Maminka.czChování a vztahy

Proč si ženy neužívají sex?

Jana Benešovská 20.  7.  2009
Žijeme ve společnosti, kde se o sexu otevřeně hovoří, a popsáno o něm bylo tolik, až se zdá, že tahle doba přeje jenom erotické slasti. Jenže opak je pravdou. V mnoha ložnicích trvalých párů je mrtvo a podle výzkumů je se svým sexuálním životem je spokojena jen polovina Češek. Kde je chyba?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Sedím takhle v kavárně se svou přítelkyní Blankou. Jak se máš, co je nového… Blanka má jediné téma, a to je sex s jejím přítelem, se kterým žije už osm let. Kdysi jim to v ložnici klapalo, ale teď je to nuda. „Nedokážu ze sebe vykřesat jednu jedinou jiskru chuti na sex, a když už se to přece jen povede, neumím se dostatečně odvázat. Oba z toho začínáme být nervózní a zoufalí, rozchod si nedokážeme představit,“ líčí Blanka.

Je jednou z té poloviny Češek, které podle nejrůznějších psychologických a sociologických výzkumů z posledních let nejsou spokojeny se svým sexuálním životem. Zahraniční výzkumy zase hovoří o tom, že sex si údajně neužívá až 40 % žen. Jestli je to pravda, je takové číslo frustrující. Dnešní muži i ženy mají pro sexuální život ideální podmínky: řadu příležitostí se seznámit, a většina z nich nemá předsudky.

Mají prezervativy dostupné kdykoli a kdekoli, antikoncepci, sexy spodní prádlo, obchody s erotickými pomůckami, v půjčovnách spoustu filmů a rady v knihách i časopisech, aby věděli, jak se co dělá. Přesto to buď nedělají, nebo s tím nejsou spokojeni. Ovšem co se týká průzkumů, můžeme skutečně brát tahle čísla vážně? Vždyť sexuální spokojenost a slovní spojení „užít si sex“ jsou natolik neuchopitelné pojmy, že je těžké je definovat, natož objektivně změřit. Jenže čím dál menší spokojenost se sexuálním životem potvrzuje například i nejnovější výzkum sexuálního chování v České republice, který pravidelně už od roku 1993 provádějí odborníci Petr Weiss a Jaroslav Zvěřina a v němž odpovídají tisíce Čechů a Češek.

Sexuální spokojenost se podle autorů výrazně mění s věkem. Nejspokojenější jsou lidé od 30 do 35 let, kteří mají stálý partnerský vztah nebo uzavřeli manželství, od pětatřicátého roku pak spokojenost klesá.
====Sexuální dysfunkce, nebo psychika?====
Když odborníci hledají důvody, proč si lidé nedokážou užít sex, mluví se obvykle o sexuálních dysfunkcích. U mužů bývají nejčastější poruchy erekce a předčasná ejakulace, u žen zase bolest při sexu a neschopnost dosáhnout orgasmu. Roli hrají i sexuální traumata, například zneužívání v dětství, znásilnění nebo jiný podobný zážitek. Jenže jsou lidé, kteří žádným takovým traumatem netrpí, a přesto si sex neumějí vychutnat naplno tak, jak by chtěli. Proč?

Podle psycholožky Kateřiny Hollé je to kvůli myšlenkám, představám a pocitům, které mohou výrazně ovlivňovat sexuální život, ačkoli si to vůbec nepřipouštíme. A že mezi nespokojenými převládají ženy? „Ženská sexualita je komplexnější než mužská. Odvíjí se mnohem víc od kvality vztahu, ale i od sebepřijetí, od vztahu k vlastnímu tělu, schopnosti uvolnit se nebo prostě jen od momentální nálady. Muži jsou v tom přímočařejší. Sex je pro ně potřeba, a tak ji řeší. Přemýšlejí mnohdy až poté,“ říká sexuolog Ondřej Trojan.

I to je podle něj důvod, proč je debat o mužských sexuálních dysfunkcích výrazně víc než o ženských, a taky proč jsou podstatně hlasitější. Mužům totiž leckdy stačí k vyřešení problémů podstoupit jednoduchou terapii a například polykat pilulky Viagry. „U žen je třeba větší terapeutické zkušenosti, času, trpělivosti.

Ženská obdoba Viagry zatím nebyla objevena a vzhledem ke složitosti ženské sexuality je otázkou, jestli vůbec někdy objevena bude,“ říká odborník. I když sexuální dysfunkce a traumata ovlivňují prožívání sexu zásadním způsobem, podle sexuoložky a psychoterapeutky Jany Spilkové se na nespokojenosti většiny klientů podepisují spíš psychické problémy. Je jich spousta, ale ty nejčastější mají spojitost se studem a se snahou o dokonalost, kterou nám denně předkládají média.
====Proč ženy svazuje stud?====
Ženy dnes žijí ve společnosti, která završila sexuální revoluci z 60. let. Ať se nám to líbí nebo ne, milostné vztahy bez závazků, bokovky a flirty, to všechno je v ní tolerováno a nad málokterými sexuálními otázkami dnes kroutíme hlavou. Jenže neustálé střídání partnerů a začátky nových vztahů s sebou logicky přináší to, že se lidé často dělají lepší, než ve skutečnosti jsou. A to i v sexu.

Touha zalíbit se je někdy tak obrovská, že člověka svazuje nejrůznějšími starostmi. „V začátcích sexuálního kontaktu ženy mívají problémy například se studem, jestli je jejich tělo ve všech polohách přitažlivé a žádoucí. Ženy se svým vzhledem zabývají mnohem víc než muži. Pokud se cítí nespokojené a stydí se, nedovedou se uvolnit, což jim sexuální prožitek komplikuje. Někdy také trpí starostmi o to, zda aktivita, kterou vykonávají, je pro partnera ta pravá, vzrušující, okouzlující. A bojí se i toho, že když se uvolní, budou vydávat třeba směšné zvuky,“ vysvětluje Kateřina Hollá. Jen si zkuste vzpomenout na chvíli, kdy jste se poprvé milovala se svým současným partnerem.

Žaludek sevřený trémou, chvěla jste se nedočkavostí a cítila jste se jako puberťačka před první sexuální zkušeností, i když ve skutečnosti už jste jich nahromadila víc než dost. A výsledek? Žádná bomba. Je to podobné, jako když jdete hrát třeba tenis s partnerem, s nímž budete stát na kurtu vůbec poprvé. Jste nervózní, a i když si to možná neuvědomujete, hrajete úplně jinak než v každém dalším zápase. Nechcete zbytečně chybovat, křečovitě svíráte raketu, soustředíte se na každý míček, a když zápas skončí, nemáte z něj absolutně nic. Při sexu je to prakticky totéž, protože schopnost užít si ho závisí na schopnosti uvolnit se a zbavit se veškerých zábran.

To je samozřejmě mnohem jednodušší ve vztahu, kde se oba partneři znají a kde nemají problém otevřeně si vyříkat to, co je v sexu trápí, co by se dalo změnit, nebo si popovídat o svých sexuálních fantaziích a touhách. No jo, říkáte si, jenže kdyby to byla pravda, tak proč by tolik lidí utíkalo z dlouhodobých vztahů do náruče milenců a milenek? Vždyť je to vlastně hrozně komplikované začít sexuálně žít s úplně cizím člověkem!

„Nelze obecně říct, že každá žena potřebuje k sexuální spokojenosti stálého partnera. Lidé se mezi sebou liší v mnoha ohledech a kromě jiného i v tom, jak rádi vyhledávají nové věci. Někteří mají vysoké tzv. ‚novelty seeking‘, tedy vlastnost předurčující je k vyhledávání stále nových zážitků. Ti si budou užívat sex mnohem víc v začátcích vztahů a budou častěji vyhledávat nové známosti.

Naproti tomu lidé s nízkým ‚novelty seeking‘ si cení trvalého dlouhodobé partnerství a jsou schopni vychutnávat si sex teprve ve chvíli, kdy se přestanou stydět, dokážou se dobře uvolnit a taky si s partnerem o sexu otevřeně promluvit,“ tvrdí Kateřina Hollá. Nehledě na to, že každý dlouhodobý vztah se postupem času pokouší ovládnout stereotyp, nuda a povinnost. Která dvojice s tím nedokáže bojovat, bude mít pochopitelně problémy i v sexuální oblasti.
====Jak vypadá správný sex?====
Dneska není problém zjistit si o sexu cokoli. Knihy, časopisy, filmy a zkušenosti kamarádek vám navíc pravidelně poskytují jakýsi obraz toho, jak by měl sex vypadat, abyste si ho skutečně užili. V médiích se to hemží návody na nejvhodnější polohy. Dostáváte informace, jak dlouho má trvat správná soulož a co při ní máte a nemáte cítit. Ve filmech sledujete scény končící bouřlivým společným orgasmem. Není divu, že o sobě začnete pochybovat, když ve vaší ložnici se nic podobného neodehrává. Není to špatně, když se milujete jen v ložnici?

Když o tom neví nikdo ze sousedů? Když netrháte spodní prádlo? Když pod vámi nepraská postel? Nemělo by se to celé odehrávat někde jinde a nějak jinak, abyste mohli prohlásit, že jste si to skutečně užili? „Jedním z důvodů klesající sexuální spokojenosti může být kontrast mezi srovnáním vlastního sexuálního života s tím, jak je prezentován v médiích. Tady je sex brán jako něco úhelného, s důrazem na výkon a kvantitu, zatímco kvalita vztahu je v pozadí,“ říká socioložka Šárka Hastrmanová v publikaci Souvislosti proměn pracovního trhu, soukromého, rodinného a partnerského života Sociologického ústavu AV ČR.

Výsledkem sexuální revoluce je sice mnoho padlých tabu, nadprodukce sexu v médiích a záplava pornografie na internetu, ale i nepříjemné pocity, že v naší vlastní posteli je asi cosi špatně. „Média vytvářejí u mnoha lidí různé komplexy. Že nedosahují orgasmu společně, že jejich sexuální styk není tak častý, tak dlouhý, tak bouřlivý, tak hlasitý… Obsadí si ho tolika starostmi, že si ho nejsou schopni užít. Každému však vyhovuje něco jiného a je důležité si uvědomit, že ve filmech – a nemusí jít jen o pornofilmy – je sex stejně nereálný jako všechno ostatní, co se v nich odehrává,“ upozorňuje Kateřina Hollá.
====Podám dobrý výkon?====
Se studem a částečně i s mediálním obrazem toho, jak by měl vypadat správný sex, souvisí i třetí důvod, proč si ho ženy neumějí stoprocentně užít. Myslí na uspokojení partnera, ale zapomínají na uspokojení sebe sama. Dnes je ženám v mnoha ohledech servírována dokonalost, a která by nechtěla být dokonalá a perfektní ve všech oblastech života? I když si to třeba nepřipouští, touží ženy po dokonalosti a kladou na sebe příliš velké nároky.

Když pracují například na nějakém úkolu v práci, mají strach odevzdat výsledek, dokud nemají samy pocit, že je všechno tak dobré, jak je to jen možné. Co kdyby šéf o jejich práci zapochyboval? Při sexuálním aktu funguje psychika žen podobně a mnohé se stejně jako v jiných oblastech života snaží i tady podávat nejlepší výkon.

„Jenže pokud žena při sexu tzv. podává výkon, není uvolněná a přestává být svá. Pak je otázka, jestli je její subjektivní prožitek dostatečně příjemný nebo nikoli,“ vysvětluje Kateřina Hollá. Při souloži jsou podle ní okamžiky, kdy se ženy víc soustředí na partnera, a naopak, kdy preferují samy sebe. Tyto chvíle by měly být v ideálním případě v rovnováze. Když se totiž při souloži bude žena soustředit jen na svůj výkon a bude mít starost o uspokojení partnera, vůbec se neuvolní a sex ji ani nebude bavit. Jana Spilková si myslí, že neschopnost uvolnit se souvisí s kulturně-historickými vlivy, submisivitou ženy a s jejím postavením vůbec.

Vždyť v kolika zemích dnes ještě pořád přetrvává model, že sex je z ženského pohledu především nástrojem k plození dětí a užívat by si ho tudíž měl hlavně muž? Kateřina Hollá je dokonce přesvědčená o tom, že nedostatečné uvolnění žen je možná důvod, proč si v tolika sexuálních fantaziích představují, že jsou někým přemoženy, svázány a dokonce znásilněny. „Dává jim to možnost být při souloži zcela pasivní, nepřebírat žádnou aktivitu a tudíž zodpovědnost. Umožňuje jim to být takovými, jakými jsou. Jsou žádoucí tak, jak vypadají, nemusejí se do ničeho nutit ani stylizovat,“ dodává.
==== Antikoncepce ano, ale… ====
Aby byl výčet důvodů, proč si ženy neužívají sex, úplně kompletní, musíme k těm uvedeným přidat ještě strach z pohlavních chorob a především strach z neplánovaného těhotenství, který nepochybně hraje velkou roli. „Přestože existuje značné množství forem antikoncepce, žádná z nich kromě sterilizace není stoprocentní. Takže obava z nechtěného početí pochopitelně přispívá k nepohodě při milování,“ tvrdí Kateřina Hollá.

Sexuoložka a psychoterapeutka Jana Spilková zmiňuje také podstatnou roli prostředí, ve kterém se sex odehrává, a intimní atmosféru, protože ta je pro ženy mnohem důležitější než pro muže. A je ještě minimálně jedno důležité kritérium – láska! Psychiku současného člověka sice řídí libido, ale zároveň ji také ovládá touha po exkluzivním vztahu lásky a partnerství. Zatímco muži se uvolní bez problémů a užívají si sex i v nevěstinci, kde je jejich jedinou povinností zaplatit za služby, a dotyčnou ženu nemusejí už nikdy vidět, u žen si nelze nic podobného představit.

Sex u nich funguje jako nástroj lásky, ovšem sám pocit slasti stejně nedokáže uspokojit touhu být vnímána jako milováníhodná a jedinečná bytost. Schopnost užít si sex je s tím samozřejmě spojena, proto tolik žen potřebuje partnerovi důvěřovat, aby si mohly erotickou vášeň vychutnat naplno. A tak jste-li žena a hledáte-li cestu ke spokojenosti se svým sexuálním životem, začněte nejdřív sama u sebe a u svého života. Zaměřte se sama na sebe a uvědomte si, že žádný „správný sex“, kterému byste se měla přizpůsobit, neexistuje.

„Správný sex je takový, kdy z něj oba partneři mají radost a líbí se jim. Z čeho se skládá, to je zcela na nich,“ říká Kateřina Hollá. Najděte si partnera, kterému budete schopna důvěřovat a nebudete se bát sdělit mu své obavy nebo pocity, které vás v sexu brzdí. A pokud na řešení nepřijdete, můžete se obrátit na odborníka.

Témata: Láska a vztahy, Než otěhotníte, Chování a vztahy, Sex, Časopis Moje psychologie, Znásilnění, Mediální obraz, Ženská sexualita, Neplánované těhotenství, Ženská obdoba, Ejakulace, Pornografie, See, Dobrý výkon, Sexuální prožitek, Jaroslav Zvěřina, Zen, Podobný zážitek, Stálý partner, Dnešní muž, Hastrman, Socioložka