Maminka.czNedonošená miminka

Projekt pro nedonošené děti v Pardubické nemocnici: Mizí pláč dětí a stres rodičů

inf vas 4.  12.  2023
V České republice se rodí před termínem porodu asi 8 % dětí. Zásadní změnou v přístupu k nedonošeným miminkům a jejich rodičům prošlo dětské a novorozenecké oddělení Pardubické nemocnice, a to díky propracovanému systému mentoringu. Ten je základním principem česko-finského projektu Close Collaboration with Parents Training. Dvouletý tréninkový program končí, spolupráce s finskými zdravotníky pokračuje. Jaké jsou výsledky?

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Nezralí novorozenci potřebují různou úroveň péče podle stupně nedonošenosti, v Pardubicích se starají o miminka narozená od začátku 32. týdne těhotenství.

„Cílem našeho společného dvouletého snažení bylo prohloubení vzájemné emocionální vazby mezi rodičem a nedonošeným miminkem. Nepřerušovat a neomezovat vzájemný kontakt, ale rodiče v něm podporovat a usnadňovat ho,“ řekl primář dětského a novorozeneckého oddělení Pardubické nemocnice Marian Šenkeřík.

Rodič se stává součástí týmu. Zdravotníci zde učí rodiče s nezralými dětmi zacházet tak, aby to pro děti bylo co nejefektivnější a aby se sami rodiče tohoto kontaktu nebáli. „Sdílíme společně své zkušenosti a snažíme se o to, aby i rodiče dokázali maximálně porozumět svému dítěti, které vyžaduje zdravotní péči,“ konstatoval Marian Šenkeřík s tím, že doufá, že navázané dobré vztahy s finskou stranou budou pokračovat. 

VIDEO: Péče o předčasně narozené děti v Pardubické nemocnici

Změna zažitých postupů

Uvést do praxe tento projekt nebylo jednoduché. „Musely se změnit zažité postupy, které byly zakonzervovány i několik desítek let. A to vše během 18 měsíců, což je ve zdravotnictví téměř revoluce,“ sdělil primář dětského a novorozeneckého oddělení a doplnil:  „Znamenalo to proškolit celý personál, změnit způsob komunikace s rodiči i péči o děti. Část kompetencí nově přešla na rodiče. Využili jsme právě finského systému. Z pohledu personálu je založený na spolupráci s mentory, kteří naše pracovníky školili, nabádali ke změnám a sledovali, jak jsou prováděny a zda se to děje efektivním způsobem.“ 

Méně pláče a stresu

Pozitivní výsledky jsou už patrné. „Mizí pláč dětí a stres rodičů a narůstá jejich důvěra ve zdravotníky. K lepšímu se změnila také atmosféra na oddělení. Že rodiče tuto změnu výrazně kvitují, ukazují nejen dotazníky spokojenosti, ale i cílené překlady k nám do Pardubic. Rodiče o našem programu vědí a řada už si ho přímo vyžádala,“ dodal Marian Šenkeřík.

„Nejdůležitější bylo, aby všichni přijali myšlenku, že i v nemocnici mohou o předčasně narozené miminko pečovat rodiče, a to 24 hodin denně. Samozřejmě s tím, že zdravotnický personál jim je neustále při ruce a nadále zajišťuje odbornou péči,“ nastínila jedna z mentorek projektu Jana Horáková„Pro všechny to byla velká změna,“ dodala druhá mentorka Eva Hlaváčková.

„Snažíme se najít ideální průsečík mezi přáním rodičů a potřebami dítěte, které vyžaduje zdravotní péči,“ shrnul Marian Šenkeřík, který se o projektu dozvěděl na zahraniční konferenci v Rakousku. Myšlenka ho tak zaujala, že se rozhodl autorky oslovit a navázat s nimi spolupráci.

Průkopnické Finsko

Myšlenka změnit přístup k péči o nedonošené děti vznikla původně ve Finsku. Do praxe ji uvedla finská lékařka profesorka Liisa Lehtonen společně s psycholožkou Sari Ahlquist Björtkroth, která stojí za propracovaným programem mentoringu. „Spolupráce s českými kolegy byla výborná, v Pardubické nemocnici odvedli skvělou práci,“ uvedla Liisa Lehtonen, která nechyběla na závěrečném semináři projektu. 

Pardubická nemocnice je v Česku první, kde se program uvedl do praxe. Dokonce jde o první oddělení mimo Finsko, kde se program začal zavádět. Vedle České republiky se dnes přístup implementuje nejen v řadě dalších evropských zemí, ale například i v Japonsku. „Opravdu jsme čekaly, že se v přístupech jednotlivých zdravotnických týmů objeví jisté kulturní rozdíly. Země, v kterých se personál zaškoluje, jsou skutečně kulturně velmi rozdílné. Ale to nejdůležitější, tedy péče o nedonošené miminko, je velmi univerzální, kulturní hranice téměř nezná. To bylo velmi zajímavé zjištění,“ uvedla Sari Ahlquist Björtkroth.

„Jsem velmi rád, že naše dětské a novorozenecké oddělení stále hledá nové cesty a přístupy. Koneckonců v 90. letech jsme byli jedněmi z prvních, kdo zaváděl přístup rooming-in, tedy přítomnost miminka na pokoji s maminkou od prvních momentů. S rozvojem technologických možností jsme teď schopni nabídnout stejný přístup i rodičům nedonošených dětí,“ vyjádřil se náměstek léčebné péče Pardubické nemocnice Norbert Barek.

Maminka v porodnici v Pardubicích: Intermediární centrum a unikátní projekt z Finska

Co je Close Collaboration with Parents/Úzká spolupráce s rodiči?

Projekt vznikl v nemocnici ve finském Turku. Jeho zakladatelkami jsou lékařka prof. Liisa Lehtonen a psycholožka doc. Sari Ahlquist Björtkroth. Na rozdíl od klasického pojetí péče o nedonošené děti se zdravotník stává pro rodiče průvodcem a rodič se stává členem zdravotnického týmu. Zdravotnický personál se proškoluje prostřednictvím systematického propracovaného programu mentoringu. Právě ten stojí za výjimečností celého programu. To, co jinde trvá dlouhé roky, se s podporou programu zkrátí na měsíce. Trénink personálu pardubického dětského a novorozeneckého oddělení probíhal od ledna 2022 do prosince 2023. Koncepce má dnes oporu ve vědeckých důkazech, které potvrzují, že děti, o které je od narození takto pečováno, lépe rostou, prospívají a rychleji se rozvíjejí jejich mentální schopnosti (např. řečové). U matek je pak prokázán nižší výskyt postnatální deprese a dochází k výrazné redukci depresivních syndromů.

 

Témata: Novorozenec, Miminko, Rodiče, Nedonošená miminka, projekt, Pardubice, Finsko, Zdravotníci, Česká republika, Země, Marián Šenkeřík, Novorozenecké oddělení, Stres, Pardubická nemocnice, Pláč dětí, Eva Hlaváčková, Turek, Efektivní způsob, Rakousko, Nedonošené dítě, Japonsko