„Amálka byla od narození takový náš uplakánek a občas až zuřivec – rozhodilo ji naprosto vše, stále byla špatně naladěná, nespokojená, a to i po kojení! To jsem u starších kluků naprosto neznala. U těch kojení zabíralo jako lék na všechny bolesti světa – tedy nejen na hlad, ale třeba i na úzkost spojenou s očkováním nebo jiným nepříjemným vyšetřením.
Kojení je také spolehlivě přeneslo do říše spánku, když byli přetažení a nedařilo se jim usnout – a podobných situací byla celá řada! No, možná to nebylo úplně správné, ale unavená maminka vezme někdy za vděk jakýmkoliv řešením. Jenže Ami byla jiná! Přestože bylo zřejmé, že pije s chutí a pěkně přibírá, končilo každé kojení řevem. Trvalo 2 měsíce, než jsme s paní doktorkou rozklíčovaly proč.
Amálka trpěla gastroezofageálním refluxem, obsah žaludku se jí po nakrmení vracel do jícnu, kde naši chuděrku vhledem k obsaženým žaludečním šťávám pálil – kdo by pak nebyl naštvaný? Když jsme s naší skvělou pediatričkou začaly řešit reflux a zavedly jistá opatření, začal se nám náš uplakánek měnit v pohodové miminko,“ vypráví o trápení malé Ami její maminka Mirka.
Důvodů pláče a nespokojenosti bezprostředně po kojení může být však více, reflux není zdaleka jediným důvodem, proč jsou malí kojenci někdy po kojení nespokojení.