[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
< první="" díl="">
Ano, malé děti se během prvního roku života něco nabrečí. Pláčou hlady, bolestí, z nudy. Pláčou, protože jinak komunikovat neumějí! Samozřejmě byste raději, aby když mají hlad, řekly, že chtějí jíst. A ještě víc by se vám líbilo, aby vám daly najevo, kde je co bolí, ale na dlouhé měsíce se místo toho musíte vybavit trpělivostí a zkusit se naučit číst v dětském nářku. Že je to složité, je jasné, ale i proto jsme pro vás v červnovém čísle Maminky otiskli článek věnovaný přímo dětskému pláči i tomu, jak se v něm lépe vyznat a kde se o něm více dočíst. Pokud vám utekl, podívejte se zde.
Jsou toho plné předporodní kurzy, i v porodnici vám ukážou, jak miminko správně chovat - při kojení, houpání. Jak ho pokládat, jak ho předávat někomu jinému. Vysvětlí vám i to, v jaké poloze má spinkat… Všechno! Jenže při každodenním provozu je to zase o něčem jiném.
MUDr. Soňa Šuláková k tomu říká: „Miminka jsou křehkými stvořeními, to je pravda, ale pokud s nimi zacházíte jemně a citlivě, nemůžete udělat chybu. Vždy je nutné dbát na to, aby hlavička dítěte nebyla v záklonu, a je dobré dávat pozor na symetrii těla. Problém je například celodenní pobyt v autosedačce nebo předčasné posazování, pokud miminko nesedí samo pevně bez opory. Mezi 4.-9. měsícem je dítě pohybově aktivnější a okolo 5. měsíce je dobré změnit techniku zvedání na tzv. nabalování, které vám ulehčí manipulaci s potomkem a lépe odpovídá jeho psychomotorickému vývoji. “
Tohle je asi ten nejšílenější strach, který mámu může potkat. Představa, že dítko uložíte ke spánku, z něhož už se neprobudí, je nepopsatelně příšerná. V České republice postihuje tento syndrom 25 dětí ročně (podle wikipedie.cz), přičemž o něco častěji se to týká chlapců. Nikdo to dosud neumí vysvětlit. Stejně jako se zatím nepodařilo odhalit přesnou příčinu smrti miminka. Takže je pochopitelné, že se vám občas vkrade do podvědomí a vy znervózníte. Klidně se přiznejte: kolikrát stojíte nad postýlkou svého děťátka a úzkostlivě sledujete, jestli se jeho hrudníček pravidelně zvedá? Kolikrát napjatě posloucháte „chůvičku“ a napínáte uši, abyste slyšela jakékoli zabrumlání, zašustění, které by vám dalo jistotu, že je všechno v pořádku? Jistě, obavy o život miminka jsou vrozeným mateřským údělem, svůj strach o dítě však můžete zmírnit, když budete znát základní fakta. A brát vážně rady dětských lékařů.
MUDr. Soňa Šuláková k tomu říká: „Syndrom náhlého úmrtí kojence se nejčastěji vyskytuje během prvních čtyř měsíců života a více na podzim, v zimě a počátkem jara. Potkává také více děti kuřaček. Jeho prevence je ale opravdu relativně jednoduchá: pořídit si monitor dechu pro novorozence a kojence a používat ho. K tomu platí rada - nikdy na noc nedávat dítě spát na bříšku.“
Před několika lety se i u nás rozvinuly debaty o tom, jaká očkování miminka potřebují a kdy by je měla dostávat. Zvláště rodiče žijící v souladu s přírodou začali protestovat proti povinnosti své dítě očkovat, chtěli o tom začít rozhodovat sami - odmítali pochopit, proč by měl stát určovat něco takového, jako je vývoj imunity. A hádali se tak dlouho, až se z povinnosti stalo doporučení a děti přišly o nejjednodušší cestu k odolnosti před nemocemi, jež se právě díky plošné vakcinaci podařilo vymýtit. Pokud vám nestačí názor pediatra, jděte za imunologem a chvíli si s ním o následcích nedostatečného očkování povídejte.
Dozvíte se od něj jediné: nechte své dítě naočkovat. Jeho zdraví tak dáte bezpečnější základ! A v žádném případě mu neuškodíte, ani ho neošidíte o možnost vybudovat si imunitu samo. To stejně bude muset. Pokud byste si dále stála za svým a o účinnosti očkování pochybovala, podívejte se do Nizozemska na přelomu 80. a 90. let. Tam v té době zrušili povinnost vakcinace, ta byla nadále dobrovolná, a během několika let se do země vrátila dětská obrna… Jste tedy odhodlaná nechat své děťátko očkovat, ale bojíte se, že na vakcíny zareaguje přehnaně?
MUDr. Soňa Šuláková k tomu říká:„Očkováním se dá opravdu předejít velkému množství nemocí, které mohou vaše dítě dlouhodobě poškodit na zdraví či zabít. A alergické reakce na očkovací látku se neobjevují zdaleka tak často jako nemoc, proti níž se očkuje. Nemějte obavy. Závažné poruchy imunity, při kterých by miminko nemělo být očkováno, by se projevily velmi časně - neprospíváním, opakovanými infekcemi, aftami v ústech nebo například chronickou kožní vyrážkou. A třeba očkování proti tuberkulóze, jež se provádělo ještě v porodnici a mělo hodně nežádoucích reakcí, je teď vyhrazeno jen pro rizikové děti a odloženo na období, v němž tolik komplikací nehrozí.“
Doma je vám určitě dobře, ale stejně brzy přijde okamžik, kdy budete muset vyrazit ven. Tam ale nesmí být ani velké vedro, ani třeskutá zima. Vy se musíte cítit dostatečně silná na manipulaci s kočárkem a nové vnímání světa, které s mateřskými pudy zcela určitě přijde. Jinými slovy - takřka stoprocentně budete daleko citlivěji vnímat potenciální rizika a nebezpečí, i proto se doporučuje na první procházku vyrazit s doprovodem. Vaše miminko musí být v den prvního výletu ven naprosto zdravé. Bez čepičky na hlavě to rozhodně nepůjde (přece jenom, jak jsem už řekla, miminko ještě nemá dovyvinutý termoregulační systém, a jak známo, skrze nezakrytou hlavu odchází z těla největší množství tepla). A bude také třeba ho něčím přikrýt -bez ohledu na roční období. Dítko v kočárku v podstatě jen tak leží a nehýbe se, proto mu může být snadněji chladno! Aby neplakalo, přibalte mu s sebou nějaké hračky. Jestliže už dopředu počítáte s tím, že byste se měla se svým zlatíčkem venku zdržet o něco déle a bude ho potřeba přebalit, přidejte si do kočárku ještě náhradní plenky, vlhčené ubrousky a nějaké oblečení na převlečení…
Kdy je miminku zima? Kolik vrstev oblečení potřebuje? Stačí mu na doma jedna, nebo raději dvě? A co když půjdete ven? Ohledně oblékání se otazníky množí také jako houby po dešti. Oprávněně. Naši nejmenší ještě nemají plně vyvinutou termoregulaci neboli schopnost udržet tělo ve stálé teplotě. To zvládají až zhruba od šesti měsíců, do té doby to budete muset mít plně pod kontrolou vy! Jak ale zjistit, že je dítěti teplo, či zima? Rada č. 1 - sáhněte mu dlaní na nosánek. Není příjemně teplý, ale spíše chladný? Klidně jednu vrstvičku přidejte. Rada č. 2 - zkontrolujte miminko také za krčkem. Jestliže je v těchto místech pro změnu zpocené a ve tvářičkách červené, je čas oblečení naopak ubrat! V každém případě laická rada č. 3 říká - děťátko by na sobě mělo mít o jednu vrstvu víc než vy!
Když jim rostou, jsou naši nejmenší obzvlášť nevrlí. Pláčou bolestí, mají teploty, nic není tak, jak jste byla dosud zvyklá. Podle obecných předpokladů se těchto radostí dočkáte kolem šestého měsíce věku. Nicméně - pokud se ani v sedmém měsíci neobjevují žádné „tesáky“, nestrachujte se. Opravdu mu narostou!
MUDr. Soňa Šuláková k tomu říká: „Souhlasím. Většinou to bývá tak, že okolo šestého měsíce dítěti začnou růst dolní řezáky, potom horní řezáky a teprve pak se vyklubou i horní postranní řezáky a další zuby. Ale pořadí může být i úplně jiné a dítko nemusí mít zoubky ani v devíti měsících. Během jejich prořezávání miminko více sliní, je nevrlé a může mít i zvýšenou teplotu. Uleví mu speciální kousátko, které se dává vychladit do ledničky. Můžete využít i gely a roztoky s obsahem znecitlivujících látek, jimiž masírujete dásně (např. Calgel, Citrovital).“
Jde o virové onemocnění, o němž koluje spousta mýtů a domněnek. Každopádně je typické pro děti od šesti měsíců do dvou let věku, provázejí jej horečky a ne nadarmo se této nemoci říká také spalničky nemluvňat. Od „chycení“ viru do propuknutí choroby uteče asi deset dní a přenáší se vzduchem. Po jejím prodělání je vůči ní děťátko již imunní. Věřte, že s pomocí pediatra, který předepíše léky na snížení horečky a na vyrážku doporučí například tekutý pudr nebo jiné antiseptické mazání, ji zvládnete.
Dobrá zpráva také je, že do jisté míry se jí dá i zabránit. Dospělým nemoc nehrozí, přesto bývají nejčastějšími přenašeči. A protože se nad miminkem často nahýbají a chovají je nejrůznější návštěvy, poproste je o dodržování základní hygieny. Než se skloní k děťátku, měli by si všichni umýt ruce, a jestliže je kdokoli jen trochu nachlazený, požádejte jej, ať návštěvu raději odloží.
MUDr. Soňa Šuláková k tomu říká:„Šestá nemoc je způsobena lidským šestým herpesvirem. Dostanou ji nejčastěji děti do 2 let věku. Mají vysokou horečku, která trvá 3-5 dnů a po jejím poklesu se na trupu objeví drobně skvrnitá růžová vyrážka. Ta se šíří na krk a končetiny, ale nebývá v obličeji. Ustupuje do několika hodin až dvou dnů. Léčba šesté nemoci je jednoduchá - léky proti horečce a na vyrážku kromě tekutého pudru zabere i Fenistil v kapkách.“
Během prvního roku života toho miminka zvládnou opravdu neuvěřitelně. Minutu za minutou vás dokážou překvapovat svými pokroky, přesto můžete sem tam zapochybovat: dávám svému dítěti vše? Má dostatek podnětů, učí se lézt dost rychle, nevyvíjí se jeho řeč moc pomalu, není oproti jiným dětem „opožděné“? No ano, každá z nás chce mít kromě zdravého a krásného miminka jednou také dítko chytré, společenské a schopné se prosadit a náznaky toho, že to zvládne, u něj hledáme opravdu už v kolébce. Díky svým velkým očekáváním a vlastní nejistotě pak také právě tápeme a pochybujeme o tom, zda to, co naše miminko umí, je dost. Víte co? Je! Každé dítě si samo určuje, jak rychle pozná svět a kdy se naučí chodit. Dobře totiž ví, na co má a nemá. A je úplně jedno, že chlapeček od sousedů má zoubky o měsíc dřív než vaše holčička. Důležité je, že je vámi milovaná, usměvavá a spokojená. S tím ostatním si poradí, a když ne, obracejte se s důvěrou na svého pediatra. On už vám vysvětlí, že vaše obavy z opožděného vývoje miminka jsou zbytečné! Vy si mateřství především užívejte!!!