[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Umíte si hrát? Opravdově, s plným zaujetím a maximálním soustředěním? Nebo ve chvílích, kdy potomek žadoní, mami, tati, pojďte si se mnou hrát, máte spíše pocit, že jednoduše „musíte,“ splníte jeho přání, mechanicky něco stavíte, češete panenky, hrajete maňáskové divadlo nebo obracíte kartičky pexesa, zatímco myšlenky se vám neustále toulají někde jinde? Ať už v duchu mezitím řešíte pracovní resty, kdy se objednat k zubaři nebo jak stihnete dojet na nákup…
VIDEO: Vyrobte dětem potraviny z filcu
Hra nás provází celý život. Je zásadní součástí dětství, spoluvytváří osobnost, učí emocím, pomáhá při komunikaci. Ve hře je všechno možné, je to únik, odpočinek od těžké reality. Při hře totiž malý človíček může být, čím chce, statečným rytířem, kouzelnou vílou, čarodějem…
„Dítě prostřednictvím hry objevuje svět, zákonitosti jeho fungování, testuje svůj vliv na veškeré dění kolem sebe. Hrou rozvíjíme tvořivé myšlení, vše je možné. Na vývoji dětské hry lze krásně sledovat i vývoj dítěte. Půlroční miminko záměrně rozpohybovává předměty, roční batole mívá zájem o sociální hříčky, napodobování (“paci, paci”), říkadla, čímž rozvíjí řeč, paměť, motoriku, rytmus. Tří až čtyřleté dítko už si hraje rádo na něco, na obchod, rodinu, později na doktora a tak dále. Hru paralelní, kdy si děti hrají spíše vedle sebe, střídá hra kooperativní. To si hrají spolu navzájem, trénují spolupráci i konflikty, jak dosáhnout přijetí skupinou, jak se poprat s odmítnutím,“ přibližuje dětská psycholožka a terapeutka Mgr. Barbora Blažková.
Jak moc je důležitý správný výběr hraček a her? „Osobně jsem fanda co nejjednodušších hraček, které nabízejí mnoho pestrých možností využití. Otevírají totiž prostor pro tvořivost a fantazii. V poradně s různě starými dětmi nejčastěji vystačím s papírem, pastelkami a pískovištěm. Bývá mi smutno, když se ve své praxi setkávám s dětmi předškolního věku, které si sice hravě stáhnou hru na tablet nebo telefon, jejich řeč je však málo srozumitelná, slovní zásoba velmi omezená, s obyčejnou pastelkou si moc neví rady a kniha je pro ně podložkou pod myš,“ říká Barbora Blažková.
Potřebuje každý malý chlapeček meče, šavle, pistolky a tanky? „Všichni v sobě máme určitou míru bojovnosti a dravosti, někdo větší někdo menší. Závisí to mimo jiné na hormonu testosteronu, kterého mívají kluci a muži víc než ženy. Myslím, že správná cesta není se zmíněnou bojovnost snažit potlačit. Šikovnější je naučit se ji usměrňovat, ukázat, jak ji používat vhodným způsobem v adekvátních situacích. Totéž platí i o podobných hračkách a hrách. Není to ani tak o tom, s čím si děti hrají, ale jakým způsobem,“ zdůrazňuje Barbora Blažková.
VIDEO: Vyrobte si s dětmi květinu
Ovlivňují nás stereotypy, kdy modrá bodýčka s autíčky jsou pro chlapečky, růžové dupačky se srdíčky pro holčičky, máma častěji vaří, táta přezouvá pneumatiky a tak dále? „Myslím, že řada rodičů se bojí, aby jejich dítě, které třeba vybočuje ze zajetých pořádků, nebylo bráno jako “divné,” a tak mívají tendenci je víc podporovat v tom, co odpovídá společenským zvyklostem. Což lze chápat. Zároveň stojí za to dítě podporovat k zdravé sebehodnotě, sebeúctě a sebevědomí tak, aby se nebálo vybočit z řady, pokud mu to bude připadat důležité. I díky takovým lidem se totiž lidstvo posouvá,“ shrnuje Barbora Blažková.
Americká společnost Mattel a specialisté na neurovědu z Cardiffské univerzity realizovali loni novou studii, která se zabývala tím, jak hra s panenkami ovlivňuje vývoj dětí. V rámci výzkumu byly vůbec poprvé využity takzvané neurozobrazovací techniky (snímkování mozku). Na co vědci přišli? Prokázali, že hraní s panenkami stimuluje a zapojuje ty části mozku, které dětem umožňují rozvíjet sociální obratnost a dovednosti, jako jsou empatie, spolupráce, pochopení či soucit.
Díky hře s Barbie tak děti dovedou pochopit, proč se někdo chová určitým způsobem, poznávají jeho potřeby a využívají tyto informace, aby byly schopny s ostatními spolupracovat. Poznávání ostatních a zjišťování, co vědí a co si myslí, dětem pomáhá rozpoznat, komu mají věřit a koho se ptát, když potřebují s něčím pomoci. Všechny tyto dovednosti jim poté společně pomáhají zlepšovat se a učit se ze vztahů.
Studie se účastnilo více než třicet dětí ve věku čtyř až osm let, dívek i chlapců, kteří měli za úkol hrát si s panenkami Barbie. „Díky hře s panenkami si děti vytvářejí vlastní malé imaginární světy, na rozdíl od her, kde musí řešit problémy, logicky uvažovat nebo něco tvořit, stavět. Panenky jim věrně zastupují živé bytosti, kamarády a děti o nich během hry takto uvažují. Což je v důsledku „nutí“ k tomu, aby více přemýšlely o jejich potřebách, úmyslech a charakterech. Panenky jim tím pomáhají v přirozeném rozvoji a tréninku sociálních dovedností, které se jim budou v dalším životě hodit,” uvedla Sarah Gersonová z Cardiffské univerzity pro magazín Daily Mail.