[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Předně je na místě říct, že každé malé dítě je ze své přirozenosti aktivní a živé, vše ho zajímá a potřebuje být stále něčím zaměstnáno. Nemůžete tedy očekávat, že vydrží být pořád hodné „jen tak“. Neumí se samo zabavit, ke hře potřebuje dospělého, takže když se začne nudit, z vašeho pohledu zlobí. U batolat do tří let máme pro zlobení obvykle vysvětlení, že zkrátka patří k období vzdoru. Což je částečně pravda, pokud se chování pohybuje v únosných mezích.
Jenže, u dětí starších tří let už tato omluva neplatí. Pokud nastoupí do mateřské školy a míra zlobení se začne vymykat, nastávají problémy. „Rodiče jsou pod velkým tlakem okolí, babiček a učitelek ve školce. Pozorováním ostatních dětí a jejich rodičů si uvědomí, že jejich dítě se svým chováním odlišuje. Scén a výbuchů neubývá, jejich intenzita spíš zesiluje, jak dítě postupně roste a jak se zvětšuje jeho samostatnost a fyzická síla,“ uvádí dětská psycholožka Iva Jungwirthová ve své knize Pohodoví rodiče – pohodové děti (Portál, 2009).
Pojem „zlobit“ nemá příliš vypovídající hodnotu. Vždycky je nutné se ptát: Jak konkrétně dítě zlobí? V jakých situacích? Co přesně se stalo předtím, než zlobit začalo? Jak na jeho chování reagují rodiče? Následuje trest a jakou má podobu? Dítě do předškolního věku, tedy zhruba do pěti let, ještě nedokáže zcela ovládat své emoce a nálady, neumí samo sebe uklidnit, když se třeba rozčílí, jeho mozek se v této rovině stále vyvíjí. „Předškoláci už jsou uschopni větší sebekontroly, tudíž je toto období klíčové, kdy učit děti správnému chování. A jak to udělat? Tím, že budete ovládat své vlastní emoce, zůstanete v klidu, budete podporovat pevný a otevřenější vztah s dítětem. Nebudete ho ovládat, ale spíše provázet a koučovat, abyste mu pomohli rozvinout schopnost seberegulace a posilovat pozitivní návyky,“ vysvětluje Dr. Laura Markhamová, dětská psycholožka a rodinná poradkyně, propagátorka Aha! rodičovství.
Co dělat, aby vás děti poslechly? V první řadě jim věnovat dostatek pozornosti a dávat rozumné, a hlavně splnitelné pokyny. Protože přiznejme si, někdy je jejich zlobení důsledkem jen a pouze naší vlastní pohodlnosti a lenosti nebo nedostatku času na to, abychom se jim patřičně věnovali. A jelikož tuto pravdu bývá těžké si přiznat, raději si stěžujeme, že máme neposlušné děti. Pokud se skutečně chcete pokusit o změnu, vyzkoušejte tyto strategie, mnohdy dokážou doslova zázraky:
Deset zásad dobrého rodiče. Dodržujete je?