[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Nošení kornoutu do první třídy je původně saská tradice z 19. století, která se časem rozšířila do celého Německa a přes hory do českého pohraničí – západních a severních Čech. Já pocházím z Ústí nad Labem, kde se tato tradice dodržuje. Když jsem se o tom bavila s kolegyněmi z Prahy, nikdo z nich kornout na první školní den neměl, stejně tak jejich děti. Záleží tedy hlavně na regionu a zvyklostech rodiny.
Kornout představuje školní zralost dítěte. Dětem se vyprávělo, že na stromě – na tzv. "kornoutovníku" – v zahradě pana učitele rostou cukrové kornouty. Když už jsou děti dost velké a zralé, tak je čas jít do školy. Dodnes v některých spolkových zemích dostávají prvňáčci kornouty ze stromu, třeba v parku při školní slavnosti na přivítání od učitelů. Ty jim buď připraví škola, nebo je tajně přinesou rodiče. Jinde je dostanou děti od rodičů ráno a přinesou si je do školy, kde se o bonbony z kornoutů podělí se svými spolužáky. Také se říká, že se tím, že se podělí o obsah kornoutu s ostatními spolužáky, snadno spřátelí.
Video: Jak správně vybrat psací potřeby pro prvňáčka?
Pokud nevíte, zda dát vašemu potomkovi kornout, zjistěte si, zda se tento zvyk ve vaší škole vůbec udržuje. Zbytečně se tak vyhnete zklamání, kdy všechny děti budou mít kornout, a to vaše ne – nebo naopak.
Sladkosti, bonbony a čokoláda u dětí vždy zaberou. Zdravější variantou je sušené ovoce a oříšky. Můžete upéct třeba domácí sušenky nebo kornout naplnit malými dárečky, jako jsou reflexní odrazky, veselé samolepky, malé pastelky nebo drobné hračky. Určitě ale myslete na to, že žáci stráví první den ve škole jen chvilku a není nutné kornout přehnaně plnit, aby nebyl příliš těžký.