Pomoc, miminko mi najednou nechce spát! Jak na spánkovou regresi?

Nemilá zpráva je, že se TO může vrátit i třikrát, obvykle zhruba ve čtyřech, osmi měsících a později okolo osmnáctého měsíce věku. Spánkovou regresí u batolat se rozumí dočasná změna spánkových návyků dítěte, které dosud fungovaly. Děti v tomto období mění svoje dosud zajeté spánkové zvyklosti, spí méně často a v kratších časových úsecích. A ta dobrá zpráva pak je, že je to v pořádku.

VIDEO: Kolik spánku potřebuje miminko?

V praxi to může vypadat tak, že vaše rok a půl staré batole značně protestuje proti ukládání ke spánku navzdory tomu, že s tím doposud nebyly žádné potíže. Pláčem odmítá odpolední zdřímnutí i večerní ukládání do postýlky. Změna přichází často doslova ze dne na den a rodiče pak většinou nerozumí tomu, co se děje, případně kde chybují. A všichni jsou unavení – malí i velcí. Ovšem… Všimla jste si o pár řádek výš slova „dočasná“? Spánková regrese skutečně přejde. Tady je několik rad přímo z praxe, jak se s ní vyrovnat.

Unavené dítě nespí lépe, naopak!

Ještě ve věku 18–24 měsíců potřebují batolata spát zhruba 13 hodin, z toho 10–11 hodin připadá na noc. U dětí mladších je čas přirozeně delší. Alespoň jeden denní spánek je nutností. Dítě ho potřebuje, aby nebylo příliš unavené a vyčerpané.

Rozhodně ale nesázejte na to, že čím více je dítko unavené, tím rychleji usne a bude déle spát. Opak je totiž pravdou. Přetažené děti usínají obtížněji a jejich spánek bývá neklidný a přerušovaný. A pokud takový stav trvá déle a dítě nemá šanci na kvalitní spánek, únava se kumuluje a vy se ocitnete v začarovaném kruhu. Vaše ratolest se promění v ukňourané a podrážděné dítko, které při pohledu na postýlku pláče, vzteká se a utíká. A vám docházejí síly…

Miminko

Často se budí a neklidně spinká? Vyzkoušejte těchto 5 osvědčených tipů

V jakém věku může mít dítě největší potíže se spánkem?

Spánková regrese je ve všech fázích věku dítěte přirozenou součástí jeho vývoje a většinou naštěstí netrvá dlouho. Přichází z logických důvodů:

• Ve 4 měsících začíná být kojenec mnohem více „na příjmu“, zpracovává hodně podnětů.
• V 8 měsících se doslova sápe do světa po svých (většina dětí již sedí, zkouší lézt, některé se dokonce rozchodí).
• Také 18. měsíc je z pohledu psychomotorického vývoje mezníkem a spánková regrese jeho projevem. Často se objeví znenadání a podle lékařů po 2–6 týdnech odezní.
• Batolata jsou v tomto věku poměrně vynalézavá a ze všech postýlek „vylézavá“, zkrátka zdatná v pohybu, a přesvědčit je, že je čas jít spinkat, nebývá jednoduché. Velmi pravděpodobně tedy bude nutné minimálně na fázi usínání si lehnout s nimi, což samozřejmě mohou ztěžovat různé okolnosti jako například další potomek v rodině a podobně.

Předspánkové rituály

Stejně jako je individuální průběh spánkové regrese nebo to, zda se u dítěte vůbec objeví, fungují, nebo nefungují individuálně různá opatření. Jejich základem jsou tzv. předspánkové rituály.

Jak ale říká Lenka Medvecová Tinková z projektu Prosím spinkej: „Pro každé dítě mohou být pozitivní jiné rituály. Některá miminka například usínají ráda u zpívání. Postupně je s rostoucím věkem začíná víc bavit mluvené slovo. Nebo ke klidnějšímu usínání potřebují v pozdějším věku už víc kratších aktivit jako například společné hry, povídání nebo krátkou masáž. Některé děti zase mohou být akční typy, pro které je důležité, aby byl jejich den naplněn dostatkem pohybu. Večer pak ještě před spaním potřebují vypustit poslední kousky energie. Je však dobré si předspánkové rituály a obecně uspávání a spánek neidealizovat. Nejsou žádným kouzelným práškem na spánek, i když k tomu mají docela blízko.“

Příběh (ne)spaní: Alžběta a Róza

Spánkovou regresi jako vystřiženou z pediatrické příručky zažila třicetiletá Alžběta se svou dcerou Rozárkou: „Když bylo Róze 6 měsíců, oddechla jsem si, že nejtěžší období je snad za námi. Začátky byly náročné. Potýkala jsem se s problémy při kojení, malá trpěla na koliky a svíjela se v bolestech a pláči. Obě jsme tak prožily řadu probdělých nocí. Cítila jsem se příšerně vyčerpaná po fyzické a psychické stránce. A když jsem pak Rózu přes den ukládala ke spánku, lehla jsem si většinou k ní a s povděkem usnula. Režim se nám pěkně ustálil, potíže odezněly, malá dobře prospívala a já nabrala trochu energie. To se ale změnilo, když Rozárce bylo asi 8 měsíců. Přišlo to najednou a já to nejdřív přikládala růstu zoubků. Róza odmítla jít dopoledne spát a raději si na podložce hrála s kostičkami. Řekla jsem si, že odpoledne to dožene, a dala jsem ji spát pro jistotu už o hodinu dřív. Jaké ale bylo moje překvapení, když Róza nejenže neusnula jako obyčejně, ale dokonce si v postýlce stoupala a křičela. Sedla jsem si k ní, zpívala jí a držela ji za ručičku. Usnula asi na dvacet minut a pak se rozmrzelá vzbudila a chtěla z postýlky pryč. Běžně ale spinká dvě hodiny! Večer se pak celá situace opakovala. Rozárka zabrala pozdě a celou noc se budila s pláčem. Nechápala jsem to – vždyť musí být unavená! Trvalo to skoro dva týdny. Róza byla rozladěná, přetažená a spánek chyběl nám oběma. Pro jistotu jsem ji vzala k dětské lékařce, která mi otevřela oči tím, že se pravděpodobně jedná o spánkovou regresi a stav by měl do několika týdnů ustoupit. Jinak byla Rozárka zcela zdravá, což mě samozřejmě uklidnilo. Jak lékařka řekla, tak se i stalo. Po pár týdnech se situace uklidnila, dcera už sice spí přes den zhruba o hodinu kratší dobu, ale je odpočatá a spokojená.“

Návod na (vaše) přežití

1. Přemýšlejte pozitivně. I když je to samozřejmě těžké. Berte toto období jako přirozenou součást vývoje vašeho dítěte a vězte, že stejně rychle, jako se objevilo, tak zase odezní.
2. Dodržujte s dítětem pravidelný denní režim, rituály a časy ukládání ke spánku. Pravidelnost dodává dětem pocit bezpečí a potřebný klid tím, že vědí, co se bude v určitý čas dít.
3. Buďte kreativní. Zpívejte, pusťte uklidňující hudbu nebo bílý šum, cokoli, co funguje a dítěti se líbí.
4. Mazlete se. Projevujte dítěti něhu, teplo vašeho doteku a jistotu, že tu pro něho jste k dispozici. „Dítě nepotřebuje houpátka na baterie a monitory všeho možného, stačí, když budete s ním. Potřebuje vaši blízkost, mazlení a pocit bezpečí,“ doporučuje Lenka Medvecová Tinková, která stojí za projektem Prosím spinkej. Na webu prosimspinkej.cz najdete spoustu tipů!
5. Věřte si. „Děti nepotřebují speciální metody a trénink spánku opouštěním a vyplakáváním. Potřebují rodiče, kteří jim naslouchají a pomáhají jim různé fáze překonávat,“ dodává Lenka Medvecová Tinková.
6. Buďte v klidu. Zvolte jen takové postupy a rituály, které vyhovují i vám samotným. Jestliže jste totiž ve stresu nebo nepohodě, dítě to vycítí a nebude fungovat nic.
7. Stvořte superhrdinu aneb čas na plyšákovou misi! Pokud dítě doposud nemá žádnou hračku spojenou přímo s usínáním, určitě ji pořiďte a vytvořte nový usínací rituál. Doprovázejte ho třeba hlazením.
8. Opatřete si spojence. Jestli jste se doma doposud zejména v noční péči nestřídali, pak je nejvyšší čas (pokud je to například vzhledem ke kojení možné). Ale i ta nejvíc zaneprázdněná maminka se určitě dokáže domluvit s někým z rodiny, jestli by odpoledne na dvě tři hodiny nepovozil kočárek, a padnout za vlast do postele. Ne, nebudete prát, žehlit, vařit, uklízet. Všechno počká, prostě spěte.
9. Omezte obrazovky. Zejména před spánkem by měly být televize, tablet či mobil tabu. Ostatně – v tomto věku by děti vůbec s elektronikou neměly přijít do kontaktu, tak to uvádíme pro jistotu. Raději si spolu přečtěte pohádku nebo si společně prohlédněte obrázkovou knížku.
10.  Odložte změny. V čase spánkové regrese okolo 18. měsíce věku nepřidávejte dítěti další zátěž, třeba zvykání si na nočník, likvidování závislosti na dudlíku nebo nástup do jeslí.
11.  Pořiďte si kafe. Nějaké opravdu dobré a vnímejte ho jako parťáka pro náročné dny. Naopak to poslední, po čem byste měla sáhnout, je alkohol. (O alkoholu a mateřství více v rubrice Vztahy.)
12.  Jezte jinak. Hlídejte si zdravý jídelníček s dostatkem vlákniny, zařaďte více ovoce a ořechů, dodržujte pitný režim. Ať to dáte!