sestře a zadělat jí na potíže? Dokážu způsobit, že kamarád dostane vynadáno, protože mi nechce půjčit kolo? Budu pak ve srovnání s nimi vypadat jako andílek?

Netuší, jak řešit konflikty

Děti v tomto věku ještě nevědí, jak řešit nejrůznější neshody, dohady a konfliktní situace. Nevědí si rady, jak jednat se svými vrstevníky, když zrovna není po jejich. Nebo se nedokážou zorientovat v situaci, kdy se vůči nim nebo ostatním někdo chová agresivně. Proto očekávají, že pocit jistoty a bezpečí jim zajistí rodiče nebo jiný dospělý, který zakročí a vše urovná a vyřeší.

Výchova

Výchova a trest: Je horší samotka, mlčení, nebo když dítěti dáte pár na zadek?

Jak skoncovat se žalováním

• Začněte tím, že si s ratolestí popovídáte o rozdílu mezi tím, když žaluje, nebo si chce prostě jen postěžovat nebo povyprávět, co se jí přes den přihodilo. Vysvětlete, že žalování není dobrá vlastnost a může jím někomu dokonce ublížit.
• Odolejte pokušení a nekárejte. Dejte naopak najevo, že jste dítko bedlivě vyslechli a rozumíte jeho obavám nebo rozčilení. Poděkujte, že vás upozornilo a zdůrazněte, že je dobře, že se vám svěřilo. Zvýšíte tím jeho důvěru ve vás a příště se nebude zdráhat svěřit znovu.
• Vymyslete společně jiné řešení. Například, když si potomek stěžuje, že mu kamarád říká ošklivou nebo směšnou přezdívkou. Pokuste se mu vysvětlit, že má na výběr: Buď si to nechá líbit a bude s ním dál hrát jeho hru, nebo si ho jednoduše nebude všímat a raději si hrát a bavit se s jiným spolužákem. Tímto návrhem mu ukážete, že má vždy více možností, ze kterých si vybírá, a může se tak postupně naučit způsoby, jak řešit problémy samostatně.
• Všímejte si ostatních. Pokud uvidíte jiné dítě, jak žaluje, využijte toho pro „výuku hrou“. Upozorněte na jeho chování svou ratolest. A vysvětlete na konkrétních případech, co si myslíte o tom, co které dítě dělá a jak jedná. Zeptejte se potomka, co si o tom myslí on a zda by vymyslel jiný způsob, jak by šla situace vyřešit.
• Mluvte o spravedlnosti. Jednejte s dítětem na rovinu, řekněte mu, že někdy lidé nedodržují všechna pravidla tak, jak by měli. Občas někdo zlobí, porušuje zákazy nebo lže. Zdůrazněte, že je to špatné a chápete, že ho to rozčiluje, protože vás to rovněž zlobí. Zároveň ale vysvětlete, že vy s tím nic nezmůžete a nedokážete to změnit. Jediné, co můžete udělat a co je ze všeho nejdůležitější, je chovat se sami za sebe férově a spravedlivě.

Výchova

Pět věcí, které moderní rodiče dělají správně! Navzdory připomínkám prarodičů!

Školák

Dítě jde do první třídy! Jak malého předškoláka co nejlépe připravit?

Péče o dítě a jeho výchova

Vědomě lže dítě od pěti let. Jak ho přimět, aby nám říkalo pravdu?