Maminka.czZajímavosti

Prodali dům, odhlásili děti ze školy a už pár let projíždějí Austrálii v karavanu. Co zjistili, a proč by se do města nevrátili?

Simona Procházková 15.  6.  2024
Manželé Urech-Wrightovi se před pěti lety rozhodli naprosto změnit celý svůj dosavadní život. Prodali dům ve velkoměstě, pořídili si karavan a společně se svými čtyřmi dětmi se vydali na cestu do neznáma. Bivakování na pláži, plavání se želvami a táboráky v divočině by už za nic neměnili.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Sedmatřicetiletá Aimee a čtyřiačtyřicetiletý Tom Urech-Wrightovi žili ještě před pěti lety na předměstí australského Melbourne, spláceli hypotéku na dům a vychovávali čtyři malé syny. Jak sami říkají, měli úplně běžný, všední život, který jim ale přestával vyhovovat. „Zjistili jsme, že žijeme vlastně jen pro víkendy, kdy jsme vždy i s dětmi mizeli někam do přírody kempovat. Od pondělí do pátku to byl vždy jen vyčerpávající maraton práce, nákupů, úklidu, školních povinností a úkolů všech dětí. A ten stereotyp nás čím dál víc ubíjel,“ říká Aimee.

VIDEO: Jakub Wehrenberg režíroval Hámu v karavanu: Kam dojeli?

Chtělo to kus odvahy a odhodlání

Oba byli velmi zaměstnaní, tížila je vysoká hypotéka, Tom se mnohdy vracel domů velmi pozdě, na děti nezbývalo tolik času, kolik by si vroucně přáli. A pak přišlo odvážné rozhodnutí. „Nabídli jsme náš dům k prodeji, prodali nábytek i naše druhé auto, pořídili si vytoužený obytný karavan a začali se chystat na cestu do neznáma. Dnes je to už pět let, co cestujeme po celé Austrálii a musím říct, že všichni, včetně dětí, jsme přesvědčeni, že to bylo to nejlepší, co jsme pro sebe i celou naši rodinu mohli udělat. Neměnili bychom,“ přiznává Tom.

Smutek z loučení i domácí vyučování

Jeho manželka dodává, že to velmi prospělo jejich vzájemným vztahům, jsou si mnohem bližší a získávají jiný pohled na okolní svět. „Máme na sebe spoustu času, který trávíme smysluplně. Kluci už nejsou úplně malí, Tylerovi je 15, Lincolnovi 12, Jett oslavil nedávno 10. narozeniny a Chaseovi je 8. Všechny chlapce učíme sami, ze školy nám posílají studijní osnovy. Když jsme před lety opouštěli náš dům, na příjezdové cestě jsem se ohlédla naposledy zpět a byla plná obav a nejistoty. Dnes už cítím jen vzrušení a těším se na stále nové zážitky a dosud nepoznaná místa,“ svěřuje se Aimee. „Oba jsme tenkrát při odjezdu plakali, když se s námi přišla rozloučit celá rodina a příbuzní, i kamarádi nám mávali na rozloučenou. Byly to těžké a skličující chvíle, náš splněný sen o svobodě a volnosti za to ale stál,“ doplňuje její slova Tom.

Maminka sedmi synů a její hektický život: 4 pračky prádla za den, 200 plenek týdně. A když je večer klid, nudí se

Smrt tatínka definitivně rozhodla

Tom dále vzpomíná, že když ještě žili v Melbourne, téměř své děti neviděl, protože přicházel z kanceláře často až v době, kdy kluci spali: „O víkendech jsem se jim to sice snažil vynahradit, ale to nestačilo, i když jsme sportovali nebo rybařili, nikdy jsme všechno nestihli.“ Poslední kapkou pro rozhodnutí odjet byla smrt otce jeho ženy, kdy si manželé uvědomili, že život je příliš krátký a vzácný na to, aby si ho řádně neužili a netrávili s dětmi co nejvíc času.

„Tato rodinná tragédie nám ukázala, že není na co čekat, protože zkrátka nikdy není ten správný čas na to, abychom něco udělali a k něčemu se odhodlali. Že to prostě musíme udělat hned teď, pokud to skutečně chceme. A tak jsme podnikli to, o čem jsme byli přesvědčeni, že bude pro naši rodinu nejlepší,“ říká Tom.

Museli jsme se učit, jak být spolu

Původním plánem bylo, že na cestách budou necelý rok, zhruba 10 měsíců. Kočovnému životu ovšem všichni velmi rychle propadli a zamilovali si volnost a časovou flexibilitu, takže dnes si už podle svých slov nedokážou představit návrat k „obyčejnému“ životu ve městě. Nechtějí se vzdát večerních táboráků, plavání se želvami nebo delfíny, usínání uprostřed divoké přírody pod hvězdami ani táboření na plážích...

„Ze začátku to nebylo snadné, přece jen se nám občas hodně stýskalo a také chvíli trvalo, než jsme si zvykli na poměrně malý životní prostor. Bylo potřeba velké míry tolerance a trpělivosti od nás dospělých i našich chlapců. Být s nimi 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, bylo bez debat náročné, několikrát jsme si prožili velké hádky a ponorkovou nemoc. Museli jsme se naučit, jak spolu v rámci rodiny správně komunikovat,“ popisuje Aimee.

Pro syny si přáli dalšího sourozence, nakonec se dočkali šesterčat. Jak žije početná rodina s devíti dětmi?

Místo splácení hypotéky vytváříme vzpomínky

Občas přepadne rodiče obava, zda jejich kluci nepřicházejí o důležité okamžiky s kamarády, spolužáky a širší rodinou. Chlapci jsou ale prý takto prozatím spokojeni a v podstatě denně potkávají nové přátele. Na cestách Tom pracuje jako příležitostný opravář aut a karavanů, Aimee se stala influencerkou a na sociálních sítích sdílí jejich zážitky z cest. „Svoboda, kterou nám tento životní styl nabízí, je neuvěřitelná. S dětmi trávíme téměř veškerý čas, zblízka sledujeme, jak vyrůstají, a poznáváme, jak úžasná je naše obrovská země. Mohli byste ji objet třeba pětkrát a pokaždé objevíte něco nového. Trávíme čas vytvářením vzpomínek, namísto splácení hypotéky, protože nakonec vám zůstanou stejně právě jen ty vzpomínky,“ dodává Tom.

Témata: Příběhy, Rodina, Zajímavosti, Životní příběh, Kuriozita, Austrálie, Pláž, Hypotéka, Děti, Jett, Plavání, Táborák, Smutek, Karavan, Pár let, Melbourne, Aimee, Háma, Lincoln