[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Vyvážené a zdravé stravování je v těhotenství základem. Tradovaná rada, že by těhotná měla jíst za dva, ale neplatí. V prvním trimestru dokonce žena navýšit energetický příjem v podstatě nepotřebuje. Je však důležité upravit jídelníček tak, aby budoucí maminka zajistila sobě i svému děťátku zdraví, vyhnula se rizikům a komplikacím před porodem i po něm a prožila co nejklidnější a bezproblémové těhotenství. Jaké vitaminy a minerály byste měla v prvních třech měsících těhotenství svému tělu v potřebném množství dodávat?
Kyselina listová patří mezi B vitaminy a je důležitá pro každou buňku v našem těle. Zásadní roli hraje právě v těhotenství, je totiž nezbytná pro správný růst plodu, normální krvetvorbu, funkci imunitního systému a vývoj nervové soustavy miminka. Zároveň snižuje riziko vývojových vad, zejména takzvaných defektů neurální trubice. Dostatečný příjem kyseliny listové je současně prevencí předčasného porodu nebo potratu.
„Zvýšit příjem kyseliny listové ženám doporučujeme už několik měsíců před plánovaným otěhotněním. A přestože nejdůležitější je její konzumace v prvních třech měsících těhotenství, není důvod nedoplňovat ji i po zbytek těhotenství,“ doporučuje MUDr. Kateřina Veselá, Ph.D., ředitelka reprodukční kliniky Repromeda. Podle studie z roku 2021 může zvýšený příjem kyseliny listové i ve druhém a třetím trimestru pozitivně ovlivnit neurokognitivní vývoj dítěte. Kyselinu listovou lze tělu dodávat formou doplňků stravy, doporučuje se do jídelníčku zařadit více listové a zelené zeleniny: kapustu, růžičkovou kapustu, chřest, brokolici nebo třeba špenát.
Zatímco kyselina listová je pro těhotné nejdůležitějším vitaminem, jodu patří titul nejdůležitějšího minerálu. Jeho nedostatek se může promítnout v onemocnění štítné žlázy, přičemž neléčená tyreopatie může být také jednou z příčin nemožnosti otěhotnět. Jod je tedy nezbytný také pro vývoj štítné žlázy dítěte (ta začíná produkovat hormony od 12. až 14. týdne těhotenství) a nervové soustavy včetně mozku. Ovlivnit může i jeho inteligenci, několik studií si například povšimlo souvislosti mezi – byť i mírným – deficitem jodu u žen v těhotenství a nižším skóre verbální inteligence u jejich potomků ve školním věku.
Nedostatečný přísun jodu může také způsobit spontánní potrat, nese s sebou riziko vzniku vývojových vad a poškození mozku. Hrozí také nízká porodní váha novorozence, která může znamenat další komplikace. Jod najdeme v mořských rybách nebo třeba mořských plodech.
DHA (kyselina dokosahexaenová) se řadí do skupiny látek nazývaných omega-3 mastné kyseliny. Podobně jako další nenasycené mastné kyseliny je našemu organismu prospěšná v mnoha směrech. V těhotenství podporuje vývoj mozku dítěte, celého nervového systému a také oční sítnice. Dále přispívá k prevenci ADHD a normální funkci imunitního systému.
Podle odborníků denní dávka 200 miligramů DHA rovněž působí jako prevence předčasného porodu a zvyšuje porodní váhu novorozence. DHA pomáhá i přímo maminkám, zvýšení jejího příjmu totiž může pomoct předejít propuknutí poporodní deprese. Ženy by proto měly konzumovat ryby, rybí olej nebo třeba mořské řasy. Pokud těmto potravinám neholdují, mohou DHA doplňovat prostřednictvím vhodně zvolených doplňků stravy.
Vápník je nutný pro správný vývoj kostí, zubů, svalů, ale také srdce a nervů nenarozeného dítěte. Přestože jeho potřeba stoupá spolu s přibývajícími měsíci těhotenství, důležitý je již v prvním trimestru, ideálně dokonce ještě před samotným otěhotněním. „Vznikající nový život má na vápník vysoké nároky, a pokud mu ho z potravy maminka nedodává dostatek, začne si ho brát přímo z jejích kostí. To pro ženu znamená nejen zhoršení stavu chrupu, nehtů a vlasů, ale v pozdějších letech také ohrožení osteoporózou,“ popisuje MUDr. Veselá. Vápník obsahují mléčné výrobky, mák, mandle či třeba kopr nebo pažitka.
Aby tělo dokázalo vstřebat vápník, potřebuje také vitamin D. Ten je tudíž v těhotenství potřebný nejen pro správný vývoj kostí dítěte, ale také pro celkový růst. Pokud žena vitamin D v těhotenství nedoplňuje, může se to u dítěte projevit také sníženou hustotou kostní tkáně. „Déčko“ slouží i jako prevence nízké porodní váhy novorozence, těhotenské cukrovky a vzniku diabetu u dítěte v pozdějším životě. Vitamin D obsahují například mák, mořské ryby nebo mléko.
Tohoto důležitého minerálu, z něhož si lidský organismus tvoří hemoglobin, potřebuje žena během těhotenství dvojnásobné množství než předtím. Dostatek železa znamená dostatečné zásobení dítěte kyslíkem, současně je železo důležité pro normální růst a vývoj a pomáhá předcházet předčasnému porodu. U ženy zase přispívá ke snižování rizika anémie (chudokrevnosti), pomáhá jí bránit se před infekcemi a snižuje únavu. Železo najdeme například v hovězím mase, játrech nebo luštěninách.
Vhodné úpravy ve stravování je ideální konzultovat se svým ošetřujícím lékařem, který případně doporučí i kvalitní doplňky stravy a jejich dávky. Potřebné množství živin se totiž mimo jiné odvíjí od toho, zda žena čeká jedno dítě, nebo vícerčata. U některých látek je pak důležité hlídat si během těhotenství nejen jejich deficit, ale i nadbytek, obojí totiž může znamenat komplikace a zdravotní rizika pro matku i dítě.