[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Louise a Mark Warnefordovi ze Swidonu v Anglii se seznámili v roce 1999 a byla z toho láska jako trám. Louise prý hned věděla, že Mark je ten pravý. Ideální muž, se kterým chce založit rodinu. Ale mělo to háček. Mark už měl dítě z předchozího vztahu a prodělal vasektomii, a tak dvojice musela hledat způsoby, jak sen o miminku uskutečnit. „Šli jsme ke specialistovi na plodnost a ten nám navrhl inseminaci. Tak jsme našli dárce spermatu, který měl stejné vlastnosti jako Mark a já, a šli jsme do toho procesu,“ řekla Louise pro Daily Mail. Díky inseminaci Louise několikrát otěhotněla, ale pokaždé o dítě přišla okolo 14. týdne těhotenství. Lékař vždy na ultrazvuku zjistil, že miminku přestalo bít srdíčko.
Pro Louise byl každý potrat velkou ztrátou. „Neexistuje žádný smutek, který by se dal srovnat se ztrátou milovaného a chtěného miminka – všechny vaše naděje a sny byly rázem zničeny,“ svěřila se Louise se svými pocity.
Dvojice se rozhodla zkusit místo inseminace umělé oplodnění. Přestože Louise několikrát otěhotněla, vždy to skončilo stejně. „Moje tělo dítě stále odmítalo. Vždy jsem po několika týdnech potratila. Dokonce jsme zkoušeli použít dárkyni vajíček, ale také to selhalo,“ vyprávěla Louise. Během 16 let podstoupila žena mnoho kol umělého oplodnění, které stálo zhruba 80 tisíc liber (asi 2,5 milionu korun).
Po letech neúspěšných pokusů pak přišel zlom, když Louise byla diagnostikována zvýšená hladina NK buněk (NKC = natural killers cells = přirození zabijáci). NK buňky jsou součástí imunitního systému a pomáhají tělu bojovat s infekcemi. Louisin lékař Dr. Hassan Shehata se domníval, že v jejím případě existuje souvislost vyšší hladiny NK buněk s opakovanými potraty. U některých žen totiž mohou tyto buňky nesprávně identifikovat těhotenství jako cizí hrozbu a zapříčinit potrat. Louise pak byla léčena kombinací steroidů, dětského aspirinu a léků na ředění krve. Když se s manželem rozhodli, že zkusí poslední pokus IVF, bylo Louise 48 let.
A stal se zázrak. Po 16 letech plných bolestných ztrát Louise otěhotněla a porodila vytouženého syna Williama, těsně před 49. narozeninami. Louise a její manžel Mark použili dárcovské embryo, jak to udělali již několikrát předtím. „Wiliam se narodil ve 37. týdnu plánovaným císařským řezem, protože mi bylo řečeno, že přirozený porod by byl moc riskantní,“ uvedla maminka. „Když mi Williama položili do náruče, měla jsem pocit, že jsem vyhrála v loterii. Byla jsem v naprosté euforii. Všichni lékaři a sestry plakali, protože znali můj příběh.“
V roce 2020 pak napsala knihu Baby Dreams, která podrobně popisuje její trnitou, ale nakonec úspěšnou cestu k vymodlenému dítěti.
Ačkoli Louise nemá žádné těhotenské fotky, které by mohla sdílet, nelituje toho. „Nikdy jsem nikomu nedovolila fotit mě, když jsem byla těhotná, protože jsem předpokládala, že přijdu o dítě, a nechtěla jsem mít smutnou vzpomínku,“ řekla pro TODAY Parents.
„Nyní je mým posláním pomáhat jiným ženám. Nechci, aby trpěly. Myslím, že kdyby o tom ženy mluvily častěji a byly otevřenější, nebylo by to tabu a společnosti by to pomohlo. Ráda bych pomohla cítit se ženám lépe,“ nechala se slyšet.
Malému Williamovi je dnes 7 let. Maminka ho stále nazývá svým zázračným dítětem. A není divu, William je totiž velmi šikovný a hezký klučina. Miluje svého psa, rád leze po horolezeckých stěnách a hraje fotbal.
Zobrazit příspěvek na Instagramu Příspěvek sdílený Louise Warneford (@it.wont.happen.to.me)
Příspěvek sdílený Louise Warneford (@it.wont.happen.to.me)
I když Louise a jejího o šest let staršího manžela Marka lidé považují za prarodiče, nic si z toho nedělají. Párům, které nemohou otěhotnět, statečná maminka vzkazuje. „Nevzdávejte to. Vždycky je naděje. I já jsme to ve svém věku zvládla. Díky Williamovi jsme taková rodina, jakou jsme si vždy přáli.“