[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
Jako rodiče máme podle odborníků ve svých rukou moc ovlivnit nejméně 80 procent celoživotního zdraví našich dětí včetně výskytu civilizačních onemocnění. Taky vás to číslo tak trošku děsí? Jasně že je jednodušší si říct, že za spoustu věcí nemůžeme, a v mnoha případech to tak skutečně je. Ale je i spousta věcí, které stojí na nás samotných a které se odvíjejí od toho, jak k nim přistupujeme. A výživa je jednou z nich. Proč je právě prvních tisíc dní, počítáno od početí zhruba do dvou let dítěte, tak důležitým obdobím?
VIDEO: Recepty pro těhotné: Kyselina listová v těhotenství
„Růst a vývoj dítěte, jeho tělesných orgánů a jejich funkcí je nejintenzivnější v časném věku. Výživa v prvních tisíci dnech života zasahuje i do genetické výbavy dítěte. Samozřejmě ji nemění, ale aktivuje určité skupiny genů, říká se tomu exprese genů, k jejich pozdějšímu uplatnění v metabolických procesech,“ říká MUDr. Petr Tláskal, CSc., s tím, že například nedostatečná výživa v těhotenství se může projevit nejen horším prospíváním plodu, ale v dospělém věku může i zvyšovat pravděpodobnost rozvoje obezity či nemocí kardiovaskulárního systému.
A podobné je to i u kojenců a později u batolat. „V batolecím období může například u senzitivních jedinců vyšší příjem kuchyňské soli zvyšovat pravděpodobnost pozdějšího rozvoje vysokého krevního tlaku a nemocí s tím spojených. Obdobné studie probíhají i u dalších živin. Jedná se o takzvané metabolické programování,“ upřesňuje MUDr. Petr Tláskal.
Úplně nejjednodušší je začít u sebe. Všechno, co děláme, totiž dítě nasává jako houba, a to už v prenatálním věku. I později jsme ve stravovacích návycích jeho hlavním příkladem. Když ale začneme u těhotenství, i toto období ovlivňuje jeho budoucí zdraví dost zásadně. Pokud je těhotenství plánované, už v době, kdy se o miminko pokoušíte, je dobré dbát na zdravý jídelníček, ideálně přestat kouřit a vyvarovat se alkoholu. Je dobré už v této době do stravy přidat více kyseliny listové, případně i jako potravinový doplněk. Zapomeňte na to, že byste měla jíst za dva, jakmile se na těhotenském testu objeví dvě čárky.
Raději dvakrát zdravěji, protože teď už to neděláte jen sama pro sebe, ale i pro miminko. První trimestr vám to vzhledem k nevolnostem možná ani nedovolí, zato ten druhý už by mohl. Právě v tomhle období je ale potřeba energie jen o pouhých 10 procent větší, takže ani tady není na místě ládovat do sebe páté přes deváté. Ve třetím trimestru vzhledem k rostoucímu bříšku, které může utlačovat žaludek, je dobré rozdělit si během dne jídlo do vícero porcí, abyste nehladověla, ale zároveň měla všeho dostatek. Vybírejte čerstvé a kvalitní, ideálně lokální potraviny.
I po narození miminka je výživa základním kamenem, který pokládáme pro budoucí zdraví dítěte. Ideální je mateřské mléko a výlučné kojení do šestého měsíce věku miminka. Každá kapka je přitom odrazem jídelníčku maminky, a proto i v tomto období byste měla na zdravou stravu zaostřit. Právě tohle období bývá pro maminky vzhledem ke sžívání se s novým tvorečkem náročné a často na sebe zapomínají.
Zkuste se i v náročných chvílích, kdy máte pocit, že nemáte čas jít ani na WC, natož se najíst, opravdu na stravu soustředit. Poproste třeba někoho z blízkých, ať vám do mrazáku připraví silné vývary z kostí, ty si jen vyndáte a můžete je třeba popíjet, když nestíháte uvařit. Myslete také na to, že kojící maminka by měla mít energetický příjem o 300–500 kilokalorií větší než před otěhotněním. Zapomeňte proto na diety, ostatně samotné kojení a pohyb kolem miminka často bohatě stačí.
Co se týče konkrétních vitaminů a minerálů, maminkám často podle MUDr. Tláskala chybí dostatečný příjem kyseliny listové, železa, vitaminu D, vápníku, zinku, jodu nebo vitaminů skupiny B. Například vitamin D a vápník potřebují děti pro správný růst zubů a kostí. Železo a zinek podporují správnou funkci imunitního systému. Omega-3 mastné kyseliny zase přispívají k vývoji mozku a kognitivních funkcí, komplex vitaminu B pomáhá matce snižovat pocit únavy.
Další zásadní fází jsou první příkrmy. Ty obvykle nastupují na scénu s šestým měsícem miminka s tím, že zároveň se zaváděním příkrmů WHO doporučuje pokračovat v kojení do dvou let věku i déle. „Pokud bychom dítěti zařadili nemléčné příkrmy do jídelníčku před ukončeným čtvrtým nebo až po ukončeném šestém měsíci věku, může to mít na něj negativní vliv, například v podobě alergie, anemie nebo nastartování poruch z nedostatečné výživy a rozvoje poruch příjmu potravy,“ podotýká lékař.
Jako první z příkrmů se doporučuje zařadit jednodruhovou zeleninu. Nebojte se vedle oblíbené mrkve nebo brambory nabídnout dítěti třeba i hrášek, květák či brokolici apod. Další na řadě pak bývá maso, které by mělo být libové. Červené obsahuje až třikrát více železa než bílé, libové hovězí a telecí jsou tedy ta z nejvhodnějších, hned v závěsu jsou kuřecí, krůtí, králičí, libové vepřové a jehněčí. Nezapomínejte ani na ryby, nevhodné jsou naopak uzeniny. Jednou týdně se doporučuje nahradit maso vaječným žloutkem. V jídelníčku by neměly chybět ani obiloviny, které jsou pro děti skvělé ve formě obilných kaší.
Vybírejte ty s nízkým obsahem sodíku a přidaného cukru, věkové určení najdete vždy na obalu. Když si právě v tomto období prcek osvojí zdravé stravovací návyky, dáte mu je do vínku a budou pro něj samozřejmostí. A i pro vás tohle období může být tím, které změní vaše zavedené stravovací návyky. Těžko totiž bude děťátko baštit pastinák, když mu budou pod nosem vonět smažáček a hranolky, na nichž si pochutnává tatínek.
Ani u batolete bychom neměly zapomínat vedle vyváženého jídelníčku a pitného režimu na dostatečný přísun mléka, a to ideálně mateřského. Pokud z nějakého důvodu nekojíte, můžete sáhnout po batolecí výživě. Pediatry doporučená denní dávka mléka v batolecím věku je alespoň 330 ml. Obzvlášť batolata nasávají plnými doušky vše, co se děje kolem nich. Zvedejte prstíček, bude vás zrcadlit. A takhle to má se vším, postoj k jídlu nevyjímaje. Děti se jednoduše nejvíc učí napodobováním svých rodičů a okolí. Zkuste jim proto být tím nejlepším příkladem, protože pak máte vlastně všechno ostatní, dá se říct, v kapse.
Když se vrátíme k číslu 80, které jsme zmínili na začátku článku, je to právě procento, které bychom měli, co se zdravé výživy týče, dodržovat i v dospělosti. Nejen jako příklad pro naše děti, ale i pro sebe samotné. Neznám moc lidí, kteří občas nesklouznou k nějaké té malé „prasárničce“, která jim v tu chvíli může pomoct udělat si dobře na duši. Ale nechme si na ně jen těch dvacet procent maximálně. „Je důležité si uvědomit, že problémem nejsou občasná uklouznutí, ale dlouhodobý trend, jakým se životospráva ubírá,“ říká terapeut funkční medicíny Lukáš Bulín, M. D. (A. M.), z kliniky VO2MAX. Selský rozum nám ostatně napoví, stačí se jím jen řídit.