[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Dula není žádným výdobytkem moderní doby. Ženy doprovázející u porodu byly známy už ve starém Řecku a právě odtud také pochází jejich označení. Nyní se o nich ale mluví stále častěji a jejich služeb využívá stále více žen.
I v dnešní přetechnizované době je porod chvílí, během níž vedle sebe potřebujeme někoho, o koho se můžeme opřít. Jedině tak je možné minimalizovat strach a stres, které průběh porodu zpomalují a mnohdy se podílejí na komplikacích. A přesně to je úkolem duly: provést ženu porodem tak, aby si jej co nejvíce užila.
Dula je speciálně proškolená žena, která doprovází nastávající maminku při porodu a pomáhá jí naplnit její představy, vytvořit klidnou atmosféru, v níž se maminka cítí bezpečně, a poskytuje jí fyzickou i psychickou oporu.
To, jakým způsobem žena a dítě porod prožijí, je totiž pro oba zásadní hned v několika rovinách. Právě proto by dula měla být empatická žena, která se dokáže naladit na stejnou vlnu, zůstat v klidu během vyhrocených situací a tento klid předávat na rodičku a jejího partnera.
Výběr člověka, který s vámi bude sdílet ten nejvýraznější okamžik v životě, je velmi důležitý a není radno jej podcenit. Nutné je naprosté souznění, důvěra a pocit bezpečí, který byste se svou dulou měla mít. Dulu si můžete vybrat buď na doporučení, v seznamu České asociace dul nebo Česká dula, kde najdete duly těmito organizacemi certifikované.
Anebo existují duly neorganizované, které najdete pouhým brouzdáním po internetu. „Nejlepší variantou je, když žena kontaktuje dulu, na kterou dostala doporučení od jiné spokojené maminky, to je myslím ta nejlepší varianta,“ říká Monika Morsteinová, která jako dula doprovází maminky k porodům už více než osm let.
„Jsou maminky, většinou druhorodičky nebo třetirodičky, které mi volají hned, jakmile se dozvědí, že jsou v jiném stavu. Někdy jsem dokonce první, komu to oznamují, abych si na ně udělala čas v jejich termínu.
Některým maminkám ale vše dochází až kolem šestatřicátého týdne těhotenství a najednou si uvědomí, že chtějí něco víc, než jim může poskytnout sama porodnice. Ideální je, když si žena najde dulu kolem poloviny těhotenství, aby se spolu mohly připravit a poznat se,“ dodává Monika Morsteinová.
Může se stát, že si s první dulou nesednete, nebude vám na první pohled sympatická nebo si neporozumíte v představách, co je a co není možné. Může se také stát, že vám dula sice bude sympatická, ale ona sama vás odmítne. Buď z důvodu obsazenosti vašeho porodního termínu, nebo zkrátka proto, že nebude schopna vám ve vašich přáních vyhovět.
„Pokud za mnou přijde maminka, která si nepřeje, aby na ni během porodu někdo sahal, nepřeje si monitoring ani přítomnost lékaře na porodním pokoji, takovou ženu já k porodu nedoprovodím, protože nemohu vyhovět jejím přáním, a odkážu ji na porodní asistentku.
Odmítla jsem ale i maminku, která si vybrala vzdálenou porodnici, kde jsem věděla, že bych ji jako třetirodičku nestihla doprovodit. Stejně tak se mi může stát, že nejsem se ženou naladěna na stejnou vlnu, a vím, že bych ji nemohla plně podpořit. V takovém případě zkusím doporučit jinou dulu, o níž si myslím, že by byla vhodnější, a většinou mi pak žena dá za pravdu,“ vysvětluje Monika Morsteinová.
Během první schůzky byste měla dule nastínit, jak si vlastně porod představujete. Zda chcete rodit přirozeně bez epidurálu a dalších podpůrných látek, jestli si přejete plný bonding, tedy přiložit miminko ihned po porodu, zda chcete, aby miminko nekoupali, protože si jej chcete vykoupat sama, až vám bude lépe…
Úkolem duly je, aby se žena mohla soustředit jen na miminko.
Také nastiňte, čeho se při porodu bojíte, co vás ohledně této otázky trápí, čím si nejste jistá. Na základě vašich přání by dula měla být schopna podat vám informace o tom, co je a co není možné ve vámi vybrané porodnici, popřípadě doporučit jinou.
Nabídnout by měla i další možnosti, které by mohly přispět k vaší spokojenosti, například tzv. dotepání pupečníkové krve se všemi živinami a kyslíkem, jež mohou miminku prospět, nebo vám naopak vzhledem k vašemu zdravotnímu stavu rozmluvit naivní a nerealizovatelné představy.
Během této schůzky by měl vzniknout seznam porodních přání. Ten si ponesete s sebou do porodnice a měl by vás dovést k vaší spokojenosti.
„Na této schůzce by měl nastat nějaký pocit souznění nejen ze strany budoucí maminky, která by měla dule důvěřovat, ale také ze strany duly. Ta by měla být schopna tyto prožitky zprostředkovat. Myslím, že hlavní poslání duly, nebo alespoň já to tak beru, je navrátit ženě její přirozenou sílu rodit.
Nenechat ženu takzvaně padnout, až na ni přijdou kontrakce, a podávat jí informace o tom, v jaké fázi porodu se právě nachází. Pomáhá ženě také naslouchat svému tělu, doporučuje polohy, které by mamince mohly ulevit, ale pokud porod z nějakého důvodu takto přirozeně nejde, rozhodně není v její pravomoci zasahovat do práce lékařů. Naopak by měla maminku podpořit a pomoct jí pochopit nastalou situaci,“ dodává Monika Morsteinová.
Devět měsíců uběhlo jako voda a je tady den D. Tedy den, kdy jsou tu první poslíčky, kontrakce, odtok plodové vody. Den, kdy vám vaše dula může neuvěřitelně pomoct a změnit život.
Dula je psychická i fyzická podpora ženy, nikoli zdravotník, proto se lékařům neplete do jejich práce.
„V den D, kdy žena začne rodit, si spolu zavoláme a mluvíme spolu. Když má maminka odvahu a sílu, čekáme s odjezdem do porodnice až na efektivní stahy. Do té doby jsem se ženou na telefonu, třeba i dvanáct hodin,“ říká o začátku porodu dula a pokračuje:
„Po celou tu dobu vyzvídám, jak časté jsou kontrakce, jak dlouho trvají, jestli jsou stahy jen v podbřišku nebo jestli se přelévají do celého bříška. Zda maminku bolí záda nebo kyčle.
Když už pak slyším, že maminka prodýchává a ty kontrakce jsou opravdu hodně, domluvíme se na tom, že spolu jedeme do porodnice, anebo že ona jede nejdříve sama a mně dá vědět po příjmu.Je to na ženě, jak ona si přeje.“
Existují porodnice, kde může být dula přítomna již při samotném příjmu, kdy se natáčí monitor miminka. V jiných porodnicích smí být dula přítomna až na porodním pokoji, kde už je pak po celou dobu porodu. Samozřejmě v případě, že nenastávají žádné závažné komplikace.
„Na porodním pokoji nabízím ženě objektivní pohled na průběh kontrakcí, změny polohování, kdy se využívá gravitace, ulevující polohy, například na všech čtyřech, pokud je to možné a mamince příjemné.
Doporučím i střídání vany a sprchy. Důležité jsou také masáže nebo to, aby se žena prošla, došla si na toaletu, na což také dohlížím. Řekla bych, že první doba porodní je taková zabavovací, aby se pánev zatěžovala co chvíli jinak.
V ideálním případě je pak jednou za dvě hodiny maminka natáčena dvacet minut na monitor. To samozřejmě mluvíme o ideálním porodu. Pokud žena dostává oxytocin, lékaři si většinou přejí monitor po celou dobu a pak žena bohužel chodit nemůže a polohování je trochu složitější.
Mým úkolem ale není mluvit lékařům do porodu, to v žádném případě. Pokud však lékař nabídne nějaké urychlení porodu, například puštění plodové vody, může žena konzultovat, zda je to opravdu nutné, a pokud ne, pokračujeme spolu v přirozeném porodu.
Doprovázím ale i k porodům, kdy je plánovaný císařský řez, například u dvojčátek nebo když vím, že se bude jednat o medikovaný porod vedený lékařem. I zde jsem pro ženu oporou.“