Proč mě pořád bolí hlava?

V České republice trpí migrénami 12 % populace, přičemž ženy jsou postiženy 2–3krát častěji. Migréna je charakterizována jako převážně jednostranná občasná bolest hlavy střední nebo velké intenzity. Záchvat migrény probíhá v několika fázích. Už před jejím vypuknutím (období v řádu hodin, ale i dní) se objevují poruchy nálady či nechuť k jídlu, podrážděnost, pokles koncentrace nebo častější močení.

Bolest v několika fázích

Následuje takzvaná aura, kterou však popisuje pouze 15–20 % nemocných. Jedná se například o světelné záblesky, výpadky zorného pole, brnění, částečné ochrnutí jedné poloviny těla neboli hemiparézu, poruchy řeči nebo jejich kombinace. Žádný z těchto příznaků však netrvá déle než 60 minut. Bolest hlavy udeří většinou do hodiny po odeznění aury. Vyskytují se však i případy, kdy se dostaví již před aurou nebo současně s ní. Mezi záchvaty se můžete cítit naprosto v pořádku. V další fázi přichází bolest hlavy střední až vysoké intenzity.

Ohnisko bolesti bývá převážně jednostranné, někdy vás však hlava může bolet i z obou stran nebo střídavě. Bolest, kterou přitom cítíte, lze charakterizovat jako pulzující a ostrou. Při tělesné námaze se stav nemocného zhoršuje. Mezi nejčastější doprovodné příznaky třetí fáze záchvatu patří nevolnost a zvracení, nechutenství, citlivost na světlo, pachy a zvuky. Neléčená migréna trvá 4–72 hodin a pak spontánně odezní. Následuje poslední fáze, kdy se po odeznění bolesti nemocný často cítí unaven. Mimoto nemá žádnou chuť k jídlu a projevují se u něho poruchy koncentrace.

Spouštěče migrény

• určité potraviny (hlavně s obsahem tyraminu – červené víno, sýry, čokoláda, káva, čaj, dále alkohol, citrusy, sladké zákusky, glutaman sodný)

• nedostatečná strava (nedostatečný pitný režim, vynechání/opoždění pravidelného jídla, velké množství)

• změny spánkového režimu (nedostatek nebo přemíra spánku – po večírku, o víkendu)

• jiné bolesti v oblasti hlavy a krku (oko, dutiny, zuby, čelist, krční páteř)

• vliv prostředí (jasná a kmitající světla, fyzická námaha, cestování, změny počasí, silné pachy)

• emoční spouštěče (stres, úzkost, ale i pozitivní očekávání)

• hormonální změny u žen (gravidita, menstruace, kojení nebo užívání antikoncepce)

[OldImage : {"thumbs":"605/322/3-155_MA_1013.jpg","images":"606/322/3-155_MA_1013.jpg"}]

Nezaměňujte bolesti navzájem

Pozor, ne každá bolest hlavy je hned migréna. Častější je „tenzní bolest hlavy“, postihuje dokonce 88 % žen a 69 % mužů. Doprovází ji záchvatovitá, oboustranná, tupá, tlaková, svíravá bolest mírné až střední intenzity, často spojená s únavou. Trpíte-li tenzní bolestí hlavy, nepociťujete citlivost na světlo či zvuky. Mezi doprovodné příznaky patří spíše stavy deprese a úzkosti, které vyvolává stres či jeho očekávání. Délka záchvatu je zpravidla od 30 minut do 7 dní.

Účinná opatření proti migréně

• Naučte se rozpoznávat první příznaky. Vaše okolí si jich zpravidla všímá dříve než vy sami.

• Omezte spouštěče, které můžete sami ovlivnit.

• Noste s sebou jednu dávku léku jako psychologickou podporu. Částečně se tak odstraní emoční vypětí a strach, že vás migréna přepadne a zůstanete bez pomoci.

• Při záchvatu si přiložte studený či teplý obklad na šíji a zadní část hlavy podle vaší snášenlivosti, na oči si dejte chladnou masku, na spánky použijte například chladivou mast. Jděte do temné, tiché místnosti, lehněte si, zkuste uvolnit svaly v celém těle a pak usnout.

• V období mimo záchvaty se informujte o relaxačních technikách a naučte se uvolňovat svaly celého těla.

Samoléčba, nebo lékař?

Při lehkých a méně častých migrenózních záchvatech si můžete vzít lék proti bolesti (např. Paralen 500 s obsahem paracetamolu) či protizánětlivé léčivo (např. Ibalgin 400 s obsahem ibuprofenu). Na trhu je rovněž dostupný lék s kombinací tří účinných látek – kyselina acetylsalicylová, paracetamol a kofein (Migralgin). Při těžších formách migrény se raději poraďte s lékařem, jinak hrozí riziko nadužívání analgetik a vzniku závislosti.

Kdy je vhodné navštívit lékaře?

• Pokud je vám přes padesát let a bolest se u vás objevila poprvé. Nemusí jít totiž o migrénu.

• Pokud pociťujete bolest po fyzické námaze či sexu.

• Pokud trpíte vysokým krevním tlakem.

• Záchvaty bolesti se zintenzivňují a intervaly mezi nimi se zkracují.

• Máte pochybnosti o příčině bolestí (prodělaný úraz hlavy či páteře).

• Užíváte-li často léky proti bolesti.

I tapety mohou být spouštěčem

Několikahodinový záchvat bolesti vyvolají věci, které se nezdají nebezpečné. Změna počasí nebo třeba bíločerné dlaždice na podlaze. Podle výzkumů jsou pro lidi s těmito potížemi nebezpečné některé barvy a vzory: jasné, zářivé barvy, zejména na stěnách či podlaze. Dále tapety či malba s pruhy, ostře zakončenými vlnovkami a kostkované vzory.

Pozor si dejte také na větší čistě bílé plochy, například zdi v kanceláři. Souvislé plochy je vhodné přerušit obrázkem, plakátem nebo vhodně umístěnou květinou. Řešením je používat v interiérech neutrální, uklidňující barvy, vyvarovat se kontrastních vzorů. Záchvat migrény mohou u některých jedinců vyvolat i blikající světla či oslnění. Jak se bránit? Zářivky by měly co nejvěrněji napodobovat přirozené denní světlo.

Vyhněte se leštěným povrchům, hladkým bílým stěnám, odrážejí světlo. Vhodnější jsou matné povrchové úpravy. Okna vybavte nastavitelnými žaluziemi. Počítač byste měli volit s plochou obrazovkou, umístěný tak, aby se na obrazovce neodráželo světlo z oken. Jas obrazovky nastavte na minimální čitelnou úroveň. Důležitá je ergonomická židle a pravidelné přestávky při práci.

Článek vyšel v časopisu Maminka 10/2013