[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Český výbor pro UNICEF minulý týden zveřejnil první část unikátního sociologického výzkumu Mladé hlasy, který je vzhledem k začátku školního roku zaměřený právě na děti a školu. Výzkum je ve spolupráci s agenturou STEM/MARK prováděn v rozmezí několika let, již od roku 2001 a letos proběhl již posedmé. Studie mapuje názory, postoje a očekávání dětí.
„Výsledky průzkumu napovídají, že škola je pro děti důležitá, a v řadě případů výrazně přispívá k jejich obecnému pocitu štěstí či nepohody,“ uvedla Jana Špolcová z agentury STEM/MARK. 36 procent dětí uvedlo, že se cítí šťastně, když mají dobré známky, a 59 procent dětí pak, že se cítí nešťastné, pokud se jim ve škole nedaří.
„Odezva dětí je v čase poměrně stabilní. Letošní výsledky výzkumu Mladé hlasy znovu potvrzují, jak zásadní je škola pro kvalitu života a pocit štěstí u dětí. Z větší části převažuje spokojenost a důvěra, ty však klesají zejména v závislosti na finanční situaci rodiny. Hlasy dětí vyjádřené ve výzkumu jsou apelem na to, abychom ve školách systematicky vytvářeli nejlepší možné prostředí pro jejich rozvoj,“ uvedla k výzkumu ředitelka Českého výboru pro UNICEF Pavla Gomba.
Byť se většina dětí v Česku vyjádřila, že do školy chodí ráda, nejraději ji navštěvují gymnazisté a děti z rodin s vyššími příjmy - 83 procent dotazovaných dětí uvedlo, že je škola baví, oproti tomu pouze 48 procent dětí z příjmově slabších rodin rádo chodí do školy.
Velkou spojitost s pocitem štěstí má pro děti rovněž úspěch, případně neúspěch. Na otázku: Kdy se cítíš nešťastný? Na 33 procent dětí jako první odpověď zvolilo: Když se mi nedaří ve škole. Tato otázka měla zajímavé výsledky i z hlediska věku a pohlaví. Nejvíce nešťastné z nezdaru ve škole jsou děti ze starší věkové kategorie 14-17 let, jde o 38 procent, u dětí z mladší kategorie 9-13 let šlo o 28 procent. Špatné výsledky více trápí dívky a gymnazisty.
V otevřených odpovědích pak děti uváděly například kladné reakce jako: "Škola mě baví, ale chce to méně úkolů. Do školy chodím moc rád. Je to můj druhý domov."
Některé děti byly však i kritičtější: "Může to být dost únavné. Škola je důležitá, chce to zmírnit požadavky na studenty. Méně na nás tlačte. Některé předměty jsou pro život zbytečné. Chce to více her a spravedlivé známkování."
Pro děti jsou velmi důležité vztahy ve škole – jak s učiteli, tak se spolužáky. 46 procent dětí označilo svůj vztah s vyučujícím za dobrý, 26 procent dětí jej dokonce považuje za velmi dobrý. Jednalo se zejména o dívky, gymnazisty a mladší věkovou skupinu.
Škola by pro děti měla být také místem, kde beze strachu mohou mluvit o svých problémech a potřebách, ať už se svými přáteli nebo s pedagogy. 65 procent dotázaných odpovědělo, že tuto možnost ve škole má. Z těch dětí, které ve škole možnost mají, 59 procent uvedlo, že o svých problémech mluví se spolužáky/kamarády, 30 procent dětí se pak svěřilo učiteli.
Nesmírně důležitá je i důvěra mezi dětmi a učiteli. Po matce, otci a lékaři je učitel čtvrtým člověkem, ke kterému mají děti největší důvěru. Úplně nebo docela učitelům důvěřuje 66 procent dětí.
Sběr dat pro studii proběhl v období 3. až 30. června 2024. Na otázky odpovídalo 411 dětí mezi 9–17 lety, vzorek byl rovnoměrně rozdělen podle pohlaví a věku, i s proporčním zastoupením kraje a velikosti obce, počtu členů domácnosti a vzdělání rodičů. Šetření proběhlo formou osobního rozhovoru v přirozeném prostředí dítěte.
„To, jaký život naše děti žijí, není záležitostí jedné organizace či úřadu. Závěry tohoto výzkumu jsou určeny co nejširší veřejnosti – jsou výzvou pro rodiny, učitele, zdravotníky, obce, pro nás pro všechny, abychom dětem naslouchali a brali je vážně. Ochrana dětí a naplňování jejich potřeb by mělo být naším prvořadým zájmem,“ shrnula ředitelka UNICEF ČR Pavla Gomba.