[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Pro maminku je prvních šest týdnů dobou, kdy se její organismus pomalu vzpamatovává z porodu. Změny, jejichž původcem je samo těhotenství, budou ustupovat celé měsíce. Po šesti týdnech absolvuje gynekologickou prohlídku, aby se ujistila, že se porodní cesty zahojily a těhotenství na nich po sobě nezanechalo „vady“.
Miminko má první životní etapy od pediatrů rozdělené jinak. První týden je tzv. užší „pravé“ novorozenecké období, ale novorozencem zůstává mimčo po celé první čtyři týdny. Do konce 12. měsíce bude kojencem a v den prvních narozenin se změní v batole.
Po příchodu z porodnice by měl maminku do tří dnů navštívit pediatr, nebo alespoň zkušená dětská sestra. Pokud jde o první dítě, měla by maminka věnovat velkou péči výběru dětského lékaře, ještě než se odebere do porodnice. To, že má ordinaci hned „naproti“, může být slabou výhodou, když tam pan doktor ordinuje dvakrát do týdne a odbornou literaturu četl naposledy, když před třiceti či čtyřiceti lety skládal atestaci z dětského lékařství. Dobré je zeptat se sousedek, jaké mají zkušenosti s pediatry z okolí.
Dobrý lékař však může mít ordinaci přeplněnou a nemusí zařadit novorozence do své evidence, na to má právo. Najít a zaregistrovat se k dobrému pediatrovi, i když za ním chvilku pojedeme, se vyplatí. Některé maminky se domnívají, že dostatečným „kritériem kvality“ je vybavení ordinace. Je dobré, má-li pediatr po ruce moderní diagnostické metody a hračky v čekárně, ale nejdůležitější je odborná erudice, empatie a schopnost komunikovat jak s rodiči, tak s malými pacienty.
V prvním půlroce života by měl pediatr vidět kojence zpočátku v dvoutýdenních intervalech, pak v měsíčních a v druhé polovině roku v dvouměsíčních (zpravidla se intervaly návštěv dětské poradny přizpůsobují očkovacímu kalendáři). Pokud je dítě zdravé, plně kojené a prospívá, častější kontroly nejsou zapotřebí.
V prvních měsících (zejména v chladných obdobích roku) je lépe se vyhnout všem místům, kde se vyskytuje více lidí. A takovým je i čekárna v dětské poradně. I když by ji měli navštěvovat jen zdraví kojenci, jejich doprovod může mít klidně rýmu, kašel, snadno přenosné na kojence. U něj je rýma vážnou nemocí, protože mu brání v sání i spánku.
Druhé vyšetření pediatrem bývá zhruba ve dvou týdnech věku, kolem šestého týdne vidí pediatr zdravého kojence zpravidla potřetí. Součástí každé preventivní prohlídky je změření a zvážení dítěte, změří se i obvod hlavy a hrudníku. Tyto údaje dávají základní informaci i o zdravotním stavu.
Pokud jsou hmotnostní přírůstky dostatečné (tak akorát) a rovnoměrné, napovídá to, že maličkému nic důležitého nechybí. Zkušený pediatr pozná zdravého kojence už podle toho, jak se začne protahovat po rozbalení na vyšetřovacím stole.
V šesti týdnech lékař miminko úplně celé prohlédne, posoudí stav kůže (novorozenecká žloutenka by již měla zmizet) i podkožní vrstvy (zda není dítě vyhublé nebo dehydratované). Ujistí se, že kojenec reaguje na světlo a zvuk. K vyšetření patří i posouzení svalového napětí a základních kojeneckých reflexů. V šesti týdnech by měl udržet hlavičku v rovině s trupem, nakrátko se podívat na určitý předmět, měl by vydávat zvuky (brouká, „klokotá“). Pokud to miminko nesplňuje na jedničku, není důvod k panice, možná právě nemá svůj den a příště se ukáže v lepším světle.
Poslech srdečních ozev, dýchání, prohmatání bříška a pohled do úst je standardním postupem u všech prohlídek.
Lékař s maminkou (tatínkem) probere způsob výživy dítěte, zda je plně kojeno, nebo (nerad) doporučí náhradní mléko k dokrmování. V současnosti je skutečně z čeho vybírat. Pediatr by měl zkontrolovat, zda je správně prováděna prevence křivice, tedy správně dávkován vitamin D, jehož množství nemusí být ani v mateřském mléce správně se stravující maminky dostatečné.
V té době by již měl být znám výsledek ultrazvukového vyšetření kyčlí. Pokud existuje podezření na tzv. vrozené vykloubení, tedy kongenitální dysplazii kyčelního kloubu, vysvětlí lékař principy abdukčního, širokého balení. To znamená balení dítěte do tří látkových plen, aby se dosáhlo správného „roznožení“ nožiček (abdukční postavení).
Pokud maminka používá papírové pleny, dává se široké balení z látkových plen na papírovou. Dvě látkové pleny se složí na třetiny a upevní v pase další látkovou plenou složenou do užšího pásku. Látkové pleny je možno zafixovat do koupených ortopedických kalhotek, které jsou volně prodejné ve zdravotnických potřebách.
Nenahraditelnou a hojně užívanou abdukční pomůckou je i Frejkova peřinka. Velmi šetrné pro novorozence, ale méně používané jsou rovněž látkové Wágnerovy punčošky. Další možností, pokud tak doporučí lékař, jsou Pavlíkovy třmeny, které nosí dítě zhruba od 6. až 8. týdne věku. Je třeba je správně nasazovat a pravidelně kontrolovat ortopedem. Léčba zpravidla trvá 3 až 4 měsíce, třmeny jsou účinné až do zhruba 9 měsíců.
V šesti týdnech se zpravidla začíná i s očkováním proti tetanu, záškrtu, černému kašli, hemofilovým infekcím, dětské obrně a hepatitidě B, všechny tyto očkovací látky lze absolvovat v podobě jediné injekce.
V tomto období je také dobré konzultovat očkování proti virovému průjmu.
Po porodu by měla žena co nejvíc odpočívat a nepodcenit prohlídku u lékaře. V prvních týdnech se tělo vrací zpět do „předtěhotenské formy“. Potřebuje si po náročné zátěži odpočinout, proto nepodceňujte odpočinek.
Zátěž a brzké vstávání může způsobit nepříjemné komplikace v podobě uvolnění děložních vazů, sestoupení dělohy, ochablosti pochvy. Do šesti týdnů by měly odeznít očistky (zbytky krevních sraženin, placenty a plodových obalů, které odcházejí postupně z porodních cest) a zahojit se případná porodní poranění. Pak přichází čas na návštěvu gynekologa, který by se měl ujistit, že je vše v pořádku a vy zase v kondici.
Z čeho se prohlídka skládá