[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Kdyby mi moje máma taky dávala během prázdnin diktáty, jistě bych dnes neměla problém s disciplínou. Takto jsem po uvážení a prvotním odsouzení musela souhlasit s kamarádkou, která zrovna chtěla vzpouzející se dceři – skoro čtvrťačce - nadiktovat pár větiček na procvičení.
Jsme uprostřed horkého léta, borůvky, mateřídouška a jahody přímo za chalupou u lesa, člověk neví, jestli se dřív houpat v síti, psát deníček a tajné dopisy na půdě, hltat poslední díl Harryho Pottera nebo dirigovat zbývající mladší, dobře manipulovatelný kolektiv k různým hrám a představením. A do toho přijde máma s diktátem. Ta máma, a moje dobrá přítelkyně k tomu, je navíc učitelka. Češtiny.
Pedagogičtí odborníci jsou si samozřejmě jisti, že opakování je žádoucí, ale v přijatelné míře, protože mozek dítěte si také musí odpočinout. Ale ne zakrnět! Je nesmysl nutit dítě, které rádo čte, do každodenních diktátů. Ale proč mu jednou za x dnů nedat diktát s tím, že ho bude mít bez chyby – o to méně se třeba bude stresovat vstupem do vyššího ročníku.
Jak je výše uvedeno: všeho s mírou, v klidné chvíli, s upozorněním dopředu a třeba se slíbenou odměnou. Nebo vyhlaste soutěž, mač, dítě versus druhý rodič nebo návštěva, kterou máte zrovna na chalupě atp. Je však nutné zjistit si dopředu, co přesně děti v právě uběhlém školním roce probíraly, abyste například po prvňákovi nechtěla znát psaní předložek, které se učí až později. Ideálně byste měla mít po ruce učebnici z konce proběhnuvšího ročníku.
Mějte na paměti, že z takového prázdninového procvičování nesmíte dělat vědu. Chyby neberte nijak zvlášť vážně a netrestejte školáky za jejich vědomostní nedostatky. Na druhou stranu bezchybně splněné úkoly, výhru v Černém Petrovi či Scrabble hodně chvalte, abyste žáčkům příjemně polechtala ego.
Berte takové letní učení, ať už v jakékoliv podobě, jako hodnotnou investici do budoucna. Pomocí diktátů, příkladů, pexesa, kvarteta, šachů a všech dalších společenských her pěstujete v dětech vůli, odpovědnost k vlastním znalostem a chuť ke vzdělávání, které není jen předmětem školy, ale celého života. Píše si vaše dítě deník? Ne? Ať co nejrychleji začne! Hrajete s dítětem karetní, vědomostní a strategické hry? Ne? Ihned je nakupte nebo vydolujte ze skříně a začněte si hrát! Nejen, že tak trénujete hlavu dětem i sobě, ale jednoznačně se dítěti plnohodnotně věnujete a to je prostě nejdůležitější.