[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Renomovaný americký psycholog a terapeut Kevin Leman ve svém bestseleru „Jak se naučit říkat ne“ píše: „Doktorka Suzanne Fieldsová vypozorovala, že první dívčin dojem z opačného pohlaví pochází z jejího otce. On utváří dceřino očekávání, jak by měl jednat muž. Držel ji za ruku, když se učila chodit? Pomáhal jí bojovat s násobením a zlomky? Dával najevo svou náklonnost lehce a přirozeně? Objímal ji? Staral se o to, jak vypadá, a všiml si, kdy se začala zaoblovat?“
To vše se ukládá v srdci malé slečny a podobně jako opravdová první láska se vepíše do srdce navždy. Samozřejmě, že v případě holčiček a jejich otců nejde o partnerskou lásku, nicméně s budoucími láskami, a hlavně vztahy k mužům a k sobě samé mohou tyto zkušenosti nečekaně souviset!
Otec, táta, tatínek, ať už je jakýkoliv, je prvním mužem dívčina života, prvním představitelem opačného pohlaví, s nímž ji pojí ty nejtěsnější fyzická i psychická pouta. Mnozí odborníci se domnívají, že nedostatek sebevědomí a neustálé pochybnosti o své ceně, schopnostech, inteligenci a třeba i zjevu mohou u žen pramenit už z raného dětství.
Z dětských let, kdy se holčička necítila být milována, nebo byla dokonce odmítána či ignorována, protože na ni otec neměl čas. Naopak zdravě sebevědomé, sebejisté a vyrovnané ženy měly prý se svými otci pěkný a láskyplný vztah. „Pokud dívka vyroste ve zdravém domově, kde je otec stálou a milující osobou, která ji učí tomu, že ženám patří úcta, láska a pozornost, má štěstí. Jen velmi málo žen, které měly takové dětství, za mnou vůbec přijde.“ tvrdí psycholog a terapeut Leman.
Dle řady psychologů se dokonce zdá, že role otce a charakter jeho vztahu k dcerce je z části určující i pro její partnerské vztahy v dospělosti! Nejenže bude možná podvědomě přitahována k mužům povahově a chováním podobným otci, ale bude ve vztazích pokračovat i v nastavených vzorcích chování.
Například – v těch horších případech – se bude stále snažit být perfektní, zavděčit se, zatnout zuby a vše zvládnout, aby byl klid …tak jak to kdysi doma vyžadoval tatínek. Velmi pěkně problematiku vztahu otců a dcer shrnula v jednom ze svých článků psycholožka a psychoterapeutka Eva Lábusová:„Pevný vzájemný vztah mezi otcem a dcerou výrazně zvyšuje pravděpodobnost, že dívka bude mít v dospělém věku zdravé sebevědomí i sebeúctu, bude se umět orientovat v problémech a řešit je a bude schopna pevného a soudržného vztahu se svým vlastním životním partnerem.“
Zatímco maminky umějí svým dcerám obvykle dobře poradit v „holčičích záležitostech“, tátové umějí vnést do života holčiček potřebný nadhled, humor a schopnost orientace v méně „přízemních“ záležitostech – například v politice, sportu, financích apod. Moudří tátové otvírají svým holčičkám mužský svět a mužský pohled na něj a nastavují svým princeznám pomyslné zrcadlo: „Vnímám a přijímám se taková, jakou mě vidí můj otec.“
Moudří tatínkové svým holčičkám důvěřují, povzbuzují je, dodávají odvahu a odhodlání riskovat a učí je průbojnosti, přesto však na své dcerky netlačí a nepromítají do ní své mužské ambice a soutěživost.
Je skvělé, že dnešní tatínkové jsou už méně často pouhými živiteli či neomezenými a nedosažitelnými vládci, avšak záleží i na nás, milé maminky, jak velký prostor jim v jejich úžasné roli poskytneme, jak moc je v jejich milujícím otcovství povzbudíme, podpoříme a třeba i pochválíme.