[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Využívá se z toho důvodu, aby především ve velkých porodnicích nedocházelo k přeplnění a aby všem maminkám mohla být poskytována stejně kvalitní péče. V Praze se všechny porodnice shodly, že budou registrovat ženy od ukončeného 14. týdne těhotenství. V menších zařízeních, kde je méně rodiček, není pravidlem, že se těhotná musí registrovat. Proto je vhodné informovat se v porodnici, kde byste chtěla rodit, zda toto vyžadují nebo ne.
Vlastní registrace je pouze administrativní. Maminka dostane do těhotenské průkazky razítko a bude zapsána do evidence registrovaných, dále je sledována u svého gynekologa až do 34.-36. týdne. Ojediněle se ve výjimečných případech může stát, že i přes registraci z kapacitních důvodů bude potřeba maminku převézt jinam.
Pro většinu maminek je velice důležité, na jakém místě přivede své děťátko na svět, jaká bude péče o ni i o miminko a další. Každá by si měla předem promyslet, co upřednostní, čemu přikládá větší význam, a podle toho se rozhodnout.
Na jaké věci se zaměřit?
Od 34. do 36. týdne je maminka sledovaná v ambulanci porodnice, kde je registrovaná k porodu. Kontroly probíhají mezi 33.-36. týdnem po čtrnácti dnech, od 36. týdne těhotenství se po týdnu vždy natáčí CTG (kardiotokograf), kde se zjišťuje, jak se děťátku v bříšku daří. Mamince se provádí stěr z pochvy na přítomnost GBS (streptokoka skupiny B). Tato bakterie nemusí způsobovat žádné potíže, ale u plodu může zapříčinit infekci. Proto dostává maminka před porodem antibiotika v infuzi, aby bylo děťátko chráněno proti nákaze. První dávka se podává hned po příjmu k porodu.
Dále se provádí odběr krve na vyšetření krevního obrazu, eventuálně vyšetření na HIV, syfilis nebo kapavku. Pokud má maminka krevní skupinu s Rh negativním faktorem, zjišťují se protilátky. Dále se provádějí vyšetření, která se opakují při každé návštěvě maminky v poradně od začátku těhotenství - ultrazvuk, vnitřní vyšetření, při kterém se hodnotí kromě jiného tzv. cervix skóre, číselně určující zralost děložního hrdla. Hodnotí se vždy otoky, orientační vyšetření moči, vyšetření krevního tlaku + hmotnost, zevní vyšetření.
Do 37. týdne těhotenství
Od 37. týdne těhotenství
Když maminka přijede do porodnice, je vždy nejprve lékařem vyšetřena vnitřně a ultrazvukem, aby bylo jasné, jak přesně je děťátko natočeno, zda mu bije srdíčko a je s ním vše v pořádku, do jaké míry už jsou porodní cesty otevřeny a podobně. Lékař rozhodne, nakolik je porod v běhu, a podle toho odešle maminku domů, na porodní sál anebo na oddělení šestinedělí.
Po administrativě přichází na řadu vlastní příprava k porodu. Nejprve se mamince natáčí vstupní „monitor“ - CTG (kardiotokograf), kde se zjišťují srdeční akce děťátka a kontrakce. Pokud je vše v pořádku, trvá zhruba 20-30 minut. Kdyby měla žena pozitivní nález při stěru z pochvy na GBS (přítomnost streptokoka skupiny B), tak se už při natáčení vstupního monitoru aplikují první antibiotika a další se podávají v pravidelných intervalech.
Podle přání rodičky a dohody je možné udělat klystýr a oholení v oblasti hráze. Další průběh závisí na volbě maminky a možnostech porodnice. Většinou může zaujmout libovolnou polohu nebo „hopsat“ na gymnastickém míči. Může vše, co je jí příjemné a pomáhá jí to od bolesti. To platí, pokud je děťátko úplně v pořádku. V určitých intervalech se opakuje také natáčení monitoru (opět asi jen 20 minut). V některých porodnicích jsou ale maminky připojeny k monitoru téměř nepřetržitě. Opět je důležité si tyto informace zjistit ještě před porodem, je-li pro vás volný pohyb důležitý.
Úplným otevřením porodních cest začíná druhá doba porodní, která končí porodem děťátka. V této době cítí maminka už velmi silný tlak na konečník, který ji nutí tlačit. V některých porodnicích si pro tuto dobu může zvolit libovolnou polohu nebo porod do vany, ale jinde je poloha u všech porodů stejná - v pololeže. Tato fáze trvá 10-20 minut. Pokud maminka správně tlačí, necítí bolest, ale „pouze“ silný tlak. V této chvíli se provádí nástřih hráze neboli epiziotomie, je-li nutná.
Jak správně tlačit?
Nejprve se maminka zhluboka nadechne, zadrží dech, zavře oči, dá bradu na hrudník a vší silou tlačí. Ruce si položí na zadní spodní část stehen a stočí se do klubíčka. Celé to zní velice složitě, ale během porodu to většině žen přijde přirozené a po pár kontrakcích zjistí, že toto je pro ně i nejpříjemnější. Je velmi důležité tlačit po celou dobu kontrakce a veškerý tlak směřovat směrem dolů a ne nahoru do hlavy. Pokud rodička velmi tlačí, ale směřuje tlak opačným směrem - tedy nahoru, často dochází k popraskání cévek v očích, točí se jí hlava a podobně.
Ještě než dojde k porození placenty, odebírá se krev z pupečníku na test syfilis. U rodiček s krevním Rh faktorem negativním anebo s krevní skupinou 0 se odebírají ještě dvě zkumavky na vyšetření protilátek. Dříve se různě manuálně a farmakologicky urychloval porod placenty, ale občas docházelo k přetrhnutí pupečníku anebo po porodu placenty zůstal v děloze zbytek plodových blan či kousíček placenty a následně vznikaly komplikace. Většinou během 10-20 minut dojde k odloučení placenty a jejímu porození.
Poté se vždy zkontroluje, zda je celá i s plodovými obaly, aby v děloze nezůstal žádný zbytek. Na řadu přichází kontrola porodních cest. Sleduje se případná epiziotomie a děložní čípek. Pokud má maminka nějaké poranění, porodní asistentka či lékař je ošetří a zašijí pár stehy. Na sešití hráze se dnes asi už ve všech porodnicích používá šicí materiál, který se sám rozpadne během 2-3 týdnů.
Po porodu musí maminka ještě dvě hodiny zůstat na porodním sále. Je to proto, aby byla víc sledovaná, protože právě v této době dochází k nejvíce komplikacím. Pravidelně se kontroluje děloha, krevní tlak, teplota, pulz, vyprázdnění močového měchýře. Poté je maminka převezena na oddělení šestinedělí.
Tento výkon může být akutní, ale i plánovaný. Nejčastější diagnózou pro plánovaný císařský řez je tzv. kefalopelvický nepoměr. Znamená to, že miminko je větší, než na kolik má maminka prostornou pánev. Dalšími častými indikacemi bývají onemocnění maminky -oční, neurologická, psychická či jiná. Ze strany děťátka bývá nejčastější indikací pro plánovanou sekci tzv. konec pánevní, kdy je otočeno hlavičkou nahoru a dole má třeba kolínka či zadeček.
Dále to bývá u dvojčátek či vícerčat, pokud všechny plody nejsou v poloze hlavičkou dolů. Po porodu císařským řezem je mamince ukázáno děťátko a přiloženo k prsu. Potom je žena převezena na gynekologickou JIP, kde bývá většinou den. Po dobu její přítomnosti na JIP nosí dětské sestřičky miminko na kojení. Pečovat o ně může později. Žena odchází z porodnice obvykle 5.-6. den po porodu podle zvyklostí pracoviště, 6. den po porodu se většinou vytahují stehy (nejsou-li samovstřebávací).
Dochází k němu před porodem placenty a nemusí to být jen po spontánním porodu, ale i po císařském řezu. Většinou se odebírá kolem 70 ml krve. Pupečníkovou krev můžete darovat na záchranu jiných lidí, anebo si ji nechat uschovat. Zaplatíte 20 000-40 000 Kč. Za každý rok se pak platí ještě poplatek za uchovávání okolo 1000-2000 Kč.
Po spontánním porodu se děťátko položí ihned na prsa matky a teprve až po pár minutách porodní asistentka nebo lékař přeruší pupečník. Pokud je miminko v pořádku, není důvod narušovat první společné minuty. Má-li ale novorozeně nějaký zdravotní problém nebo je velmi nedonošené, má přednost záchrana zdraví. Při prvním ošetření se miminko pořádně osuší, změří, zváží, svorkou či gumičkou se řádně ošetří pupeční pahýl, aby nemohlo dojít ke krvácení. Dále se vykapávají očička Ophthalmo-Septonexem jako prevence hnisavého zánětu spojivek.
Tatínek nebo jiná osoba doprovázející maminku při porodu si je může identifikovat - popsat (na stehýnko se napíše příjmení a na hrudníček číslo porodu v daném měsíci). Děťátko dostane identifikační náramek, aby bylo jasné, ke které mamince patří. V některých porodnicích se ještě na porodním sále aplikuje vitamin K nejčastěji injekcí do svalu, jako prevence krvácivé nemoci novorozenců, jinde se toto děje až na novorozeneckém oddělení.
Porodní asistentka pravidelně kontroluje, jak se mamince stahuje děloha, zda nekrvácí a podobně. Pokud se ženě netočí hlava a je vše v pořádku, dětská sestřička jí dá miminko na rooming-in. Podstatou tohoto systému je úplná péče maminky o děťátko co nejdříve po porodu. Dětská sestra předvede přebalování, koupání, měření teploty a další základní péči, vysvětlí chod oddělení a maminka má od té doby už miminko stále u sebe. S dětskou sestřičkou řeší případné problémy, pomoc při kojení, péči o prsy a jiné. Gynekologická sestřička se stará především o zdravotní stav maminky. Doporučí, jak se starat o epiziotomii, jaká by měla být životospráva v šestinedělí, jídelníček, cvičení.
Obvyklá doba pobytu bývá 72 hodin. Pokud chce žena opustit nemocnici s dítětem dříve, je povinna podepsat tzv. negativní revers, kde potvrzuje, že ví o možném důsledku svého rozhodnutí. Tím nemocnici zbavuje odpovědnosti za případné komplikace či jiné zhoršení stavu. Jestliže odejde domů dříve, je povinna si sama zajistit všechna nutná vyšetření. Další možností je ambulantní porod, kdy maminka odejde do 24 hodin po narození miminka. Opět je nutné podepsat negativní revers.
Lékař má možnost zamítnout dřívější odchod dítěte domů, pokud to jeho zdravotní stav vyžaduje, a může tak učinit i proti vůli rodičů. Kdyby matka chtěla odejít z porodnice, ale její zdravotní stav by to neumožňoval, může lékař žádost o předčasné propuštění zamítnout. Jedná se ale o nedobrovolnou hospitalizaci. O této situaci musí lékař informovat soud a požádat o rozhodnutí. Po sekci se odchází 4.-7. den, podle zvyklostí porodnice.