Maminka.czPříběhy

„Rakovina se mi pětkrát vrátila,“ říká Zuzana. Mluví, aby rodičům i dětem dodala odvahu

9. 10. 2020
Psycholožka, vojákyně, podplukovnice ve výslužbě, vášnivá běžkyně, spisovatelka, lektorka i velká bojovnice s recidivami rakoviny prsu. A taky dvojnásobná máma! Doktorka Zuzana Nemčíková je neobyčejně silná žena mnoha tváří, která dodává odvahu všem, které se stejně jako ona ocitly v těžké životní situaci. Tady je její příběh.

„Odmalička jsem milovala uniformy a chtěla jsem být v armádě, tak jsem tam v osmnácti letech nastoupila,“ vzpomíná Zuzana Nemčíková, jak se před čtyřiceti lety stala v podstatě hned po maturitě na střední ekonomické škole vojákem základní služby. Byla tehdy čerstvě plnoletá a splnila si svůj dětský sen, po kterém ještě více zatoužila v době, kdy její bratr nastoupil na leteckou školu. „Chtěla jsem jít v jeho šlépějích,“ usmívá se. Svého cíle dosáhla, navzdory tomu, že jako žena později působila na vysoké vojenské škole trochu jako zjevení z jiného světa. Přesto se nevzdala a nakonec úspěšně odpromovala na Vojenské politické akademii. A to dokonce jako nejlepší studentka s doktorátem.

Život je cesta za sny

Další životní etapa se Zuzaně otevřela s příchodem dětí, které se jí narodily krátce po sobě. Po mateřské dovolené byly bohužel v Žatci, kde sloužila, zrušeny útvary vojenské posádky, proto opustila armádu a věnovala se naplno rodině, sebevzdělávání i podnikání. Hodně ráda a často rovněž cestovala. Po uniformě se jí ale pořád stýskalo, a tak na prahu čtyřicítky neváhala a „chytila se příležitosti“, když se jí naskytla možnost stát se v Žatci vojenskou psycholožkou. Zároveň si však musela doplnit vzdělání z jednooborové psychologie. Situace se zkomplikovala, když celý její útvar přesunuli do jihočeské posádky. Neúnavně téměř denně pendlovala mezi prací ve Strakonicích, kde se stala velitelkou vojenské baterie, studiem v Olomouci a rodinou.

Po třech vymodlených dětech přišla rakovina, říká Maminka roku Kristýna Tomečková

Sáhla jsem si do podprsenky a byl tam!

V roce 2005 se Zuzaně obrátil ze dne na den život naruby. Bylo jí tehdy 43 let. „Dělala jsem bakalářské zkoušky na psychologii a v té době jsem se konečně po nějakém čase dojíždění do Strakonic dostala zpátky do své posádky a k dětem. Byla jsem šťastná. Zcela náhodou jsme se v té době setkaly s kamarádkou a ona říkala, že ten den její mamince zjistili rakovinu prsu. Po takovém hezkém šťastném dni jsem si sáhla do podprsenky – a bylo to tam,“ vzpomíná, kdy si poprvé nahmatala bulku.

Okamžitě vyrazila do mamologické poradny a události nabraly rychlý spád. Následovala operace a nemilosrdná diagnóza – nádor byl zhoubný. Hned začala léčba. Po sérii chemoterapií se Zuzka dostávala pomalu zpět do kondice. Absolvovala navazující magisterské studium psychologie a působila na pozici psychologa u brigády rychlého nasazení. Účastnila se vojenských cvičení, podílela na přípravách kurzu Komando i vojáků do zahraničních operací, učila, jak zvládat stres i nadlimitní životní situace. Později působila také na Ministerstvu obrany. Těsně před odchodem do civilu se však dozvěděla, že agresivní zhoubný nádor se objevil znovu.

Proč nemá maminka vlásky? Medikomiksy pomůžou pochopit, co je vážná nemoc!

Neúprosnou diagnózu vyslechla už pětkrát!

Genetická mutace BRCA je dědičná a znamená výrazně zvýšené riziko onemocnění některým typem rakoviny, především karcinomu prsu a vaječníků. Babička Zuzany Nemčíkové zemřela ve svých 36 letech, maminka jako mladá prodělala rakovinu prsu a zůstala v invalidním důchodu. Poté, co sama Zuzana prožila recidivu onemocnění, podstoupila komplexní genetické vyšetření, které odhalilo, že je BRCA pozitivní.

„Uvědomila jsem si, že musím jít na preventivní operaci – odstranění vaječníků. Dělohu jsem už neměla, ale vaječníky ano. Histologie potvrdila, že v jednom vaječníku byl uvnitř také zhoubný nález,“ vzpomíná Zuzka. Rakovina u ní byla zjištěna celkem pětkrát, naposledy si nepříznivou diagnózu vyslechla loni, kdy jí byly navíc zjištěny další metastázy a nastoupila paliativní léčbu.

Rakovina vaječníků: Nemoc, která začíná nenápadně! Pozor na syndrom malé sukně!

Při rakovině se musí mluvit!

„Tam, kde jiní nestačí,“ zní heslo čtvrté brigády rychlého nasazení v Žatci, ke které patří i Zuzana Nemčíková. A ona sama je ztělesněním tohoto motta. Ačkoliv přiznává, že prošla mnoha těžkými chvílemi a depresemi, bojovala se strachem a bolestí těla i duše, vždy v sobě našla novou vnitřní sílu. Takřka v padesáti letech začala běhat a je držitelkou pěti titulů Zlatý RunTour Master. Angažovala se v různých organizacích a projektech, které bojují s rakovinou prsu – pracuje pro neziskovou organizaci Revenium, navázala spolupráci s Aliancí žen s rakovinou prsu a Bellis – mladé ženy s rakovinou prsu. Stala se mediální tváří projektu Srdcerváči a podporuje projekt Medikomiks, který prostřednictvím kreslených příběhů srozumitelně přibližuje dětem různá vážná onemocnění včetně rakoviny prsu.

„Největší přínos vidím v tom, že dítě si na příběhu může uvědomit, že za nemoc maminky nemůže. Vztahy jsou o komunikaci a při rakovině spolu lidé musí hovořit. Někdo o vážné nemoci neumí mluvit otevřeně,” říká Zuzana. Sama jde příkladem a o rakovině se nebojí upřímně hovořit, aby dodala druhým odvahu. „Pomáhám druhým, aby si pomohli sami. To je takové moje motto,“ přiznává autorka knihy ABCDa zvládání rakoviny, opakovaných recidiv a metastáz, ve které vylíčila nejen svůj příběh, ale zároveň nabízí i rady, jak se poprat s životními těžkostmi.

Zde se můžete podívat na video – názor Zuzany na Medikomiksy.

Finále
Témata: Zdraví, Příběhy, Nemoc, Děti a nemoci, Nemoci, Rakovina, Zuzana, Rakovina prsu, Vaječník, Diagnóza, Aka, Onemocnění, Recidiva, Olomouc, Strakonice, Životní situace, Komando, Praha, Ostatní žena, Mutace

Mohlo by vás zajímat
Rodičovská dovolená 2021: Vše, co o ní potřebujete vědět
Koronavirus u dětí? Nikoliv jen kašel, ale i průjem či zvracení, tvrdí vědci
Kdy mít další dítě: Brzo, nebo počkat? Pro a proti různých věkových rozdílů
Kdy nechat svoje děti chodit do školy a na kroužky samotné? Nebojte se toho!
Retro krása! Mateřská láska byla před 50 lety stejně sladká jako dnes
Veronika Arichteva má syna Luka Christa. Dvě nohy, dvě ruce a boží nos!
Šéfkuchař Přemek Forejt: Jsem krkavčí táta. Dceru nevídám moc často
Takhle vypadá porod! Neuvěřitelné detaily, dojemné první momenty, intimita
Kdysi a teď: Po letech se znovu nafotili, veselé i dojemné snímky vás dostanou

Horoskopy

Beran Péče o rodinu a pracovní povinnosti vás mohou vyčerpat. Je na to jednoduchá rada. Zorganizujte si čas a…

Jména pro děti

Největší výběr jmen.

Dnes má svátek: Barbora, Bára, Barbara





Aktuální vydání

Aktuální číslo časopisu

Newsletter

Týdenní přehled nejdůležitějších zpráv do vaší e-mailové schránky.

  

Výhodné předplatné

Objednat předplatné