[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]
V minulém díle jsme se zaměřili na genetické (chromozomální) teorie vzniku homosexuální orientace. Teorií založených na předpokladu vrozených dispozic tohoto zaměření je však více. Můžeme k nim zařadit i ty evolučně biologické.
Teoreticky by homosexuální orientace, která podstatně snižuje pravděpodobnost heterosexuálního sblížení a reprodukce (homosexuální jedinci mají významně méně potomků a jsou častěji úplně bezdětní), nemohla přetrvat kvůli tlaku přirozeného výběru. Někteří evoluční biologové nacházejí důvod pro přetrvávání homosexuality v populaci třeba v tom, že gayové a lesbičky mohou přispět k reprodukčnímu zdaru svých blízkých pokrevních příbuzných, sourozenců, synovců a neteří, péčí o děti nebo získáváním zdrojů. Tím si zajišťují alespoň částečnou reprodukci i vlastních genů (se synovci a s neteřemi sdílených ze čtvrtiny).
Zproštěni závazku péče o vlastní děti mohli v primitivních společnostech dosahovat významných pozic, a tak svým příbuzným významně pomáhat. Tato pomoc pak přispěla k tomu, že širší příbuzenstvo homosexuálů bylo početnější a reprodukčně úspěšnější. Výzkum přitom prokázal, že třeba v USA mají homosexuální muži v průměru vyšší příjmy a dosahují v profesi funkcí s vyšším statusem. Při zkoumání hormonální podmíněnosti sexuální orientace se předpokládalo, že homosexuální muži mají méně testosteronu, tedy mužského hormonu, a lesbičky méně estrogenů a více testosteronu než heterosexuálové. Nicméně výzkumy neprokázaly žádné rozdíly v hladinách testosteronu u můžu ani u žen. Hormonální teorie sexuální orientace jsou ale částečně potvrzovány experimenty na zvířatech.
Zabránění androgenizaci (tedy zábrana vystavení vlivu testosteronu) u krysích samců před narozením vedlo k tomu, že u nich vědci v dospělosti častěji pozorovali homosexuální chování. U lidí pozoroval podobný účinek na základě stresu prožitého během těhotenství u matky německý endokrinolog dr. M. Doerner. Ten tvrdí, že matky homosexuálních mužů zažijí během těhotenství více stresu. Teorii prokazoval na základě údajů, které svědčily o významně vyšších počtech homosexuálů mezi muži narozenými na území bývalé NDR během druhé světové války a v prvních letech po ní, tedy v období, kdy působilo na těhotné ženy nejvíce vnějších stresujících událostí.
O tom, že prvotní příčiny homosexuální orientace nejsou psychologické nebo sociální, ale biologické, svědčí i zjištění, že homosexuální muži mají více starších bratrů, ale ne více starších sester ani mladších sourozenců (tzv. efekt staršího bratra). Vysvětlením tohoto jevu by mohla být tzv. hypotéza mateřské imunosenzitivity. Podle této hypotézy organismus matky v těhotenství někdy reaguje obrannou imunologickou reakcí na mužské pohlavní hormony vylučované plodem. Tato imunitní reakce by v případě mužského zárodku mohla narušit sexuální diferenciaci mozku. Mateřskou imunitní reakci pak posiluje každý další zárodek mužského pohlaví a tím se následně při dalších těhotenstvích zvyšuje i pravděpodobnost narušení maskulinizace plodu.