Maminka.czVaše příběhy

Propleskla jsem syna známé, ta mi poděkovala! Co se stalo?

3.  3.  2019
Propleskla jsem syna známé, ta mi poděkovala! Co se stalo?
Nikdy bych nevěřila, že já – odmítač fyzických trestů – proplesknu cizí dítě! A ani ve snu by mě nenapadlo, že mi poté jeho maminka poděkuje!

S Šárkou se známe spíše zběžně, je maminkou chlapečka, který je aktuálně nejlepším kamarádem naší Terezky. Terezce i Martínkovi jsou čtyři roky, Martin bydlí o dvě patra výš a chodí s naší dcerou do školky a také nás občas navštěvuje. Z návštěv kamaráda se pak raduje nejen dcera, ale i já. Před dvěma měsíci jsme si totiž z porodnice přivezli krásnou, zdravou ale nesmírně uplakanou Kristýnku. A tak jsem vděčná, když se Terezka na chvíli sama zabaví a pěkně si hraje, zvlášť nyní v zimě, kdy ještě nejde tolik času trávit na hřišti. Raději podotknu, že děti si hrají v otevřeném pokoji, do něhož pravidelně nakukuji, občas je jemně usměrním nebo navedu ve hře, vymyslím novou zábavu, přinesu svačinu, pití nebo nějakou nezbytnost, kterou potřebují k hraní. Ale i tak si ti dva lumpíci nakonec našli čas k tomu, aby vyvedli vcelku nebezpečnou lampárnu.

Moje dítě mě bije! Jak zkrotit malého agresora? Nastavte jasné hranice!

„Tetóóó, honém, pojď sem!“ ozvalo se z vedlejšího pokoje neobvykle naléhavě a já si uvědomila, že jsem oproti běžným zvyklostem naší domácnosti kojila malou Kristýnku ve velmi poklidné atmosféře (což se mi většinou povede leda tak v noci). Martin a Terka byli ve vedlejší místnosti mimořádně tiší. „Martínku, Terezko, jestli něco potřebujete, pojďte za mnou, krmím Kristýnku,“ zavolala jsem na děti potichu, abych naši nenasytnou Kiky nevyrušila a nezapříčinila další výbuch řevu. Z vedlejšího pokoje se ozvalo jakési šramocení, pak se v obýváku objevil Martin a táhl za sebou kufr (uklízíme ho k dceři do velké skříně) – vzápětí jsem pochopila, že nejde o žádný obyčejný kufr! Onen kufr v sobě ukrýval jednoho neposedného a šikovně poskládaného nájemníka, a zapomenuté triko z dovolené to rozhodně nebylo!

Tresty snižují sebevědomí dítěte, varuje psycholožka

Z velkého plastového zavazadla se ozývalo jakési huhlání, ťukání a bouchání. Jeho obsah chtěl evidentně ven, bohužel Martin kamsi založil klíče od staršího primitivního zámečku, který zacvakl. „Panebože, co mám dělat? Může tam Terezka dýchat? Jak moc ten křáp těsní?“ běželo mi hlavou, zatímco na gauči řvala Kristýnka, kterou jsem doslova utrhla od prsu. Okamžitě jsem běžela do vedlejšího pokoje, snažila se zachovat chladnou hlavu a s pomocí Martina jsem hledala v rozsypaném legu miniaturní klíčky. Jenže po těch se slehla zem! Zatímco Martin dál hledal, kufr huhlal a mimino v postýlce řvalo, běžela jsem k sousedovi, který v domě vzhledem ke své zručnosti vykonával jakéhosi samozvaného správce. Onen úžasný muž ale bohužel nebyl doma. Pak mě napadla spásná myšlenka – zavolám hasiče! Policisti by mi asi příliš nepomohli. Ve chvíli, kdy jsem vzala do ruky telefon a zároveň uklidňovala „kufr“ i mimino, mi Martin podal klíče, které našel v kapse svých vlastních tepláků.

Nejčastější tresty, kterých se dopouštíme na dětech. A moc nefungují

Kufr byl odemčený. Rudá, zapocená a rozrušená, avšak živá a zdravá Terezka vyskočila ven a mně ruply nervy. Ohnula jsem milého Martínka přes koleno a šupla mu pár na zadek. Na své si přišel i můj „andílek“ – ten pár lepanců schytal také. Oba dva ani nepípli, asi dobře chápali vážnost situace. Po chvíli, kdy jsem se trochu uklidnila, jsem nám všem uvařila horkou čokoládu na uklidnění a dětem už bez emocí vysvětlila, jak nebezpečnou věc udělaly. Mezitím přišla pro Martina jeho maminka a mě nezbylo nic jiného než jí prozradit, co se u nás odehrálo. Musím přiznat, že jsem se v tu chvíli vůbec necítila dobře a také jsem se styděla. Já, odpůrce fyzických trestů zmydlím malého kluka! Martínkova maminka na mě chvíli nevěřícně koukala a pak řekla: „Anet, prosím vás, vůbec se neomlouvejte. Já bych to neustála už vůbec, asi bych zkolabovala a malá by dopadla kdoví jak! Což je tedy naprosto šílená představa!“

Je těžké být rodičem. Tahle holčička to ví!

Ke třem čokoládám jsem tedy udělala ještě kávu a pozvala jsem Šárku dál, moc hezky jsme si popovídaly a když sousedka odcházela dokonce mi za mé ruční vysvětlení poděkovala.

Aneta, 28 let

Témata: Vaše příběhy, Rodina a vztahy, Péče o dítě a jeho výchova, Chování a vztahy, Kristýnka, Kufr, Maminka, Myšlenka, Lampa, Cizí dítě, Lego, Nájem, Tuka, Fyzický trest, Vedlejší pokoj, Pokoj
Mohlo by vás zajímat
Na fotkách je vidí celý Londýn: Dost nerealistických očekávání, za své tělo po porodu se nestydíme!, říkají odvážné maminky
Mrázková Dita
Po porodu
Intimněji už to nejde: Dítě se poprvé podívalo na svět přímo přes plodové obaly!
Zenklová Veronika
Porod
Tahle máma zapsala 41 neuvěřitelných důvodů, proč tříletá dcera dostala záchvat vzteku. Pobavíte se
Procházková Simonakog
Mateřství