[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Prožili jsme si to doma třikrát a pokaždé velmi emotivně. Přece jen to byl velký den, který změnil naprosto všechno. Hodně si proto o něm s dětmi povídejte, pomůže jim to zmírnit obavy z neznámého. Nalaďte je na to, co je baví a na co by se mohly těšit. Povězte jim, co všechno se budou učit a k čemu se jim to bude hodit. Chcete, aby byl vstup „do velkého světa“ co nejsnadnější? Pak s nimi buďte co nejvíc, a to minimálně během léta ještě před začátkem školy. Pokud jste to prošvihli, honem to dožeňte začátkem září.
Trénujte s dětmi komunikační dovednosti, nechte je, aby si samy objednaly v restauraci limonádu, projděte nebo projeďte spolu trasu do školy. První školní den je pro děti slavnostní událost, u které slzí nejen maminky. Hlavně děti školou nestrašte! Snadněji si na ni zvyknou, když v jejich očích nebude vypadat jako bubák, který dává do žákovské pětky, ale fajn místo, kde se toho spoustu naučí. A teď, bez čeho se váš školáček neobejde…
Mnozí ji už dávno mají schovanou ve skříni, ale pokud se ji teprve chystáte pořídit, vybírejte ji s ohledem na preference dítěte. Vám se možná líbí růžová princezna, ale co když se vaší dceři líbí Minecraft nebo fotbalista? Kladete si otázku, co je lepší, zda aktovka, nebo batoh? Dřív odborníci doporučovali aktovku, protože je přehlednější. Ale to už dnes moc neplatí, školní batohy jsou vychytané a praktické, takže je to spíš jedno.
Myslete hlavně na to, aby batoh či aktovka splňovaly důležitá kritéria – musí být co nejlehčí, protože pomůcek, kterých už i prvňáčci musejí tahat, je spousta. U predisponovaného dítěte má nevhodný způsob zátěže nepříznivý vliv na správný vývoj páteře. Záda batohu či aktovky by měla být polstrovaná, zpevněná a tvarovaná. Popruhy na ramena by neměly být moc volné. Délka popruhů by se měla nechat snadno nastavovat.
Když školní batoh kupujete, právě tohle určitě otestujte už v obchodě. Myslete taky na tvar, je vhodné, aby aktovka nebo batoh „šly“ do výšky, ne do šířky, nebo byly čtvercového tvaru. S vyšším batohem navíc dítě nepřekáží v přeplněných autobusech nebo tramvajích. Uvnitř by měl být dostatek praktických kapes a přihrádek – minimálně dvě od sebe oddělené velké na učebnice a sešity a několik menších na penál, drobnosti, svačinu či přezůvky. Držadlo by mělo být dostatečně široké a anatomicky tvarované a musí pevně držet (pokud se hned po týdnu utrhne, asi jste nevybrali správně). A nezapomeňte, že školáček musí být vidět, takže aktovka by měla mít reflexní prvky jako odrazky a pásky. Ideální je, když bude nepromokavá.
Nemusíte předem kupovat vše, co vidíte. Máte-li ze školy seznam, postupujte podle něj. V opačném případě radíme, abyste zbytečně neutráceli a počkali až na začátek školy a pokyny od třídního. Určitě ale bude prvňáček potřebovat obyčejné tužky, ořezávátko, gumu, pravítko, nůžky (raději s kulatou špičkou) a pastelky.
Vyplatí se investovat do ergonomických, trojhranných, které se lépe drží a méně se lámou. Pero zatím potřebovat nebudete, děti začínají psát obyčejnou tužkou a k peru se dostanou až někdy kolem Vánoc. Typ pera vám určitě také doporučí pan učitel nebo paní učitelka.
Při nákupu můžete vybírat mezi několika druhy. Základní typ má většinou jen jednu odklápěcí část na pastelky, ale z vlastní zkušenosti vím, že dítě nakonec využívá řadu tužek a pastelek, takže mnohem vhodnější je vícepatrový penál. Ten je navíc přehlednější. Prodávají se i penály vybavené. To jsem zkusila koupit jednou, a nakonec jsem zjistila, že polovinu z toho jsme vůbec nepotřebovali, takže jsme se znova vrátili k prázdnému penálu.
Zvláště pro děti s ADHD a malé bordeláře je tahle školní pomůcka doslova zázrak. Dnes frčí lehké plastové desky s drukem, které váží několik gramů a lze je pořídit v mnoha barvách i velikostech podle velikosti sešitu. Doporučuji nakoupit různé barvy pro různé předměty, všechno pak bude pro dítě přehlednější.
Některé školy preferují plastové boxy, některé dávají kufříky dětem samy. Každopádně kufřík se neztratí ani doma, takže ho klidně kupte. Co do něj, nechte na učiteli. Obvykle to jsou ale vodové barvy, tempery, štětce, lepidlo, modelína, voskovky, kelímek na vodu, hadřík, zástěra, plastový ubrus na lavici a barevné papíry.
Bez svačiny by to nebylo ono. Při pořizování myslete na to, aby měla krabička oddělené přihrádky, aby se nemíchal chleba s ovocem. V nabídkách jich je řada, záleží na vás, kolik chcete investovat a jakou představu máte. Hlavně musí dobře těsnit, aby neskončil jogurt mezi sešity.
Nezapomeňte na lahev na pití. Dejte přednost nerezu, tritanu, případně tzv. zdravé lahvi, která neplesniví, nezapáchá a je vyrobená z eko materiálu. Zdravé lahve neobsahují ftaláty ani změkčovadla a jsou bez tradičního plastového zápachu. Je fajn, když se děti odmalička učí, že existují výrobky, které jsou šetrné k přírodě.
Dětská noha potřebuje kvalitní obuv. Na přezůvkách do školy nešetřete, však v nich bude váš prvňáček celý den (a to i odpoledne, pokud bude chodit do školní družiny). Přezůvky musejí být pohodlné a ideálně s bílou podrážkou. Osobně doporučuji s plnou patou i špičkou, naši divoši obyčejné „nazouváky“ ztráceli a několikrát dokonce i zakopli. Pro zdravou chůzi je klíčové postavení paty. Bačkora by měla mít opatek, který udrží patu ve správné poloze a nedovolí jí „bloudit“ přezůvkou, a taky dostatečnou podrážku s měkkou stélkou, aby se zmírnily dětské kroky a skoky.
Fyzioterapeutka Iva Bílková bosé boty alias barefooty moc nedoporučuje. Jsou sice pohodlné, lehké a široké, ale bosá chůze přece jen prospívá spíše na přírodních, nerovných a měkkých površích, tedy v lese, cestě s kamínky. Sáček na tělocvik se samozřejmě hodí taky, většinou se na začátku září dozvíte, v čem se ve škole cvičí, zda jsou vhodné cvičky nebo sportovní pevná obuv.
Místnost, ve které se budete s prvňáčkem učit, byste měli před začátkem školního roku trichu zrekonstruovat. Vhodné je rozdělit pokoj na dvě sekce – jedné se bude učit, tedy pracovní stůl a židle, ve druhé si bude hrát a odpočívat, tedy postel a herní plocha. Pracovní stůl vybírejte tak, aby „rostl“ s dítětem po celou základní školu. My takové měli a jsou opravdu ideální. Takový stůl má nastavitelnou výšku a šířku. Určitě se vyplatí do něj investovat, než kupovat každý druhý rok nový. Ke stolu patří i židle, rozhodně ergonomická, aby si dítě neničilo záda a nekroutilo se nad sešity. Židli s kolečky si rozmyslete, aby se dítě místo učení nevozilo po pokoji.
Zdroj: Tereza Beníšková: První třídou bez pláče. Grada