Maminka.czChování a vztahy

Rady, jak porodit Einsteina

Zuzana Labudová 11.  7.  2014
Kdo by nechtěl mít talentované a chytré dítě? Napovíme vám, co můžete udělat pro to, aby se vám narodil malý génius.

[Odebírejte NOVINKY Z MAMINKY! Chci newsletter!]

Velkou roli bude samozřejmě hrát genetika, takže pokud jste s partnerem oba členy Mensy, máte napůl vyhráno (i když extrémně vysoká inteligence zase často přináší sníženou sociální a emoční inteligenci, takže vysoké IQ automaticky nezaručuje spokojený život). Všichni ale chceme, aby naše dítě pokud možno nemělo v životě zásadní problémy, a k tomu můžeme přispět třeba už kvalitní stravou v období těhotenství nebo nezanedbáváním důležitých preventivních vyšetření.

Zrádný motýlek

V první řadě si dejte pozor na štítnou žlázu. Vypadá jako malý neškodný motýlek přilepený k vašemu krku, dokáže ale celému organismu pěkně zavařit, a to ještě tak, že vás často ani nenapadne, že by vaše potíže mohly pocházet právě odsud. Nebezpečný je už nedostatek jodu u těhotných žen – pokud totiž gravidní žena přijímá jodu skutečně málo, hrozí, že se miminko narodí mentálně retardované. Tak daleko sice situace v našich krajích ještě naštěstí nedospěla, ale podle některých studií je možné, že se i u nás zbytečně rodí děti s nižší inteligencí, než jakou by mohly mít, kdyby české ženy zvýšily příjem jodu, ideálně konzumací mořských ryb.

Nejdůležitější je přitom příjem jodu v prvních dvanácti týdnech těhotenství, kdy některé ženy o tom, že jsou gravidní, ještě ani nevědí. I proto je také dobré nechat si jiný stav potvrdit co nejdříve. U těhotných je pak riziko vzniku poruchy štítné žlázy vyšší, nejčastěji se jedná o sníženou nebo zvýšenou činnost. Ideálně by se o své nemoci měla žena dozvědět ještě před otěhotněním (nemoc štítné žlázy mimochodem může početí zásadním způsobem zkomplikovat), proto pokud vás dlouhodobě trápí únava, otoky či nadměrné padání vlasů, požádejte svého praktického lékaře o vyšetření činnosti štítné žlázy.

Genetika versus výchova

Už jsme zmínili vysoký podíl genetiky na pozdější inteligenci. Podle odborníků je tento vliv zhruba poloviční. Zbytek pak připadá na vnější vlivy, tedy hlavně na to, v jak inspirujícím prostředí bude vaše děťátko vyrůstat, jak s ním budete komunikovat a jak ho budete rozvíjet. S trochou nadsázky by se dalo říct, že můžete mít nadaného potomka, ze kterého ovšem svým nezájmem a leností můžete vychovat průměrného či dokonce podprůměrného žáčka. I přemýšlet je totiž třeba dítě naučit. Většina dětí sice po poznání sama od sebe doslova prahne už v kojeneckém a batolecím věku, dlouhodobý nezájem ale tuto silnou motivaci spolehlivě utlumí. Za nejdůležitější považuje většina psychologů první tři roky věku, tedy právě období, v němž drtivá většina stimulů přichází od rodičů.

Co snídá mozek

Mozek nenarozeného dítěte se začíná vyvíjet prakticky ihned po početí. Během první poloviny gravidity se mozkové buňky množí obrovskou rychlostí, až jich je nakonec asi sto miliard. Mozek roste i po narození dítěte – konečné velikosti dosáhne těsně před nástupem dítěte do školy. Přitom se v mozku množí nervové dráhy, po kterých se přenášejí nervové signály, a kromě toho se větví nervová soustava v celém těle. Současně s tímto rozvětvováním a růstem mozku se pak vyvíjejí schopnosti děťátka. Asi jste už někdy slyšeli, že dítě, aby mělo silné kosti a dobře rostlo, musí jíst hodně bílkovin a vápníku. Víte ale, co je hlavním stavebním kamenem mozku? Možná překvapivě je to tuk, který tvoří dvě třetiny suché části mozku, z toho třetina připadá na nenasycené mastné kyseliny. Ke správnému vývoji mozku a nervové soustavy vůbec přispívají zejména kyselina linolenová, kyselina listová a kyselina dokosahexaenová. Pomáhají také vitaminy skupiny B a další důležité látky, jako je již zmíněný jod, ale i železo nebo zinek.

Tyto dobroty zajišťují pružnost nervových spojů a rychlý a kvalitní přenos informací, pozitivně ovlivňují také soustředění a paměť.

Ryby chrání a prospívají

Co tedy jíst v těhotenství, aby se naše děti v budoucnu dobře učily, nabyté znalosti si pamatovaly a dokázaly se efektivně soustředit?

Velmi vhodné je konzumovat zastudena lisované oleje ze semínek a ořechů, kvalitní mořské ryby nebo – pokud nepatříte k nadšeným konzumentům ryb – rybí tuk třeba v tabletách. Podle dánské studie má pravidelná konzumace mořských ryb kladný vliv také na předcházení předčasnému porodu: Mezi ženami, které v těhotenství nejedly ryby vůbec, prodělalo předčasný porod 8 % žen, zatímco z těch, které ryby konzumovaly pravidelně, porodila předčasně jen dvě procenta. S konzumací těchto potravin ale nepřestávejte ani po porodu. Pokud budete kojit, myslete na to, že vaše dítě dostává všechny potřebné živiny právě od vás prostřednictvím mateřského mléka. Jestliže kojit nebudete, čtěte pečlivě složení umělé mléčné výživy. Mnoho výrobců se totiž snaží upravit své produkty tak, aby našim nejmenším co nejvíce prospívaly po všech stránkách, tedy i po té duševní. Vitaminy skupiny B pak najdete třeba v celozrnném pečivu a luštěninách.

A bez cigaret!

Nenarozené děti jsou bezkonkurenčně nejvnímavější k vystavení cigaretovému kouři. Zásadní význam má přitom pobyt těhotné ženy v zakouřeném prostředí právě na mozek vyvíjejícího se plodu a na centrální nervový systém vůbec. Kromě toho kouř působí na budoucí schopnost poznávání a soustředění a samozřejmě také na zdravotní stav dýchacích cest – zde bývá následkem nejčastěji vznik astmatu. Riziko, že se narodí astmatické dítě, je u kuřaček, které si cigaretu neodpustí ani v těhotenství, dvojnásobné oproti nekouřícím nastávajícím maminkám. Kouření matky v těhotenství je také jedním z rizikových faktorů pro pozdější vznik onkologického onemocnění. Děti, které byly v období prenatálního vývoje pravidelně vystavovány cigaretovému kouři, mají o 60 % vyšší riziko, že se u nich objeví zhoubný nádor již v dětském věku.

Některé studie prokázaly podobný vliv i u kouřícího otce. Kromě toho tvorba některých nádorů zřejmě souvisí s genetickými mutacemi spermií, které jsou častější u mužů-kuřáků. Proto by v ideálním případě s cigaretami měl skoncovat i nastávající tatínek. Vědci zkoumali také šikovnost dětí, jejichž matky a otcové v době před porodem kouřili. Matky, které v těhotenství kouřily více než 20 cigaret za den, porodily děti, které se mnohem hůře učily, a to zejména jazyky. Kouření může stát rovněž za výskytem ADHD, tedy hyperaktivity a nesoustředěnosti. Odpovězte si tedy sami pro sebe – není touha po tom, aby váš potomek vedl úspěšný a šťastný život, aby dokázal velké věci a všechno mu šlo od ruky, dostatečnou motivací proto, abyste s tím kouřením konečně přestali?

(Článek vyšel v časopisu Maminka 6/2014)

Témata: Časopis Maminka, Chování a vztahy, Jak, Nervová soustava, Spokojený život, Vnější vliv, Preventivní vyšetření, Einstein, Onkologické onemocnění, Zhoubný nádor, Zakouřené prostředí, Šťastný život, Pór, Motýlek, Řád, Pravidelná konzumace, Zásadní způsob, Gravidní žena, Třetí případ