[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Na jednu věc se můžete spolehnout, totiž že všechno bude jinak, než jste byli dosud zvyklí, a vaše zvyky a rituály se nejspíše změní. Na to je dobré být připraveni. Vyvarujte se velkých plánů a nereálných očekávání, nestresujte se generálním úklidem nebo sháněním hromady dárků a užijte si svátky v klidu, společně se svými nejbližšími. Poradíme vám, jak na to.
První Vánoce ve třech – s vaším miminkem – budou navždy nezapomenutelné, o tom není pochyb. Děťátko samozřejmě ze stromečku, slavnostní večeře, koled ani dárků zatím žádný rozum nemá, i tak ale budete na první vánoční svátky, které trávíte ve třech, rádi vzpomínat.
S přírůstkem do rodiny se vrátíte do svého vlastního dětství. Vzpomínáte na chvíle radostného těšení a napjatého očekávání Štědrého večera a všech překvapení s ním spojených? Nyní máte jedinečnou příležitost své vzpomínky oživit a prožívat znovu.
„První Vánoce se synem jsme slavili, když mu bylo deset měsíců, a udělali jsme klasickou chybu milujících rodičů: koupili jsme neuvěřitelné množství dárků a sezvali příbuzné,“ vzpomíná osmatřicetiletá Lucie, dnes už máma dvou školáků. „Byl to šílený chaos! Malý byl přetažený, nenadšený, zajímal ho jenom stromeček a jeden dárek, ostatních si vůbec nevšímal. Nakonec uprostřed večera regulérně usnul.“
Podobným a nevyhnutelným fiaskem skončila štědrovečerní premiéra s juniorem i v rodině osmadvacetileté Anety. „Dcera měla jedenáct měsíců. Byla to honička! Brzy večeře, aby stihla rozbalit dárky (dostala tři, rozhodně nemělo smysl je balit a v tu chvíli z nich vůbec nic neměla), pak ji rychle vykoupat a uložit. Příště bych se na to vykašlala; udělala bych to tak, abychom si Vánoce užili my dospělí, a dítě nechala žít v jeho rytmu a světě,“ říká na rovinu.
Jak to tedy provést, abyste svátky „neošidili“ a přitom si ušetřili zklamání, jaké zažily Lucka a Aneta? Dětská psycholožka Mgr. Tereza Beníšková říká: „Pro miminko není potřeba mnoho dárků. Kojenec o nich nemá pojem, nechápe koncept dárků, proto stačí klidně jen jeden balíček, aby děťátko pod stromečkem také něco mělo; spíš pro dobrý pocit rodičů. Vánoční program by se měl přizpůsobit potřebám dítěte – klidně ho dejte spát a teprve pak si s partnerem rozbalte svoje dárky a vychutnejte si spolu Vánoce tak, jak je máte rádi.“
Není to přitom tak, že by miminku byla celá sváteční atmosféra šumafuk. Jen mu stačí mnohem míň, než byste mysleli. „Radost ze svítícího stromečku a trhání balicího papíru má i kojenec. Jinak si ale děti naplno užívají Vánoce až tak od tří čtyř let; záleží samozřejmě na tom, co všechno chce rodina podnikat,“ upozorňuje Tereza Beníšková.
To však rozhodně neznamená, že do té doby máte na Vánoce „se vším všudy“ rezignovat! Naopak, jestli máte chuť (a samozřejmě také energii), připravte vše jako za bezdětných časů. Dodržovat rituály je totiž důležité i pro nás dospělé, a v době velkých životních změn ještě víc. Potvrzuje to i Tereza Beníšková: „Jde o to, aby měli dospělí pocit, že vše je tak, jak má být – a jako dřív. Aby nebyli smutní, že jim děťátko Vánoce vzalo.“
Poukazuje při tom na fakt, že dnes už dodržujeme jen málo rituálů, a právě ty vánoční bývají silně citlivou a citovou záležitostí.
„Jsou to obřady dané rodiny, jsou jen jejich a spojují členy rodiny. Ujišťují je, že patří k sobě. Rituál s dárky a Ježíškem probíhá v dané domácnosti pokaždé stejně a všichni cítí, že všechno je v pořádku, že je to tak, jak má být; tak, jak to bylo loni a bude i za rok,“ vysvětluje.
„Pokud se vánoční rituály povedou, pak se obtisknou hluboko do nás a poneseme si je s sebou celý život. Pak nastávají úsměvné situace, kdy spolu začínají žít dva mladí lidé a hádají se, jak se to má o Vánocích správně dělat, protože každý z nich je zvyklý na svůj způsob – třeba zda zdobit stromeček předem, nebo až na Štědrý den, kdy a jak se dopravují dárky pod stromeček, co patří do bramborového salátu. Fakt, že to může být i důvodem hádek, znamená, že to jsou opravdu významné rituály. Měli bychom si je hýčkat, protože přispívají k pocitu, že k sobě patříme.“